Šavuot

Tuto sobotní noc, ihned po Šabatu, následuje důležitý poutní svátek Šavuot. Šavuot připadá každoročně na sedmý týden po druhém dni Pesachu na konec období Omeru, což je 6. Sivan. Svátek trvá v Izraeli jeden den, ale v nás (v diaspoře) ho slavíme dva dny. 

Proč dostali Tóru právě Židé?

Midraš praví… Když chtěl Bůh zjevit Tóru, ukázal se všem národům na zemi. Potomci Esava (dnešní Evropané, Američané, Rusové) se ho zeptali: “Co stojí psáno v Tóře?” Bůh jim odpověděl: “Nesmíš vraždit!” Oni na to, že ale Tóru nemohou přijmout, protože jejich předek Ezau už vraždil. Bůh se tady obrátil na potomky Amonovy a Moábovy (dnešní Afričané a Asiaté, Indiáni, Maurové apod.), ale ti také chtěli vědět, co v Tóře stojí. A Bůh jim řekl: “V Tóře stojí, že se nemáte dopouštět manželské nevěry.” Ani oni nemohli Tóru přijmout, protože oba národy vzešly z nemanželského vztahu. Poté šel Bůh za potomky Išmaelovými (Arabové), aby znal i jejich názor a přitom jim vysvětlil, že nesmí krást. Jenže oni odvětili: “Náš národ žije jenom z krádeží a loupeží.” 

Každý národ našel důvod, který se mu nelíbil a proč Tóru od Boha nechce. Nakonec šel Bůh za syny Israele. Bůh už věděl, co mu řeknou, protože on zná odpovědi na otázky ještě dřív, než jsou vyřčeny. Židé mu hned odpověděli: “Budeme konat i naslouchat!” A proto Bůh daroval Tóru našemu Israelskému národu. Židy nezajímalo, co se v Tóře píše, ale protože odjakživa věřili v jednoho Boha (už od dob Avraháma), věděli, že je to dar od Boha a takový dar se neodmítá! A kdo jsme my, abychom odmítli Boha. 

Až jednou přijde Mašiach, a bude to velice brzo, přijdou ostatní národové a budou si stěžovat a budou se chtít zachránit, přežít a také dostat věčný život. Nikdo z nich nebude moct říct: "To není fér! My jsme nedostali Tóru a nevěděli jsme, co smíme a nesmíme!" Ale oni ji přece nechtěli! Měli tu možnost a řekli Bohu, že nemají zájem a že jim to nevyhovuje při jejich stylu “života”. 

Tradice a zákony

1. V noci ze soboty na neděli celou noc nespíme, ale učíme se Tóru a těšíme se, až dostaneme desatero. Spát můžeme jít až ráno ve 4:19. Týká se to hlavně mužů a žen, které nemají děti. Každý rok je na světě stejná energie jako před více než 3327 lety! Ten, kdo ještě v tomto životě Tóru nepřijímal, (záměrně píšu v tomto životě, protože všechny naše duše stály spolu pod horou Sinaj a dostaly společně Tóru) má jedinečnou příležitost tak učinit ještě před příchodem Mašiach!
2. V neděli má každý Jehudy (i ty nejmenší děti) povinnost poslouchat desatero! Můžete jít buď nebo do Chabadu, do Jeruzalémské či Staronové synagogy.
3. Jíme převážně mléčné produkty, protože Tóra je přirovnávána k mléku. Tím, že jsme dostali Tóru a zákony Kašrutu, se okamžitě staly všechny nádoby a maso, které Israel měl, NEkošer! Než Jehudim dostali Tóru, dodržovali 7 Noachidských přikázání a mezi ně patří "ever min ha-chaj" - Zákaz pojídání masa z živých zvířat, tento zákaz se vztahuje na všechny formy krutostí páchaných na živých tvorech. Do tohoto zákazu patřilo i mléko, které bylo považováno za zakázané. Díky Tóře jsme ale pochopili, jak s mlékem zacházet a že ho jen nesmíme míchat s masem a také používat jen mléko z určitých druhů zvířat. V Tóře je také popsána země Israel jako země plná mléka a medu. Další důvod je, že stejně jako mléko stačí pro výživu našeho těla (miminko přežije jen na mléce), Tóra dokonale vyživí naši duši. Zajímavé je, že podle Gematrie má slovo “Chalav” (hebrejsky mléko) hodnotu 40, což je stejný počet dnů, kdy byl Moše na hoře Sinaj a sepisoval Tóru, kterou ho Bůh učil. 40 generací dělí Mošeho, který Tóru psal a ty, kteří psali Talmud a ten obsahuje to, co se ústně předávalo a všechny detaily Tóry. V Tóře je popsáno 613 Micvot (příkazů). 248 z nich musíme dělat a 365 nesmíme. Podle knihy Zohar, kterou napsal Rabi Šimon Barjochaj, každý den v roce musíme opravit jeden zákaz, protože dnů v roce máme také 365 a na den 40 vychází právě zákaz míchání mléka a masa! „Nebudeš vařit mládě (kůzle) v mléce jeho matky“ (Ex 23, 19; 34, 26; Dt 14, 21). Vidíte jak má všechno dokonalou souvislost? :)

Jak jsem již zmiňoval, svátek Šavuot začíná ihned po Šabatu, proto je to možná o něco náročnější než v jiné roky, kdy Šavuot začíná po běžném dni. Dny svátku nazýváme Jom tov a pro tyto dny jsou určité příkazy a zákazy, které každý Žid MUSÍ dodržovat. Shrnu vám alespoň ty základní a budu čerpat  hlavně z “Kicur Šulchan Aruch”. 

1. Činnosti, které jsou zakázány pro Šabat, nesmíme vykonávat ani o Jom tov. Rovněž za nás nesmí pracovat Goj (nežid). Musíme nechat odpočívat i naše zvířata.
2. Rozdíl mezi Šabatem je ten, že na Jom tov můžeme vykonávat činnosti, které jsou spojeny s přípravou jídla. Ale musíme připravit jen to, co dokážeme i o Jom tov sníst. Rozhodně si nebudeme připravovat jídlo na běžný den. 
3. Můžeme přenášet i oheň. Ale jen ze svíčky, která byla zapálena už před tím - v tomto případě před Šabatem! Stačí si prostě pořídit jednu velkou svíčku, která bude hořet po celou dobu svátku a všechen oheň brát z ní. Je přísně zakázáno dělat oheň nový! Stejně tak se nesmí oheň hasit. Samozřejmě to neplatí v ohrožení života! Život je vždy na prvním místě.
4. Pokud vaříme, nesmíme používat žádné odměrky, ale všechno dělat jen odhadem.
5. Jestli doma vaříme na elektrickém sporáku, musíme nechat sporák zapnutý už od doby před Šabatem a můžeme teplotu pouze zvýšit, ale nikdy ne sporák vypnout! Plynový sporák můžeme podpálit jen pokud použijeme oheň ze svíčky, která byla zapálená před Šabatem a opět můžeme oheň jen zvýšit. Pokud máte sporák digitální nebo indukční, nesmíte vařit vůbec! Existují ale ohřívače na vodu, ve kterých se voda ohřívá bez přestání a tak si můžeme bez problémů uvařit čaj nebo kávu.
6. Nesmíme používat mobilní telefon, počítač, čtečku knih ani žádné jiné elektronické přístroje. Světla si můžeme rozsvítit už před Šabatem tam, kde je třeba a nebo si na světla dát časovač. V dnešní době to opravdu není problém a dá se to zvládnout, to mi věřte. Takže světla nerozsvěcujeme a ani nezhasínáme. 
7. Je přísně zakázáno obchodovat, jak fyzicky, tak virtuálně. Nesmíme na peníze ani myslet, natož na ně sahat. Prostě si nakoupíme před Šabatem. Na chalupu si také nakoupíte dopředu a dá se to zvládnout. :) 
8. Můžete mýt nádobí, které využijete ještě ten den a samozřejmě studenou vodou. Jen kartáčkem a nikdy ne houbičkou (protože ta saje, což je zakázáno).
9. Pokud máte doma plynový kotel, logicky nesmíte pouštět teplou, protože jakmile to uděláte, zapnete tím v kotli oheň. 
10. Na Jom tov můžeme, na rozdíl od Šabatu, nosit venku věci, ale samozřejmě to nesmí být mobil, peněženka nebo jakékoliv další věci, které se týkají financí a elektroniky! 
11. Nesmíme vařit a péct pro jiné národy, které Šavuot neslaví! 
12. Nesmíme jezdit autem, autobusem, tramvají, ani jiným dopravním prostředkem. Pokud někam jdeme pěšky, může to být jen do vzdálenosti 4km.
13. Všechny věci, kterých se nesmíme dotýkat o Šabatu (Mukce), jsou zapovězeny i pro Jom tov. Nesmíme se dotýkat věcí, jídla či zboží, které běžně nepoužíváme k osobní potřebě. Takže třeba najednou nezačneme stěhovat nábytek a nebo vařit složitá jídla, které běžně nevaříme. Také nesmíme sahat na věci, které jsou odporné, např. na odpadky, nekošer jídlo, kočičí záchod apod. 

 Jom tov má samozřejmě mnohem víc zákonů, ale zmínil jsem alespoň úplný základ.

Celý svátek končí v pondělí v noci ve 22:22.

Všechno, co jsem tady napsal nebereme jako nějakou zátěž, ale snažíme se tím potěšit Boha a udělat dobré skutky. Šavuot je velmi veselý svátek, kdy jsme se díky Tóře naučili, jak z obyčejných materiálních věcí dělat věci svaté. Budu rád, když si z tohoto článku všichni Jehudim vezmou nějaké informace a budou se snažit udělat co nejvíce skutků.


Autor článku: Rabi Jair Jirmijahu Jerochim