Existuje jedna velice špatná vlastnost, jejímž důsledkem může být i ztráta života. Tato vlastnost se hebrejsky nazývá "Nicachon", což je česky "výhra". Tím je myšleno, že člověk musí vždy vyhrát a mít vždy pravdu. Rozhodne se, že to, jak žije a jakým způsobem myslí, je ta jediná pravda. Nedokáže poslouchat žádný jiný názor a nikdo ani nemůže jeho názor změnit. A samozřejmě, že ten člověk nikdy nepřizná, že udělal chybu a že by se měl změnit. Je to člověk, který se většinou každému jen směje a dívá se na lidi povýšeně. Tohle je právě ta vlastnost, která se nazývá "Nicachon". Ten, kdo se pořád ospravedlňuje jen proto, aby vyhrál, nikdy nemůže najít pravdu. Protože abychom mohli najít pravdu, musíme umět poslouchat, přijímat jiné názory a umět přiznat chybu. Ale i po tom, co už si myslíme, že jsme tu pravdu našli, můžeme zjistit, že jsme se opět zmýlili, že to byla chyba a zase se opravit k lepšímu. Takže to může být i několikrát... Je důležité umět se změnit a pokorně přiznat vlastní chybu. Samozřejmě, že třeba se "Nicachon" zbavit. Protože kdo už jsme? Nejsme Bůh, jsme jen lidé s omezeným mozkem, kteří toho tolik o světě neví a už vůbec ne o celém tvoření, které je dokonalé a plné mnoha zázraků. Když k sobě budeme upřímní, musíme si přiznat, že opravdu nic nevíme. Nevíme odkud přijdeme, kam půjdeme, co nás čeká za budoucnost. Nejen, že nevíme, co bude za 10let, ale ani netušíme, co se stane následující minuty! Není žádný způsob, který nám zajistí, že nás za chvilku nezabije zemětřesení, blesk nebo že na nás nespadne lampa. Musíme si uvědomit, že my nemůžeme pomoct sami sobě. Ten kdo má pýchu a hrdost, tak i on bude v těžké nemoci bezmocný, bude cítit paniku a strach. Den za dnem jsme blíž a blíž smrti. Tak je třeba se rozhodnout... Budeme mít hrdost, budeme si myslet, že není nikdo jako my na světě, že jen my máme pravdu, že jen my jsme nejlepší a nejchytřejší? Ale jaká je pravda? Vždyť takový člověk se na světě jen trápí, není veselý a vlastně už teď přišel o svůj život. Je přeci lepší se rozhodnout, že se ještě máme co naučit a budeme se učit o každého člověka. Jak říkali naši moudří v traktát Avot: "Ejzehu Chacham? Halomed Mikol Adam.", v překladu: "Kdo je chytrý člověk? Ten, co se učí od každého člověka." Musíme brát v potaz, že abychom získali pravdu, musíme projít mnoha cestami. A možná budeme muset jít i proti tomu, co jsme si do teď mysleli. A když náš život bude plný poznání, pochopení, budeme doopravdy veselí a pochopíme opravdový smysl a to, proč jsme byli stvořeni. Nejdůležitější je vědět, že Bůh nás naviguje vždy k pravdě a k Jeho poznání. Až když pochopíme, že existuje, můžeme pochopit i jeho příkazy. Například aspoň minimálně 7 Noachidských přikázání. Ale aby člověk mohl dodržovat to, co po něm Bůh chce, musí pochopit, že Bůh existuje, že nás má rád a že všechno, co dělá je proto, aby nás navigoval a my musíme otevřít mozek a pochopit z každé malé cesty směr, kterým nás vede. Tím se chci osobně omluvit každému, kterého jsem, jak omylem, tak úmyslně urazil a který cítil, že se nad něj povyšuji. Musíme být pokorní a jenom potom budeme cítit, jak je Bůh s námi a jak nás naviguje. Protože tam, kde si my myslíme, že jsme něco víc a že my sami všechno zvládneme, tak není místo pro Boha. Pokud věříme, že je vše ze shora, tak pak víme, že všechno je dobré a neexistuje žádné zlo. Takový člověk je pak veselý a jakoby "na drogách" celý den. :D
Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim
Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim
Žádné komentáře:
Okomentovat
Těším se na vaše dotazy a komentáře. Jediné, o co vás žádám, je slušnost. Váš Jair