Svátek Týdnů

Jako každý rok, tak i tento, slavíme svátek Šavuot, který nese jméno od slova "Šavua", což znamená hebrejsky týden, v množném čísle týdny- "Šavuot". Naší povinností, kterou nám ukládá Tóra je, počítat 49 dní, tedy 7 týdnů od svátku Pesach až do Šavuot. 

A co se stalo na Šavuot? Na Šavuot svět dostal to nejcennější, co mohl dostat. Dostal na hoře Sinaj skrze Mošeho před zraky stů tísíc lidí Desatero. Byly to sta tisíce, které viděly ten okamžik plný emocí a zázraků, hlasů, zvuků, světel, ohně...  A také viděli, jak se Bůh objevil na hoře Sinaj, když řekl první dvě přikázání Desatera přímo svým hlasem. Když ale Bůh viděl, že lidé nemohou jeho hlas zvládnout, protože byl až moc silný a omdlívají, protože jejich duše chce odejít z těla, nechal zbytek Desatera říci skrze Mošeho. Desatero bylo tesáno do kamene přímo Boží rukou, jak je psáno "prstem Božím". Desky pak dostal Moše musel je schoval do Archy úmluvy. 

Co je vlastně Desatero? Jsou to příkazy Boha, které pochází přímo z vnitřku Boha, tedy z toho nejsvatějšího, co může existovat. Když se tady dole učíme Tóru, tak se s Bohem propojíme nejsilnějším možným způsobem. Tóra jsou přímo myšlenky Boha, mohli bychom říci, že přímo Jeho "mozek". To znamená, že ve chvíli, kdy se snažíme naším mozkem pochopit to, co vycházelo z "mozku" Boha, se s ním nejlépe spojíme. Náš svět je nejnížší svět, který existuje. Je až na dně čtyř světů a 4x deseti sfér. Jsme ve sféře Malchut ve světě Asija. Ale Tóra, kterou jsme dostali na hoře Sinaj - přímo ty desky, kde je psáno Desatero, přišly až ze světa Acilut, kde je největší koncentrace Boha. Tóra je Bůh a to, že dal kus sebe přímo na fyzický kámen znamená, že poprvé Bůh spojil náš materiální svět se svou svátostí. Od té doby máme možnost náš dolní svět posvětit tím, že používáme materiální věci a fyzický svět, abychom dělali "světlo" a ve všem sloužili Bohu. Musíme zvedat náš svět a dělat v něm pro Boha místo, což nebylo před darováním Tóry vůbec možné. 

Na svátek Šavuot posloucháme každoročně v synagoze znovu Desatero. Vypráví se příběh o Rabi Eljašiv, který byl litváckým rabínem a proto u něj byla kabala a mystické myšlení veřejnosti neznámé, ale o to je tento příběh zajímavější.... Jednou za ním přišel člověk, který byl starý, nemocný a strašně mu to bylo líto. Rabi Eljašiv mu řekl, že teď bude Šavuot a měl by vědět, že chvilku před tím, než byla darována Tóra, tak Bůh všechny nemocné uzdravil a proto ať, až bude v synagoze, ať velmi pozorně poslouchá, jak čte Chazan Desatero a představuje si, že stojí pod horou Sinaj a patří mezi ty, kteří byli zázrakem uzdraveni. Pár dní po Šavuot tento člověk přišel a říkal, že se mu stal velký zázrak a že je zdraví tak, jako by nikdy žádnou nemoc ani neměl! Takovéhle příběhy známe spíše od chasidských Rabanim, Admorim a Mekubalim, ale tím, že se tento zázrak stal právě u Rabi Eljašiv vidíme, jak velkou sílu má svátek Šavuot a že ho nesmíme jen tak zanedbat. A musíme myslet na to, že každý Šavuot přijímáme Tóru znova.

ZDE máte odkaz na Desatero přímo v češtině a TADY také odkaz na další článek o Šavuot, kde najdete další informace o tomto svátku. 

Přeji vám všem, abyste chodili po cestách Tóry, což se netýká jen Židů, protože ta stejná Tóra, která nám byla darována obsahuje i 7 Noachidských přikázání, které patří celému světu a všem národům a kdyby byly dodržovány, náš svět by vypadal úplně jinak... 

Je psáno, že dříve, než přijde Mašiach, dostane se svět poprvé do takového stupně duchovní nečistoty, ve kterém by dřív ani nemohl existovat. Je to konečná padesátá brána Tum-a (duchovní nečistoty). Brána 49 byla v době, kdy jsme byli jako otroci v Egyptě, a to Bůh musel rychle udělat předčasné vykoupení, abychom nepadli do brány 50. Těsně před Mašiach je svět v 50 bráně proto, aby Mašiach mohl přijít právě kvůli těm Cadikim (spravedlivým), kteří dokáží udržet svou svátost i přesto, že Tum-a je už úplně všude. Najdeme ji v telefonech, televizi, na internetu, v časopisech, na ulicích mezi lidmi... Ale stále jsou lidé, kteří se nedívají kam nemají, nechodí tam kam nemají, nespojují se se špatnými lidmi, zůstávají stále duchovně čistí a morální, jsou věrní svému Stvořiteli a tím opravují náš svět a jen díky nim přijde Mašiach a světlo bude znovu všude!

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim