MODLITBY EREV ŠABAT
Šabat začíná paní domu
zapalováním šabatových svící, svíce se zapalují v pátek minimálně 18 minut před
západem slunce a zvykem je, že každá svobodná žena zapálí jednu svíci, každá
vdaná dvě a pokud má děti, tak ještě přidá jednu svíci za každé jedno dítě.
Pokud má tedy žena manžela a tři děti, zapaluje svící pět. Po zapálení svíček
si dlaněmi zakryje oči a řekne požehnání, odkryje si oči, podívá se na
svíčky a modlí se dále. Tímto okamžikem v domácnosti začíná šabat. Po požehnání
všichni přítomní odpoví: Amen.
Požehnání:
Baruch ata Ado-naj, E-lohejnu
melech haolam, ašer kidšanu bemicvotav vecivnu lehadlik ner šel šabat. (Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, Králi světa,
jenž jsi nás posvětil svými příkazy a přikázal jsi nám zapalovat svíce
šabatové.)
Po zapálení světel říká žena
modlitbu:
Buď vůle Tvá, Hospodine, Bože
můj a Bože mých otců, ať prokážeš svou přízeň mně (a mému muži, mým synům, mým
dcerám, mému otci, mé matce) a všem mým blízkým, a nechť nám a celému Izraeli
sešleš dobrý a dlouhý život, a rozpomeň se na nás vzpomínkou dobrou a
požehnanou, dohlédni na nás ve spáse a milosrdenství, zahrň nás Svými
požehnáními a naplň naše domovy dokonalostí, ať Tvá přítomnost přebývá mezi
námi. Dej, ať si zasloužím vychovat děti a vnuky, kteří budou moudří a plni
poznání, milující Hospodina a bojící se Boha, lidé pravdy, svaté ratolesti
lnoucí k Hospodinu, osvětlující svět Tórou a dobrými skutky a veškerou prací ve
službě Stvořiteli. Žádám Tě, vyslyš mé prosby v tento čas, kvůli Sáře, Rivce,
Ráchel a Lee, našim matkám, dej, ať naše světlo svítí a nikdy neuhasne, a osviť
nás svou přízní, ať jsme spaseni. Amen.
Dále přidáme osobní modlitbu a
pokračujeme…
Miláčku, Otče milosrdný, připoj
k své vůli služebníka Svého. On poběží jak jelen, aby se poklonil Tvé nádheře.
Tvá láska pro něj bude sladší, než med, sladší nade vše!
Vznešený, nádherný, světlo
světa, má duše umírá láskou k Tobě. Prosím, Bože, uzdrav ji, zjev jí svou
blahodárnou zář. Pak zesílí, uzdraví se a věčná radost ji zaplaví!
Odvěký, ustrň se svou milostí
nad Svým milovaným synem, neboť již dlouho toužím spatřit velkolepost Tvé moci!
Po tom mé srdce prahne, neskrývej se dál!
Zjev se, můj milovaný, a
rozprostři nade mnou příbytek svého míru. Rozjasni zemi svou slávou, ať se
Tebou radujeme! Pospěš, milý, již nastal čas! A buď k nám milostivý, jako za
dávných dní.
KABALAT ŠABAT (Přivítání
šabatu)
Pojďte, zaplesejme Hospodinu,
oslavujme hlaholem tu skálu naší spásy, vstupme před Jeho tvář
s díkůvzdáním, oslavujme Ho hlaholem žalmů! Hospodin je velký Bůh, je
velký Král nad všemi bohy. On má ve svých rukou záhady země, temena horská též
patří Jemu. Jeho je moře, on sám je učinil, souš vytvořily Jeho ruce.
Přistupte, kořme se, klekněme, kolena skloňme před Hospodinem, který nás
učinil. On je náš Bůh, my lid, jejž On pase, ovce, jež vodí svou rukou.
Uslyšíte-li dnes Jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce jako při sváru v Meribě,
jako v den pokušení na poušti v Masa, kde mě chtěli zkoušet, i když
viděli mé činy. Po čtyřicet let mi bylo na obtíž to pokolení. Řekl jsem si: Je
to lid bloudící srdcem, k mým cestám se nezná. Proto jsem se v hněvu
zapřisáhl: Nevejdou v odpočinutí moje!
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
zpívej Hospodinu, celá země! Zpívejte Hospodinu, dobrořečte Jeho jménu,
zvěstujte den ze dne Jeho spásu, vypravujte mezi pronárody o Jeho slávě, mezi
všemi národy o Jeho divech, neboť Hospodin je velký, nejvýš chvály hodný, a je
hrozný, je nad všechny bohy. Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin
učinil nebe. Před Jeho tváří velebná důstojnost, moc a lesk ve svatyni Jeho.
Čeledi národů, přiznejte Hospodinu, přiznejte Hospodinu slávu a moc, přiznejte
Hospodinu slávu Jeho jména! Přineste da, vstupte do nádvoří Jeho,
v nádheře svatyně kořte se Hospodinu! Chvěj se před ním, celá země! Mezi
pronárody říkejte: Hospodin kraluje! Pevně je založen svět, nic jim neotřese;
povede při národů dle práva. Nebesa se zaradují, rozjásá se země, moře i
s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem, i všechno, co
je na něm. Tehdy zaplesají všechny stromy v lese Hospodinu vstříc, že
přichází už, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě, národy
podle své pravdy.
Hospodin kraluje! Zajásej,
země, raduj se, ostrovů množství! Oblak a mrákota jsou kolem Něho, spravedlnost
a právo jsou pilíře Jeho trůnu. Plameny ohně před Ním se ženou, kolkolem
sežehnou Jeho protivníky. Nad světem planou světla Jeho blesků, vidí to země a
svíjí se v křeči. Hory před Hospodinem jako vosk taví, před Pánem veškeré země.
Nebesa hlásají Jeho spravedlnost a všechny národy zří Jeho slávu. Hanba stihne
všechny, kdo otročí modlám, kdo se chlubí svými bůžky; před ním všichni bohové
se budou kořit. Slyší to Sión a raduje se, jásají dcery judské nad Tvými soudy
Hospodine. Vždyť ty, Hospodine, Jsi nejvyšší nad celou zemí, všechny bohy
neskonale převyšuješ. Vy, kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo, on
střeží duše Svých věrných z rukou svévolných je vytrhuje. Pro spravedlivého
zaseto je světlo, radost pro ty, kteří mají přímé srdce. Radujte se,
spravedliví, z Hospodina, a co Jeho svatost připomíná, tomu vzdejte chválu.
Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň
novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží!
Hospodin dal poznat svoji spásu, na svou věrnost domu Izraele. Spatřili všechny
dálavy země spásu našeho Boha! Hlahol Hospodinu, celá země, do plesu se dejte,
pějte žalmy, pějte Hospodinu žalmy při citaře, při citaře nechť zazvučí žalmy;
s doprovodem trub a polnic hlaholte před Hospodinem Králem! Ať moře s tím, co
je v něm, se rozburácí, svět i ti, kdo na něm sídlí, dlaněmi nechť zatleskají
řeky, s nimi ať plesají hory Hospodinu vstříc, že přichází, už aby soudil zemi.
On bude soudit svět spravedlivě a národy podle práva.
Hospodin kraluje! Národy trnou.
Trůní na cherubech! Země se zmítá. Velký je Hospodin na Siónu, nad všemi národy
vyvýšený. Nechť vzdávají chválu Tvému jménu, velkému a hroznému - je svaté!
Silou Krále je láska k právu. Ty Jsi určil právní řády; právo, spravedlnost v
Jákobovi ty sám vykonáváš. Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, a kořte se u
podnoží Jeho nohou - je svaté! Moše a Áron byli z Jeho kněží, Šmuel z
těch, kdo vzývali Jeho jméno; k Hospodinu volali a On jim odpovídal. Promlouval
k nim z oblačného sloupu; na svědectví Jeho a na nařízení, která jim dal,
dbali. Hospodine, Bože náš, Ty Jsi jim odpovídal, byls jim Bohem, Jenž promíjí,
i když jejich skutky stíhals pomstou. Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, kořte
se na Jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý!
/Zpíváme vestoje/
Mizmor ledavid, havu lado-naj benej elim,
havu lado-naj kevod vaoz. Havu lado-naj kevod šemo, hištachavu lado-naj
behadrat kodeš. Kol Ado-naj al hamajim, E-l hakavod hirim, Ado-naj al majim
rabim. Kol Ado-naj bakoach, kol Ado-naj behadar. Kol Ado-naj šover arazim,
vaješaber Ado-naj et arzej halvanon. Vajarkidem kemo egel, Levanon vesirjon
kemo ben reemim. Kol Ado-naj chocev lehavot eš. Kol Ado-naj jachil midbar,
jachil Ado-naj midbar kadeš. Kol Ado-naj jacholel ajalot, vajechesofjearot,
uvhejchalo, kulo omer kavod. Ado-naj lamabul jašav, vaješev Ado-naj melech
leolam. Ado-naj oz leamo jiten, Ado-naj jevarech et amo vešalom.
(Překlad:) Žalm pro Davida. Přiznejte Hospodinu,
synové Boží, přiznejte Hospodinu slávu a sílu. Přiznejte Hospodinu slávu Jeho
jména, v nádheře svatyně kořte se Hospodinu. Hospodinův hlas burácí nad vodami,
zahřímal Bůh slávy, Hospodin nad mocným vodstvem. Hospodinův hlas je plný moci,
Hospodinův hlas je plný důstojnosti. Hospodinův hlas poráží cedry, Hospodin
poráží cedry libanonské. Nutí poskakovat Libanon jak býčka, Sirjon jako
mládě jednorožce. Hospodinův hlas
křeše plameny ohně. Hospodinův hlas nutí poušť svíjet se v křeči, Hospodin nutí
svíjet se v křeči poušť Kádeš. Hospodinův hlas k porodu nutí laně, obnažuje
lesy, a vše v Jeho chrámu volá: "Sláva!" Hospodin trůnil už nad
potopou, Hospodin bude též trůnit jako Král navěky. Hospodin Svůj lid požehnání
pokojem.
/Zpíváme vestoje/
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Šamor ve zachor bedibur echad, hišmianu E-l
hamejuchad Ado-naj echad ušmo echad, lešem uletiferet velithila.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Likrat šabat lechu venelcha, ki hi mekor
haberacha. Meroš mikedem nesucha, sof maase bemachšava tchila.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Mikdaš melech ir melucha, kumi cei mitoch
hahafecha. Rav lach ševet beemek habacha, vehu jachmol alajich chemla.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Hitnaari meafar kumi, livši bigdej
tifartech ami al jad ben Jišaj bejt halachmi, korva el navši, el navši geala.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Hitoreri, hitoreri, ki va orech kumi ori,
uri uri šir daberi, kevod Ado-naj alajich nigla.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Lo tevoši velo tikalmi, ma tištochachi uma
tehemi bach jechesu anijej ami, venivneta ir al tila.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Vahaju limšisa šosajich, verachaku kol
mevalajich, jasis alajich E-lohajich, kimsos chatan al kala.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
Jamim usmol tifroci, veet Ado-naj taarici,
al jad iš be Parci, venismecha venagila.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
/Na poslední sloku se obracíme k západu/
Boi bešalom ateret baala, gam berina
uvecahala, toch emunej am segula, /ukláníme se doprava/ boi chala, /ukláníme se doleva/ boji chala.
Lecha dodi likrat kala, penej šabat
nekabela.
(Překlad:)
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
"Zachovej a pamětiv buď jeho!" tak zněl
příkaz Boha jediného; jeden jest Bůh, jedno Jeho jméno, věčně budiž slaveno a
ctěno!
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Uvítejme šabat bez meškání, neboť on jest zdrojem
požehnání; na počátku světa obmýšlen, byl až v konec díla posvěcen.
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Sídlo krále, město vlády Jeho, povstaň opět ze zboření
svého! Dlouho trvalo tvé bědování, již se k tobě milost Boží sklání.
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Setřes prach a odlož smutek svůj, oblékni se v roucho
slávy, lide můj! Jišajův syn, rodem z Betléma, vykoupí tě brzy, duše má!
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Prober se, pohleď jasnou tváří, neb ti vzejde světlo v
plné záři; vstaň a zapěj píseň veselou, slávu Páně spatříš nad sebou!
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Hanbou nezardí se tvoje tvář, proč se skláníš a proč
naříkáš? Lidu mému ochrany se dostane, město ze svých sutin zase povstane.
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Kdo tě plenil, vydán bude v plen, kdo tě hubil, bude
zapuzen; Bohu svému budeš k radosti, jak se těší ženich z nevěsty.
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Vpravo, vlevo dojdeš rozšíření, v Bohu budeš míti
zalíbení; z rodu Pérec vzejde tobě spasení, radujme se tomu, buďme nadšeni!
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
/Na poslední sloku se obracíme k západu a ukláníme se/
Vítej nám, ty zdobo chotě svého, ples a radost září z
oka tvého; oblaž lid, jenž zachoval svou víru, vítej nám ty poselkyně
míru!
Pojď, můj milý, nevěstě vstříc spějme, svatý šabat
vlídně uvítejme!
Zpívaný žalm. Píseň ke dni
odpočinku. Jak dobré je vzdávat Hospodinu chválu, Tvému jménu, Nejvyšší, pět
žalmy, hlásati Tvé milosrdenství hned zrána a v noci Tvou věrnost při nástroji
o deseti strunách, s harfou, při hře na citaru. Hospodine, Svými skutky působíš
mi radost, plesám nad činy Tvých rukou: Tvoje činy, Hospodine, jsou tak
velkolepé, Tvoje záměry jsou přehluboké! Hlupák o tom neví, blázen tomu
nerozumí. Svévolníci bují jako plevel, všichni pachatelé ničemností rozkvétají,
aby navždy byli vyhlazeni. Ty však Hospodine, navěky Jsi vyvýšený. Ano, Tvoji
nepřátelé, Hospodine, ano, Tvoji nepřátelé zhynou, všichni pachatelé ničemností
budou rozprášeni. Můj roh Jsi však vyvýšil jako roh jednorožce, olej nejčistší
Jsi na mě vylil. Moje oko shlíží na ty, kdo proti mně sočí, moje uši slyší o
zlovolných útočnících. Spravedlivý bude růst jak palma, rozroste se jako
libanonský cedr. Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v
nádvořích našeho Boha, ještě v šedinách ponesou plody, aby hlásali, že Hospodin
je přímý, skála má, v Něm podlost není!
Hospodin jest králem,
důstojností se oděl; oděl se Hospodin, mocí se opásal, a pevným jest svět, aby
se nepohnul. Upevněn jest trůn Tvůj odedávna, od věčnosti jsi Ty. Pozdvihují
řeky, Hospodine, pozdvihují řeky hlasu svého, pozdvihují řeky hučení svého. Nad
hlasy vod velikých jsou mocnější vlny mořské; Nejmocnější jest na výsosti
Hospodin! Svědectví Tvá jsou velmi věrohodná; domu Tvému sluší svatost,
Hospodine, na věčné časy.
Jsme-li v synagoze a je
minjan, kantor říká Kadiš sirotků
ARVIT
Pochválen budiž, Hospodine,
Bože náš, králi světa, jenž slovem Svým v soumrak halí večery, v moudrosti
otevírá brány nebes a v důmyslu mění časy, střídá období a řadí hvězdy na
jejich strážích dle vůle své. Jenž tvoří den i noc, odvaluje světlo před
temnotou a temnotu před světlem, káže, aby zmizel den, a přivádí nos a činí
rozdíl mezi dnem a nocí. Hospodin zástupů je Jeho jméno. Bože živí a jsoucí,
kraluj nad námi navěky a věčně! Buď požehnán, Hospodine, jenž v soumrak halíš
večery!
Láskou věčnou sis zamiloval dům
Izraelský, lid Svůj si miloval, učení a přikázáním, zákonům a právům Jsi nás
učil. Protož, Hospodine, Bože náš, když lehneme i když vstaneme, budeme
rozmlouvati o zákonech Tvých a radovati se ze slov učení Tvého a příkazů Tvých
na věky věků. Neboť ona jsou životem naším a prodloužením našich dnů a o nich
budeme přemýšleti dnem i nocí. Dej, aby nás Tvá láska nikdy neopustila!
Pochválen budiž, Hospodine, Jenž miluje lid Svůj Izraelský!
/Zakryjeme si oči pravou rukou
a říkáme:/ Shema
Yisrael, Adonai Eloheinu, Adonai echad! (Slyš, Israeli, Hospodin jest Bůh náš. Hospodin jest
jediný!)
/Potichu:/ Baruch šem kevod malchuto leolam vaed! (Pochváleno budiž jméno Jeho vznešené říše na věky
věků!)
Milovati
budeš Hospodina, Boha svého, z celého srdce svého za celé duše své a ze vší
síly své! Nechť jsou slova tato, kteráž Já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.
Vštěpuj je dětem svým a rozmlouvej o nich, když sedneš v domě svém a když
půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. Připevni je jako znamení na ruku
svou a nechť jsou pamětní páskou mezi očima tvýma. A napiš je na veřeje domu
svého a na brány své.
I stane se,
když poslouchati budete přikázání mých, kteráž Já přikazuji vám dnes: milovati
Hospodina, Boha svého, a Jemu sloužiti z celého srdce svého a z celé duše své -
pak dám déšť zemi vaší časem svým, déšť ranní a pozdní, a sklízeti budeš
obilí své a víno své a olej svůj. Dám trávu na poli tvém pro dobytek tvůj, a
budeš jísti a nasytíš se. Chraňte se tedy, aby nezbloudilo srdce vaše, a vy se
odvrátili a sloužili bohům cizím a klaněli se jim. I vzplanul by hněv
Hospodinův proti vám, že by uzavřel nebesa, aby nebylo deště, a země by
nedávala úrody své, a zahynuli byste brzy s povrchu země dobré, kterouž
Hospodin vám dává. Protož chovejte tato slova má v srdci svém a v duši své, a
připevněte je jako znamení na ruku svou, a nechť jsou pamětní páskou mezi očima
vašima. A vyučujte jim děti své, by rozmlouvaly o nich, když sedneš v domě svém
a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. A napiš je na veřeje domu
svého a na brány své.
Aby rozmnoženi byly dnové vaši
a dnové dětí vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim,
že ji dá jim, dokud trvá nebe nad zemí.
I pravil Hospodin Mošemu řka:
Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať udělají sobě třepení na koncích oděvů
svých pro pokolení svá, a nechť připojí ku třepení na každém konci šňůrku
blankytnou. I bude vám třepení k tomu, abyste hledíce na ně pamatovali se na
všechna přikázání Hospodinova a činili je, a nepouštěli se podle srdce svého a
podle očí svých, kterých vy tak rádi následujete. Abyste pamatovali a činili
všechna přikázání má a byli svatí Bohu svému. Já jsem Hospodin, Bůh váš, kterýž
jsem vyvedl vás ze země Egyptské, abych vám byl Bohem. Já jsem Hospodin, Bůh váš!
Ado-naj E-lohechem emet. (Hospodin, váš Bůh, je pravda.)
Pravda a věrnost je to vše a
pro nás platí, že Hospodin je náš Bůh, nikdo kromě Něho, a my jsme Izrael, lid
Jeho. O nás vysvobodil z moci králů; král náš vykoupil nás z ruky všech tyranů.
On jest Všemohoucí, jenž ztrestal za nás odpůrce naše a dal odplatu všem
nepřátelům života našeho. On vykonal věci veliké, a zázraky, jimž není počtu.
On zachoval duši naši při životu a nedal klesnouti noze naší. Uvedl nás na
výšiny nepřátel našich a povýšil roh náš (sílu naši) nade všechny protivníky
naše. On vykonal pro nás divy a pomstu nad Faraonem, znamení a zázraky v území
synů Chámových. On pobil v rozhněvání Svém všechny prvorozené Egypta a vyvedl
lid Svůj Izraelský ze středu jejich k volnosti věčné. On převedl děti Své
rozděleným mořem Rudým, stíhatele s protivníky jejich do hlubin ponořil. Když
spatřili Jeho děti sílu Jeho, vzdaly chválu a díky jménu Jeho, a vládu Jeho s
ochotou vzaly na sebe. Moše a synové Izraelští zapěli píseň v radosti veliké a
řekli:
Kdo jest jako Ty mezi mocnými
Hospodine? Kdo jest jako Ty proslaven svatostí, hrozný ve chvále, tvůrce divů?
Panování Tvé spatřili děti Tvé, když rozdělil Jsi moře před Mošem- "Onť
jest Bůh můj!" pěly a pravily: "Hospodin kralovati bude na veky věků!"
I bylo praveno: "Neboť vysvobodil Hospodin Jakoba a vykoupil ho z ruky
silnější než je sám. Pochválen budiž Hospodine, jenž vykoupil Izraele!"
Dej, abychom ulehli Hospodine,
Bože náš, v míru a dej, abychom povstali, králi náš, k životu! Rozprostři nad
námi stan míru Svého a veď nás radou dobrou od Sebe, a pomoz nám pro jméno Své!
Ochraniž nás a odvrať od nás nepřítele, mor a meč a hlad a zármutek, a odvrať
odpůrce před námi a za námi, a ve stínu Svých perutí skrývej nás; neboť Ty, ó
Bože, strážce náš a vysvoboditel náš Jsi, neboť Ty, Všemohoucí králi, milostivý
a milosrdný Jsi. Opatruj náš východ a náš příchod k životu a míru od nynějžka
až na věky!
Rozprostři nad námi stan míru
Svého! Pochválen budiž Hospodine, Jenž rozprostírá stan míru nad námi a nad veškerým
lidem Svým Izraelským a nad Jeruzalémem!
/Podle
Admor Hazaken se tato část neříká, protože je považována za pauzu mezi
požehnáním a Amida/
Vešamru venej Jisrael et
hašabat laasot et hašabat ledorotam brit olam, bejni uvejn bnej Jisrael ot hi
leolam, ki šešet jamim asa Ado-naj et hašamajim veet haarec uvajom haševii
šavat vajinafaš.
(Překlad:) Nechť ostříhají
synové Izraelští šabatu, by světli šabat ve všech pokoleních svých jako smlouvu
věčnou. Mezi mnou a syny Izraelskými znamením budiž na věky, že v šesti dnech
stvořil Hospodin nebe i zemi a v den sedmý odpočíval a oddechl si.
Jsme-li v
synagoze a je minjan, kantor říká poloviční Kadiš
AMIDA
/Modlíme se ji ve stoje, v naprostém tichu, bez přerušování, s koleny a kotníky u sebe, tváří k Jeruzalému./
/Uděláme 3 kroky dozadu a 3 kroky dopředu/
Pane, rety mé
otevři, by ústa má hlásala slávu Tvou.
1.
Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme
se/, Bože náš a Bože našich otců,
Bože Avrahamův, Bože Jicchakův a Bože Jakobův, Bože veliký, mocný a
hrozný! Bože Nejvyšší! Jenž prokazuje milosrdenství dobrotivá a jest
Pánem všeho; Jenž pamětliv jest pobožnosti otcův a přivede vykupitele
potomkům jejich pro jméno Své v lásce.
(V deset dní pokání: Pomni nás životem, ó králi! Jenž zalíbení máš v životě; zapiš nás do knihy života pro Sebe samého, Bože života!)
Králi, pomocníku, ochránce a štíte! Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme se/, štíte Avrahamův!
(V deset dní pokání: Pomni nás životem, ó králi! Jenž zalíbení máš v životě; zapiš nás do knihy života pro Sebe samého, Bože života!)
Králi, pomocníku, ochránce a štíte! Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme se/, štíte Avrahamův!
2.
Ty jsi mocný na věky, ó Pane!
Oživuješ mrtvé, Tys nesmírný v pomoci.
(V zimě, od Šmini Aceret do první dne Pesach, se doloží: Jenž dává větru váti a přivádí déšť.)
Jenž zachovává živé v milosti, oživuje mrtvé v milosrdenství hojném, podpírá klesající a uzdravuje nemocné, uvolňuje spoutané a splní předpověď Svou dřímajícím v prachu. Kdo jest jako Ty, pane mocných činů? A kdo rovná se Tobě, ó králi, Jenž usmrcuje a oživuje a vzejíti dává spasení?
(V deset dní pokání: Kdo jest jako Ty, Otče milosrdenství, jenž pamatuje na tvory Své životem v milosrdenství?)
A věrohodný Jsi, že oživíš mrtvé. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž oživuje mrtvé!
(V zimě, od Šmini Aceret do první dne Pesach, se doloží: Jenž dává větru váti a přivádí déšť.)
Jenž zachovává živé v milosti, oživuje mrtvé v milosrdenství hojném, podpírá klesající a uzdravuje nemocné, uvolňuje spoutané a splní předpověď Svou dřímajícím v prachu. Kdo jest jako Ty, pane mocných činů? A kdo rovná se Tobě, ó králi, Jenž usmrcuje a oživuje a vzejíti dává spasení?
(V deset dní pokání: Kdo jest jako Ty, Otče milosrdenství, jenž pamatuje na tvory Své životem v milosrdenství?)
A věrohodný Jsi, že oživíš mrtvé. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž oživuje mrtvé!
3.
Ty jsi svatý a jméno Tvé jest
svaté a svatí každého dne velebí Tebe, Séla. Pochválen budiž, Hospodine,
Bože svatý!
(V deset dní pokání: Králi svatý!)
(V deset dní pokání: Králi svatý!)
4.
Ty jsi
posvětil den sedmý jménu Svému, když ukončeno bylo stvoření nebes i země;
požehnal Jsi jemu přede všemi dny a posvětil Jsi jej přede všemi dobami. A
takto psáno jest v zákonu Tvém:
A byla
dokonána nebesa i země a všechen zástup jejich. I ukončil Bůh v den sedmý dílo
Své, kteréž konal, a odpočinul v den sedmý od veškerého díla Svého, kteréž
konal. I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil jej, neb o něm odpočinul od veškerého
díla Svého, kteréž tvořil Bůh, aby je vykonal.
Bože náš a
Bože otců našich! Měj zalíbení v odpočinku našem, posvěť nás příkazy Svými a
dej nám účast v učení Svém; nasyť nás z dobrotivosti Své a potěš nás pomocí
Svou! Očisti srdce naše, bychom sloužili Tobě v pravdě, a popřej nám,
Hospodine, Bože náš, v lásce a libosti šabatu Svého svatého, aby odpočinul o
něm Izrael, jenž světí jméno Tvé. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvětil
šabat.
5.
Měj zalíbení, Hospodine, Bože náš, v lidu Svém Izraelském a v modlitbě jeho, a uveď zase bohoslužbu do síně do domu Svého, a zápalné oběti Izraele a modlitbu jeho v lásce přijmi v zalíbení, a budiž Tobě zalíbením stále bohoslužba Izraele, lidu Tvého.
O Roš Chodeš, Pesach a Sukkot: Bože náš a Bože otců našich! Nechať vystoupí a přijde a dospěje k Tobě, a budiž povšimnuta, se zálibou slyšena, připomenuta a v paměti uchována památka naše a vzpomínka naše, a památka Pomazaného, syna Davida, služebníka Tvého, a památka Jeruzaléma, města Tvého svatého, a památka veškerého lidu Tvého, domu Izraelského, před Tebou k ochraně, ku blahu, přízni, milosti a milosrdenství, k životu a míru v tento den (O Roš Chodeš:) novolunní! (O Pesach:) svátku nekvašených chlebů! (O Sukkot:) svátku podzelené!
Buď pamětiv nás, Hospodine, Bože náš, o něm ku blahu,
a vzpomeň si na nás o něm ku požehnání a pomoz nám o něm k životu! A pro slovo
spásy a milosrdenství ustrni se a buď nám milostiv, a smiluj se nad námi a
pomoz nám; nebo k Tobě oči naše pohlížejí ježto, Všemohoucí králi, milostivý a
milosrdný Jsi.
Kéž spatří oči naše, jak vrátíš se na Sion v milosrdenství. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž se vrátí sídlem Svým na Sion!
6.
Děkujeme Tobě /pokrčíme
kolena, pokloníme se, narovnáme se/, Jenž jsi Hospodin, Bůh náš a Bůh otců našich na věky věků. Skála
života našeho, štít spasení našeho, Tys od pokolení do pokolení; děkujeme Tobě
a hlásáme chválu Tvou za život svůj, jenž spočívá v ruce Tvé, a za duše své,
jež poručeny jsou Tobě, a za divy Tvé, jež každým dnem pro nás konáš, a za Tvé
zázraky a dobrodiní Tvá, jež prokazuješ nám v každé době, večer a ráno a v poledne,
Všedobrotivý! Neboť neskonalé jest milosrdenství Tvé; Všeslitovníku! Neboť bez
mezí jsou milosti Tvé, odjakživa doufáme v Tebe.
O Chanuka se vkládá: Za divy a za vysvobození, za mocné skutky a za pomoc a za boje, jež konal Jsi za otce naše a za oněch dnů v této době. Za dnů Matitjahu, ben Jochanan Kohen Gadol, Hasmoneje a synů jeho, když povstala říše řecká bezbožná proti lidu Tvému Izraelskému, nutíc je, aby zapomněli učení Tvého a odstoupili od zákonů vůle Tvé. Ty však v milosrdenství Svém hojném přispěl jsi jim v době soužení jejich, vedl Jsi spor jejich, hájil Jsi právo jejich, vykonal Jsi pomstu jejich: dal Jsi silné v moc slabých, četné v moc malého hloučku, nečisté v moc čistých, bezbožné v moc spravedlivých a svévolné v moc těch, jenž zabývali se učením Tvým. Sobě však způsobil Jsi jméno veliké a svaté po světě Svém, a lidu Svému Izraelskému způsobil Jsi pomoc velikou a vysvobození až po tento den. Potom vešli synové Tvoji do síně domu Tvého, vyklidili chrám Tvůj, očistili svatyni Tvou a rozžhni světla v nádvořích Tvých posvátných a ustanovili těch osm dní Chanuka, aby děkovali a chválu pěli jménu Tvému velikému.
O Purim se
vkládá: Za divy a za
vysvobození, za mocné skutky a za pomoc a za boje, jež konal Jsi za otce naše a
za oněch dnů v této době. Za dnů Mordechaje a Ester v Šušan,
hradu královském, když povstal proti nim Hamán bezbožný, smýšleje zahubiti,
zavražditi a vyhladiti všechny Židy od mladého až do starce, děti i ženy,
jednoho dne, třináctého, měsíce dvanáctého, to jest měsíc Adar, a jmění jejich
uloupiti. Ty však v milosrdenství Svém hojném zrušil Jsi záměr jeho a zmařil
Jsi úklady jeho a dal Jsi mu jeho odplatu na hlavu jeho, i oběsili jeho i syny
jeho na šibenici.
(V deset dní pokání: Zapiš k životu blaženému všechny děti smlouvy Své!)
A všichni živí budou děkovati Tobě, Séla! A velebiti
jméno Tvé v pravdě, ó Bože spasení našeho a pomoci naší!
Séla.- Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme se/, Všedobrotivý jest jméno Tvé a Tobě sluší děkovati!
7.
Uděl mír,
blaho a požehnání, přízeň a milost a milosrdenství nám a veškerému Izraeli,
lidu Svému! Žehnej nám, Otče náš, všem vesměs světlem tváři Své; nebo ve světle
tváři Své dal Jsi nám, Hospodine, Bože náš, zákon života a lásku ke ctnosti,
jakož i spravedlnost a požehnání a milosrdenství a život a mír. Kéž zalíbí se
Tobě, žehnati lidu Svému Izraelskému v každý čas a v každou hodinu mírem Svým!
(V deset dní pokání: V knize
života, požehnání a míru a výživy dobré nechať jsme zaznamenáni a zapsáni před
Tebou, my i všechen lid Tvůj, dům Izraele k životu blaženému a k míru!
Pochválen budiž, Hospodine, Jenž způsobuje mír!)
Pochválen
budiž, Hospodine, Jenž žehná lidu Svému Izraelskému mírem!
------------
Bože můj! Zdržuj jazyk můj od zlého, a rety mé od
mluvení lstivého. Vůči těm, kteří mně zlořečí, nechť duše má jest klidnou, a
duše má jako prach pokorná ke všem buď. Otevři srdce mé zákonu Svému, a po
příkazech Tvých ať snaží se duše má. A všem těm, kteří zamýšlejí proti mně něco
zlého, rychle zruš záměr jejich a zmař úklady jejich! Učiň to pro jméno Své,
učiň to pro svatost Svou, učiň to pro učení Své, aby zachráněni byli miláčkové
Tvoji; pomoz pravicí Svou a vyslyš mne! Kéž jsou k libosti slova mých úst a
myšlení srdce mého Tobě, Hospodine, skálo má a vykupiteli můj! /Uděláme 3 kroky dozadu/ Jenž činí mír na
výsostech Svých, On uděl mír nám a všemu Izraeli. Na to pravte: Amen! /Uděláme 3 kroky dopředu/
Budiž vůle Tvá,
Hospodine, Bože náš a Bože otců našich, aby zbudován byl chrám svatý brzy na
našich dnů, a uděl účast nám v učení Svém! Tam pak sloužiti budeme Tobě v
uctivosti jako za dnů dávných a za let dřívějších. A příjemnou budu Hospodinu
oběť Judy a Jeruzaléma jako za dnů dávných a za let dřívějších.
(Všichni společně vestoje i bez
minjanu:) Vajchulu hašamajim vehaarec
vechol cevaam. Vajchal E-lohim bajom hašvii melachto ašer asa, vajišbot bajom
hašvii mikol melachto ašer asa. Vajvarech E-lohim et jom hašvii vajkadeš oto,
ki vo šabat mikol melachto, ašer bara E-lohim laasat.
(Překlad:) A byla dokonána nebesa i
země a všechen zástup jejich. I ukončil Bůh v den sedmý dílo Své, kteréž konal,
a odpočinul v den sedmý od veškerého díla Svého, kteréž konal. I požehnal Bůh
dni sedmému a posvětil jej, neb o něm odpočinul od veškerého díla Svého, kteréž
tvořil Bůh, aby je vykonal.
(Kantor:) Pochválen
budiž, Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, Bože Avrahamův, Bože Jicchakův a
Bože Jákobův; Bože veliký, mocný a hrozný! Bože Nejvyšší! Tvůrce nebes i země!
(Obec společně vestoje:) Magen
avot bidvaro mechaje metim bemaamaro. Hae-l (na šabat tšuva: Hamelech) hakadoš
šeejn kamohu, hameniach leamo bejom šabat kodšo, ki vam raca lehaniach lahem.
Lefanav naavod bejira vafachad, venode lišmo bechol jom tamid meejn habrachot,
E-l hahadot adon hašalom mekadeš hašabat umevarech švii, umeniach bikduša leam
medušnej oneg, zecher lamaase verešit.
(Překlad:) Štít otcův slovem
Svým, Jenž oživuje mrtvé výrokem Svým, Bůh svatý (o šabatu tšuva: Král
svatý). Jemuž nikdo se nerovná, Jenž klidu popřál lidi Svému v den šabatu
Svého svatého; neboť v nich měl zalíbení, že klidu popřál jim. Jemu sloužiti
budeme v uctivosti a bázni a děkovati jménu Jeho každého dne stále z pramene
chvály, Jemu, Všemohoucímu v díku Pánu míru, Jenž posvětil šabat a požehnal dni
sedmému a klidu popřál ve svatosti lidu, jenž napojen jest rozkoší (šabatu), na
památku díla počátku.
(Kantor:) Bože náš a Bože otců našich! Měj
zalíbení v odpočinku našem, posvěť nás příkazy Svými a dej nám účast v učení
Svém; nasyť nás z dobrotivosti Své a potěš nás pomocí Svou! Očisti srdce naše,
bychom sloužili Tobě v pravdě, a popřej nám, Hospodine, Bože náš, v lásce a
libosti šabatu Svého svatého, aby odpočinul o něm Izrael, jenž světí jméno Tvé.
Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvětil šabat.
Žalm pro Davida. Hospodin je
můj pastýř, nemám nedostatek, dopřává mi klidné pastvy na lučinách, přivádí mě
odpočinout k vodám, svěžest navrací mé duši; stezkou spravedlnosti mě vede pro
své jméno. I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se báti zlého, vždyť jsi se
mnou Ty. Tvá berla a hůl Tvá, ty mě potěší. Prostíráš mi stůl před zraky
protivníků, hlavu potíráš mi olejem a kalich po okraj mi plníš. Ano, dobrota a
milosrdenství mě provázejí všemi dny života mého. Navracet se budu do
Hospodinova domu do dnů posledních.
Jsme-li v synagoze a je
minjan, kantor říká Kadiš
ALEJNU
/Modlíme se vestoje/
Nám přísluší vychvalovati Pána veškerenstva, vzdáti
úctu Stvořiteli počátku, že neučinil nás jako pohany zemí a nepostavil nás
na roveň s kastovními kmeny země, že neurčil nám podíl jako jim a osud náš jako
všemu množství jejich. My pak se koříme a klaníme /pokloníme se/ a s díky vyznáváme před
králem všech králů. Nejsvětější, pochválen budiž, že On rozestřel nebesa, a
trůn Jeho velebnosti jest v nebesích nahoře a sídlo všemocnosti Jeho na
výsostech nejvyšších. Onť jest Bůh náš, žádný jiný; opravdu jest král náš,
nikdo mimo Něho, jakož psáno v učení Jeho: Tedy poznej dnes a uveď si to k
srdci, že Hospodin sám jest Bůh v nebi nahoře i na zemi dole, žádný jiný!
Proto doufáme v Tebe, Hospodine, Bože náš, že spatříme
brzy nádheru všemocnosti Tvé, že sprovodíš ohavnosti se země a všechny modly
úplně vyhubíš; že upevněn bude svět panováním Všemohoucího. A všichni
zeměsynové budou vzývati jméno Tvé; obrátíš k Sobě všechny bezbožníky země, aby
poznali a zvěděli všichni obyvatelé světa, že Tobě má se kořiti každé koleno,
přísahati každý jazyk. Před Tebou, Hospodine, Bože náš, budou se kořiti a
v prach klesati, a velebnosti jména Tvého úctu vzdávají a vezmou ochotně na
sebe všichni jho panování Tvého, a kralovati budeš nad nimi brzy na věky věků.
Neboť království jest Tvé a na věky kralovati budeš ve slávě, jakož psáno v
učení Tvém: Hospodin kralovati bude na věky věků! A praveno: I bude Hospodin
králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný a jméno Jeho jediné!
Jsme-li v synagoze a je
minjan, kantor říká Kadiš sirotků
Následuje
kiduš, požehnání na chléb a šabatová večeře…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Těším se na vaše dotazy a komentáře. Jediné, o co vás žádám, je slušnost. Váš Jair