Shacharit - Ranní Modlitba

Kvůli našim hříchům nemáme Chrám, abychom v něm konali své povinnosti, ale nahrazujeme oběti našimi ústy, kterými pronášíme modlitby. Jak je psáno: "Unešalma Parim Sfatejnu". 

Přeloženo a napsáno v češtině pro zásluhy Rabbi Jisrael Baal Šem Tov a Rabbi Nachum Sofer

SHACHARIT

Jak líbezné jsou stany Tvé, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli! A já - pro hojné milosti Tvé přicházím do domu Tvého, klaním se ve svatém chrámě Tvém v uctivosti před Tebou. Ó Hospodine, já miluji pobyt v domě Tvém a místo, kde sídlí velebnost Tvá! - A já - se klaním a kořím, klekám před Hospodinem, stvořitelem svým. - Modlím se k Tobě Hospodine, v čas milosti Tvé. Ó Bože, v hojném milosrdenství Svém vyslyš mne pro pravdu spasení Svého! Amen.

Chvalozpěv obsahující 13 článků víry:

Buď veleslaven živý Bůh, 

nechť zazní sláva Jeho!

1) On jest a bude na věky, 

byl před počátkem všeho.

2) Jest jediným a jednotným,

krom Něho Boha není;

a jednotnost Jeho vznešena

nad každé pomyšlení.

3) On nemá  s tělem podoby,

ni tvaru tělesného

a nikdo se Mu nerovná

co do svatosti Jeho.

4) On dříve byl než každý tvor,

jenž na světě byl zrozen;

On první jest, bez počátku,

neb nikdy nebyl stvořen.

5) Hle, On jest Pánem vesmíru

i tvorů bez rozdílu;

všem projevuje laskavost,

Svou velikost a sílu.

6) On v milosti své udělil

dar ducha prorockého

těm mužům, kteréž vyvolil

ku slávě jména Svého.

7) Však prorok, jakým Moše byl,

již v Izraeli nepovstal;

o Bohu jasný názor měl 

a přesně jeho vůli znal.

8) A zákon pravdy mravnosti,

Bůh lidu svému zvěstoval

skrz proroka, jejž Hospodin

Svůj důvěrníkem jmenoval. 

9) Bůh nezjinačí zákona, 

za jiný nezamění;

neb zákon Jeho platnost má

pro všechna pokolení.

10) On vševidoucí jest a ví,

co v tajnosti jen chováme;

on vidí konec věcí dřív,

než původ jejich poznáme. 

11) On splácí muži zbožnému

dle díla záslužného,

a hříšníku dá odplatu

dle skutku bezbožného.

12) On sešle spasitele nám,

až přijde konec času,

By vykoupil kdož čekají

Na pravou jeho spásu.

13) A mrtvé zase oživí

Bůh v milosti Své hojné;

buď pochváleno, svěceno vždy jméno jeho slavné.

                 Třináct článků stručně:

1.          Jest Bůh; Jeho jsoucnost není časem omezena.

2.          Bůh jest jediný.

3.          Bůh jest netělesný.

4.          Bůh jest původcem všeho.

5.          Jen k Bohu sluší se modliti.

6.          Bůh se zjevil.

7.          Moše jest a zůstane největším prorokem.

8.          Tóra jest zjevením Božím.

9.          Tóra jest nezměnitelná. 

10.       Bůh jest vševědoucí.

11.       Bůh jest nejvýše spravedlivý.

12.       Bůh sešle někdy spasitele.

13.       Bůh vzkřísí mrtvé. (Nesmrtelnost duše lidské.)

Bůh všemocný již panoval,

dřív než byl tvorům život dán;

Svým pokynem svět zbudoval,

A „králem” byl pak nazýván.

Až dokoná vše na zemi,

On panovníkem bude Sám;

On byl a jest bez skončení,

i věčný Jeho slávy chrám.

Jest jediným Svou bytostí,

a nikdo se Mu nerovná;

bez počátku, do věčnosti

jest vláda Jeho všemocná.

Můj Bůh jest, živá spása má

a štít můj v době soužení;

můj prapor jest a hradba má,

zdroj spásy mé v den prošení.

Já v ruku Jeho poroučím 

své tělo, celou duši svou;

když spím i když se probouzím,

Bdí oko Páně nade mnou!

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž jsi nás posvětil příkazy Svými a nám nařídil umývání rukou.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž utvořil člověka v moudrosti a stvořil mu četné otvory a dutiny. Zjevno a známo jest před trůnem velebnosti Tvé, že, kdyby se otevřela jedna z nich, aneb uzavřel se jeden z nich, nebylo by možno obstáti před Tebou.

Pochválen budiž, Hospodine, Jenž uzdravuje všeliké tělo a divuplně tvoří.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nás posvětil příkazy Svými a nám nařídil, zabývati se slovy zákona Jeho.

Učiň příjemnými, Hospodine, Bože náš, slova zákona Svého v ústech našich a v ústech lidu Svého, domu Izraele, abychom my i potomci naši a potomci lidu Tvého, domu Izraele, všichni poznali jméno Tvé a učili se zákonu Tvému. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž udělil  zákon lidu Svému Izraeli.

Pochválen budiž Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž vyvolil nás ze všech národů a dal nám zákon Svůj. Pochválen budiž, Hospodine, dárce zákona!

Žehnejž tobě, Hospodin a opatruj tebe; ozářiž Hospodin tvář Svou tobě a buď milostiv tobě; obratiž Hospodin tvář Svou k tobě a dejž tobě pokoj!

Tyto jsou věci, jež nemají (zákonem) určené míry; okraj pole (ponechávaný chudým); první plody, oběť sváteční, skutky milosrdenství a učení se zákonu. Tyto jsou věci, které člověku poskytují požitek na tomto světě, a základ mu zůstane pro svět budoucí. Tyto jsou: Ctění otce i matky, skutky milosrdenství, pilná návštěva školy a modlitebny ráno i večer, pohostinnost, opatrování nemocných, výbava nevěst, průvod zemřelých, pobožnost při modlení a způsobení míru mezi člověkem a soudruhem jeho - avšak učení se zákonu jde nade všechno. 

Bože můj! Duše, kterou Jsi mi dal, čistá jest. Tys ji stvořil, Tys ji způsobil, Tys mi ji vdechl, a Ty ji opatruješ ve mně, a Ty časem ji vezmeš ode mne, ale zase mi ji vrátíš v čase příštím. - Pokud jest duše ve mně, vzdávám díky Tobě, Hospodine, Bože můj a Bože otců mých, Mistře všech stvoření, Pane všech duší! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž navrátíš duše tělům mrtvým!

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, jenž dal kohoutu smysl, rozeznávat den a noc. 

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž mne neučinil Gojem. 

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž mne neučinil otrokem. 

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž mne /Muž praví:/ neučinil ženou. /Žena praví:/ stvořil dle vůle Své.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž vidoucími činí slepé.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž odívá nahé.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž uvolňuje spoutané.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž pozdvihuje snížených.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž rozprostřel zemi nad vodami.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž opatřuje mi vše, čehož mi třeba.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž řídí kroky muže.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž opásá Izrael silou.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž zdobí Izraele slávou.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž dává zemdlelému sílu.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž snímá spánek z očí mých a dřímotu z mých víček.

Budiž vůle Tvá Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, abychom nabyli zběhlosti v učení Tvém a přidržovali se příkazů Tvých. Nedej nám příležitosti ku hříchu, ani ku přestupku a neuvoď nás v pokušení, ani v potupu a zahanbení. Ať nevládne námi náruživost hříšná! Vzdaliž nás od lidí špatných a společnosti špatné; upevni nás v náklonnostech dobrých, bychom konali skutky šlechetné, a přemáhej v nás všelikou vášeň, bychom se podrobili jenom Tobě! - Dejž, abychom dnes a každý den nalezli přízeň, milost a slitování před očima všech, kteří nás vidí, a prokaž nám milosrdenství dobrotivá. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž prokazuješ milosrdenství dobrotivá lidi Svému Izraeli.

Budiž vůle Tvá, Hospodine, Bože můj a Bože otců mých, uchrániti mne dnes a každý den všeliké drzosti a nestoudnosti, lidí špatných a společnosti špatné, souseda zlého a příhody zlé, svůdníka zhoubného, soudu přísného a žalobníka zatvrzelého, ať přísluší nebo nepřísluší ku svazku našemu. 

Stále budiž člověk bohabojným i ve skrytosti; nechť vyznává vždy pravdu a mluví pravdu, jak ji chová v srdci, a vstávaje ráno nechť praví:

Pane všech věků! Ne pro své zásluhy vlastní pronášíme své modlitby před Tebou, ale pro milosrdenství Tvé hojné. Nebo co jsme my? Co jest život náš? Co zásluhy naše? Co jest pomoc naše? Co naše síla a zdatnost? Co máme říci před Tebou, Hospodine, Bože náš a Bože našich otců? Nejsou-li všichni rekové jako nic před Tebou? A mužové slavní jako by tu nebyli, a moudří jako bez vědění, a rozumní jako bez rozumu? Nebo četné činy jejich jsou nicotné, dnové jejich života jako marnost před Tebou; a přednost, kterou má člověk před zvířetem, není ničím, nebo všechno jest marnost.

Ale my jsme lid Tvůj, příslušníci smlouvy Tvé, děti Avrahama, jenž Tě miloval, a jemuž Jsi lásku přísahal na hoře Morija; potomstvo Jicchaka, jeho jediného, jenž byl svázán před Tebou na oltáři! Obec Jakova, syna Tvého prvorozeného. Pro lásku, kterou jsi miloval, a pro radost, kterouž Jsi z něho měl, nazval Jsi jméno jeho Izrael (bojovník Boží) a Ješurun (spravedlivý).

Protož my povinni jsme děkovati Tobě, vychvalovati a slaviti Tebe, velebiti a světiti, vzdávati chválu a díky jménu Tvému. Blaze nám! Jak dobrý jest podíl náš, jak líbezný osud náš a jak krásné dědictví naše! Blaze nám, že my časně a pozdě, večer i ráno vyznáváme dvakrát každý den: 

/Zakryjeme si oči pravou rukou a říkáme:/  Shema Yisrael, Adonai Eloheinu, Adonai echad! (Slyš, Israeli, Hospodin jest Bůh náš. Hospodin jest jediný!) 

/Potichu:/ Baruch šem kevod malchuto leolam vaed! (Pochváleno budiž jméno Jeho vznešené říše na věky věků!)

Milovati budeš Hospodina, Boha svého, z celého srdce svého za celé duše své a ze vší síly své! Nechť jsou slova tato, kteráž Já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém. Vštěpuj je dětem svým a rozmlouvej o nich, když sedneš v domě svém a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. Připevni je jako znamení na ruku svou a nechť jsou pamětní páskou mezi očima tvýma. A napiš je na veřeje domu svého a na brány své.

Pochváleno budiž jméno Jeho vznešené říše na věky věků!

Ty jsi byl Týž, dříve než stvořen byl svět, Ty jsi také Týž i po stvoření světa; Ty jsi týž na světě tomto a Ty budeš Týž na světě budoucím. Posvěť jméno Své při těch, kteří světí jméno Tvé, a posvěť jméno Své ve světě Svém a spasením Svým povyš a povznes roh náš (sílu naši)! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvěcuješ jméno Své v četném shromáždění. 

Ty jsi Hospodin, Bůh náš, v nebi a na zemi a v nebesích nebes nejvyšších. Jest pravda, Ty jsi první a Ty poslední, a kromě Tebe není žádného Boha! Shromáždi doufající v Sebe ode čtyř končin země, Nechť poznají a zvědí všichni obyvatelé světa, že Ty sám jsi Bohem všech království země; Ty jsi učinil nebe i zemi, moře i vše, co v nich jest. A kdo ze všech stvoření rukou Tvých, nahoře nebo dole, směl říci Tobě: Co činíš? Otče náš v nebesích! Projev nám milost pro jméno Své veliké, jež vysloveno bylo nad námi, a splni nám, Hospodine, Bože náš, co napsáno: V ten čas přivedu vás: nebo dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země, když zase přivedu zajaté vaše před očima vašima, dí Hospodin. 

Hospodin mluvil k Mošemu, říkaje: 

„Přikaž synům Izraele a řekni jim: Mou oběť mého chleba k zápalné celooběti libé vůně mi hleďte obětovat v jim určený čas! A řekni jim: Zápalnou celoobětí, již budete obětovat Hospodinu, budou denně dvě bezvadné roční ovce ke stálé celooběti. Jednu ovci udělej ráno a druhou udělej odpoledne. A jako moučnou oběť dej desetinu éfy jemné mouky napuštěné čtvrtinou hinu lisovaného oleje. Stálá celooběť, jak byla připravena na hoře Sinaj, je libou vůni zápalné celooběti Hospodinu.  A úlitbou k oběti bude čtvrtina hinu na jednu ovci, úlitbu ulij na svatém místě jako nápoj Hospodinu. Druhou ovci udělej odpoledne, moučnou oběť jako ráno, a stejně udělej úlitbu, to je zápalná oběť libé vůně.” „Zařízne ho u severního boku oltáře a kněží, Aharonovi synové, jeho krví pokropí dokola oltář.” Hospodin řekl Mošemu: „Vezmi ve stejné váze vonné látky: balzám, nehtík, galbaník, vonné látky a čistou pryskyřici kadidlovníku,

a připrav jako zkušený lékárník směs vonného kuřidla, smíchaného v čistotě a svatosti.

Najemno je rozmělni a předkládej z něho ve stanu setkání před truhlu svědectví, kde se s tebou setkávám, budiž vám nejsvatější svátostí!”

(Tuto část se modlí pouze muž při oblékání velkého a malého Talitu:)

Pochválen budiž Hospodine, Bože náš králi světa, jenž posvětil nás příkazy Svými a nařídil nám odívati se třepením. 

Jak předrahé jest milosrdenství Tvé, ó Bože! Synové lidští ve stínu křídel Tvých jsou bezpečni. Nasycují se tučností domu Tvého, a potokem Svých rozkoší napájíš je. Nebo u Tebe jest pramen života. Ve světle Tvém vidíme světlo. Zachovej Svou milost těm, kteříž Tebe znají, a spravedlnost Svou těm, kteří jsou upřímného srdce.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nás posvětil příkazy Svými a nařídil nám obléci Tfilin.

Děkujte Hospodinu, vzývejte jméno Jeho, oznamujte mezi národy skutky Jeho! Zpívejte Mu, hrajte Jemu, rozmlouvejte o všech zázracích Jeho! Chlubte se jménem Jeho svatým, nechť se raduje srdce těch, jenž hledají Hospodina. Hledejte Hospodina i moci Jeho, hledejte tváři Jeho stále! Pamatujte na zázraky Jeho, kteréž učinil, na znamení Jeho i na soudy úst Jeho, ty símě Izraele, služebníka Jeho, vy synové Jakobovi, vyvolení Jeho! On jest Hospodin, Bůh náš; po veškeré zemi jsou Jeho soudové. Pamatujte ustavičně na smlouvu Jeho, na slovo, jež přikázal až do tisícího pokolení, kterouž (smlouvu) učinil s Avrahamem, a na přísahu Jicchakovi. Ustanovil ji Jakobu zákonem, Izraeli smlouvou věčnou; právě: „Tobě dám zemi Knánskou za podíl dědictví vašeho." Ačkoli vás bylo málo na počet, pramálo, a hosté jste byli v ní. A přecházeli od národu k národu, a z království k lidu jinému. Nepřipustil žádnému utlačovati je, a trestal pro ně krále. „Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého!” Zpívejte Hospodinu všechny země, zvěstujte den co den spasení Jeho! Vypravujte mezi pohany slávu Jeho, mezi všemi národy divy Jeho! Nebo veliký jest Hospodin a veleben velmi, a hrozný jest nade všechny bohy. Nebo všichni bohové pohanů jsou modly, Hospodin však nebesa učinil. Lesk a důstojnost jest před Ním, sláva a radost na místě Jeho. Vzdejte Hospodinu čest a slávu! Vzdejte Hospodinu, čest jména Jeho, přineste dary a přijďte před obličej Jeho, sklánějte se před Hospodinem v okrase svaté! Chvějte se před Ním, všechny země, a pevným jest svět, aby se nepohnul. Nechť radují se nebesa a zaplesá země, a řeknou mezi národy: Hospodin jest králem! Zvuk vydej moře i plnost jeho, vesel se pole i vše, což jest na něm; pak zaplesají stromy lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.

Děkujte Hospodinu, neb dobrotivý jest, nebo věčně trvá milost Jeho. A rcete: Pomoz nám, Bože spasení našeho, a shromáždi nás a zachraň nás z národů, abychom děkovali jménu Tvému svatému, a chlubili se chválou Tvou. Pochválen budiž Hospodin, Bůh Izraelský, od věčnosti až do věčnosti - i řekl všechen lid: Amen a chvála Hospodinu!

Vyvyšujte Hospodina, Boha našeho, a sklánějte se u podnože nohou Jeho! Svatý jest.

Vyvyšujte Hospodina, Boha našeho, a sklánějte se u hory Jeho svaté; neboť svatý jest Hospodin, Bůh náš! Onť jest milosrdný, odpouští provinění a nezahubí, častokrát odvrací hněv Svůj a nevzbuzuje vší prchlivosti Své. 

Ty pak Hospodine, nevzdaluj slitování Svého ode mne; Tvá milost a věrnost stále ať mne chrání. Rozpomeň se na slitování Svá, Hospodine, a na milosrdenství Svá, neboť od věků jsou.

Vzdejte slávu Bohu! Nad Izraelem jest vznešenost Jeho, a moc Jeho v oblacích. Hrozný jsi, ó Bože, ze svatyně Své; Bůh Izraelský, Onť dává moc a sílu lidu; pochválen budiž Bůh!

Bože odplaty, Hospodine, Bože odplaty, zjev se! Zdvihni se, ó soudce země, dej odplatu pyšným! U Hospodina jest spasení; nad lidem Tvým buď požehnání Tvé! Séla. Hospodin zástupů jest s námi, záštitou jest nám Bůh Jakobův! Séla. Hospodine zástupů! Blaze člověku, jenž důvěřuje v Tebe! Hospodine, pomoz! Král ať vyslyší nás v den, když voláme! Pomoz lidu Svému a žehnej dědictví Svému, a pas je i vyvyš je až na věky! Duše naše čeká na Hospodina, pomoc naše i záštita naše; nebo ve jméno jeho svaté důvěřujeme. Budiž milost Tvá, Hospodine, nad námi, jakož doufáme v Tebe. Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství Své, a spasení Své dej nám! Povstaniž ku pomoci nám, a vysvoboď nás pro Své milosrdenství! Já jsem Hospodin, Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl ze země Egyptské; otevři ústa svá, a naplním je. Blaze lidu, jemuž tak se děje; blaze lidu, jemuž Hospodin jest Bohem! Já pak v milost Tvou důvěřuji; plesati bude srdce mé nad spasením Tvým; zpívati budu Hospodinu, že mi dobře učinil.

Žalm zpívaný při zasvěcení Davidova domu.

Budu tě povznášet, Bože, neboť Tys pozvedl mne a nedal jsi mým nepřátelům radovat se z vítězství nade mnou. Pane, Bože můj, vzýval jsem tě a uzdravil jsi mne. Bože, ze země mrtvých vyvedl jsi mne a vyvolils mne ze zástupu do hrobu sestupujících. Zpívejte Bohu, vy Jeho zbožní, a chvalte památku Jeho svatosti. Neboť jen chvíli trvá Jeho hněv, však milost Jeho po celý život. Po noci proplakané se s jitrem radost vrací. A v pohodě jsem řekl: Nic nezviklá mne. Neboť Tys, Bože, v dobrotě vůle Své dal sílu hoře mé. Když Jsi však skryl Svou tvář, byl jsem pln slz úzkosti. K Tobě jsem, Bože, volal a Pána svého jsem prosil úpěnlivě. Co pomůže má krev, když sestoupil bych v hrob? Bude snad Tě chválit prach? Či zvěstovat bude Tvou pravdu? Vyslyš mne, Bože, a smiluj se nade mnou. Buď mi, Bože, nápomocen. Nářek nad hrobem mým Jsi změnil v plesání. I sňal Jsi ze mne pytlovinu smutečního šatu a radostí Jsi opásal mne. Proto Tvou slávu budu opěvovat a nezmlknu. Pane, Bože můj, navěky budu Tě chválit.

Hospodin kraluje, Hospodin kraloval, Hospodin bude kralovati na věky věků!

Hospodin bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Hospodin jediný a Jeho jméno jediné.  

Spas nás, Pane, Bože náš, a sesbírej nás mezi pohany, abychom mohli vzdát díky svatému jménu Tvému a jásati ke chvále Tvé. Požehnán budiž Hospodin, Bůh Izraele od věčnosti do věčnosti, a nechť celý národ řekne: Amen. Halelujah!

Vše, čemuž dech byl dán, nechť chválí Hospodina. Halelujah!

Žalmová píseň pro předního zpěváka za doprovodu na neginot. 

Smiluj se nad námi, Pane, a požehnej nám. Nechť Tvoje tvář nás osvěcuje. Séla. Aby na zemi znali tvou cestu a spásu Tvou mezi všemi národy. I budou národy dík Ti vzdávat, i budou dík Ti vzdávat národy všechny. Radovat se a se zpěvem plesat budou národy, neboť Ty budeš soudit lidi spravedlivě a budeš vládnout národům na zemi. Séla. A budou Ti vzdávat díky národy, ó Bože, díky vzdávat Ti budou národy všechny. Země dala úrodu. Požehnejž nám Hospodin, náš Pán. Kéž požehná nám Hospodin. Kéž v bázni Boží žijí všechny končiny země.

/Říkáme vestoje/

Pochválen budiž, Jehož slovem povstal svět; pochválen budiž! Pochválen tvůrce počátku; pochválen, Jehož slovo činem jest; pochválen, Jenž usoudí a vykoná; pochválen, Jenž má slitování se zemí; pochválen, Jenž udílí odměnu dobrou bojícím se Jeho; pochválen, Jenž žije věčně a trvá stále; pochválen, Jenž vysvobozuje a zachraňuje, pochváleno budiž jméno Jeho! Pochválen budiž Hospodine, Bože náš, králi světa, Všemohoucí, Otče všeslitovný, Jenž chválen jest ústy lidu Svého, veleben a slaven jazykem pobožných i služebníků Svých. A písněmi Davida, služebníka Tvého, budeme Tě chváliti, Hospodine, Bože náš; chvalozpěvy a písněmi budeme Tě vyvyšovati, vychvalovati a oslavovati, budeme vzývati jméno Tvé a holdovati Tobě, ó králi náš, Bože náš, jediný, žijící na věky králi! Velebeno a slaveno budiž po všechny věky jméno Jeho veliké! Pochválen budiž, Hospodine, králi, Jenž veleben jest chvalozpěvy! 

/Můžeme se posadit/

Žalm děkovný.

Nechť jásá radostí k Bohu všechna země! Služte Bohu s radostí, se zpěvem přicházejte před Jeho tvář. Vězte, že Bůh je náš Pán. On stvořil nás a my jsme Jeho. Lid Jeho a jako ovce na Jeho pastvinách. Do Jeho bran vycházejte se slovy díků a s písní na rtech na Jeho nádvoří. Díky Mu vzdávejte a žehnejte Jeho jménu. Neboť dobrý je Bůh, navěky věků Jeho milost a Jeho pravda platí po všechna pokolení. 

Budiž sláva Hospodinova na věky, nechť se raduje Hospodin ze skutků Svých! Budiž jméno Hospodinovo pochváleno od nynějška až na věky! Od východu slunce až do západu jeho buď velebeno jméno Hospodinovo! Vyvýšen jest nade všechny národy Hospodin, nad nebesa sláva Jeho. Hospodine, jméno Tvé jest věčné, památka Tvá od pokolení do pokolení. Hospodin na nebi připravil trůn Svůj, a království Jeho nade vším panuje. Nechť radují se nebesa a zaplesá země, a řeknou mezi národy: Hospodin jest králem! Hospodin kraluje, Hospodin kraloval, Hospodin bude kralovati na věky věků! Hospodin jest králem na věky; zmizeli pohané ze země Jeho. Hospodin ruší radu pohanů, maří myšlenky národů. Četné jsou myšlenky v srdci člověka, ale rada Hospodinova, ta potrvá. Rada Hospodinova na věky trvá, myšlenky srdce Jeho od pokolení do pokolení. Neb On praví a stane se; On poručí - a stojí to. Nebo vyvolil Hospodin Sion, žádal si ho za sídlo Své. Neboť Jakoba vyvolil Sobě Hospodin, Izraele za vlastnictví Své. Neboť nezapudí Hospodin lidu Svého, a dědictví Svého neopustí. Onť jest milosrdný, odpouští provinění a nezahubí, častokrát odvrací hněv Svůj a nevzbuzuje vší prchlivosti Své. Hospodine, pomoz! Král ať vyslyší nás v den, když voláme! 

Blaze těm, kteří přebývají v domě Tvém, jenž ustavičně velebí Tebe! Séla. Blaze lidu, jemuž tak se děje; blaze lidu, jemuž Hospodin jest Bohem!

Chvalozpěv Davidův.

Vyvyšovat budu Tebe, Bože můj, ó králi! A chváliti jméno Tvé na věky věků. Každý den budu Tě chváliti, a velebiti jméno Tvé na věky věků. Veliký jest Hospodin a veleben velmi, a velikost Jeho nelze vystihnouti. Od pokolení do pokolení vychvalují díla Tvá, a mocné skutky Tvé zvěstují. O lesku slavné velebnosti Tvé i o věcech Tvých předivných přemýšleti budu. O moci hrozných skutků Tvých ať promlouvají, Tvou velikost já budu vypravovati. Památku hojné dobrotivosti Tvé ať hlásají, a nad spravedlností Tvou plesají. Milostivý a milosrdný jest Hospodin, shovívavý a veliké laskavosti. Dobrotivý jest Hospodin ke všem, a litování Jeho nade všechna díla Jeho. Oslavují tebe, Hospodine, všechna díla Tvá, a zbožní Tvoji chválí Tebe. Slávu království Tvého pronášejí, a o síle Tvé rozmlouvají, aby oznámili synům lidským mocné skutky Jeho a slavnou velebnost království Jeho. Království Tvé jest království všech věků, a panování Tvé po všechna pokolení. Podporuje Hospodin všechny klesající, a pozdvihuje všech snížených. Oči všech k Tobě vzhlížejí, a Ty dáváš jim pokrm jejich časem svým. Otvíráš ruku Svou a nasycuješ vše, co žije milostí. Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách Svých. A laskavý ve všech činech Svých. Blízký jest Hospodin všem, kteří Ho vzývají v pravdě. Vůli bojících se Jeho činí, a modlitbu jejich slyší a pomáhá jim. Opatruje Hospodin všech, kteří Ho milují, a všechny bezbožné zahubí. Chválu Hospodinovu ať mluví ústa má, a chval všeliké tělo jméno Jeho svaté na věky věků! My pak chváliti budeme Boha od nynějška až na věky. Halelujah!

Halelujah! Chval, duše má, Hospodina! Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, hráti budu Bohu svému, dokud jsem tu. Nedůvěřujte v knížata, v syna lidského, u něhož není spasení. Vychází dech jeho, navrací se do země své; v ten den zmizejí zámysly jeho. Blaze tomu, jemuž má Boha Jakobova ku pomoci své, jehož naděje v Hospodinu, Bohu jeho! Jenž učinil nebe a zemi, moře i vše, co v nich jest; Jenž zachovává věrnost na věky, činí po právu potlačeným, dává chléb hladovým. Hospodin uvolňuje spoutané, Hospodin vidoucími činí slepé, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin chrání cizince; sirotka a vdovu povznáší, ale cestu bezbožných podvrací. Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj Sione, od pokolení do pokolení. Halelujah!

Chvalte Hospodina, nebo krásné je to, hráti Bohu našemu; nebo líbezné je to; sluší chvalozpěv. Zbuduje Jeruzalém Hospodin, rozptýlené Izraele shromáždí. Uzdravuje zkroušené srdcem, a obvazuje bolesti jejich. Stanoví počet hvězdám, všechny jménem volá. Veliký jest Pán náš a nesmírný v síle, moudrost Jeho nemá míry. Povznáší pokorné Hospodin, snižuje bezbožné až k zemi. Zapějte Hospodinu píseň díků, hrajte Bohu našemu na citeře! Jenž zastírá nebe oblaky, připravuje zemi déšť, činí, že roste na horách tráva. Jenž dává dobytku potravu jeho, mladým krkavcům, kteří volají. Nemá v síle koně potěšení, ani v lýtkách muže zalíbení. - Zalíbení má Hospodin v těch, kteří se Ho bojí, kteří doufají v milost Jeho. Vychvaluj, Jeruzaléme, Hospodina; chval Boha svého, Sione! Neboť upevnil závory bran tvých, požehnal dětem tvým uprostřed tebe. Jenž způsobil hranici tvé pokoj, jádrem pšenice nasycuje tě. Sesílá výrok Svůj zemi, velmi rychle běží slovo Jeho. Jenž dává sníh jako vlnu, jinovatku jako popel sype. Svrhuje led Svůj v kusech; před mrazem Jeho - kdož obstojí? Sesílá slovo Své a rozpouští je; dává vanouti větru Svému - rozplynou se ve vodu. Zvěstuje slova Svá Jakobovi, ustanovení a práva Svá Izraeli. Neučinil tak každému národu, a práva - oni jich neznají. Halelujah!

Halelujah! Chvalte Hospodina z nebes, chvalte Ho na výsostech! Chvalte Ho, všichni andělé Jeho, chvalte Ho, všichni zástupové Jeho! Chvalte Ho, slunce a měsíc, chvalte Ho, všechny hvězdy světlé! Chvalte Ho, nebesa nebes, i vody, kteréž jsou nad nebesy! Nechť chválí jméno Hospodinovo, neboť On rozkázal, a byly stvořeny; ustanovil je na věky věčné, zákon dal, a nepřekročí ho. Chvalte Hospodina ze země, netvorové a všechny hlubiny! Oheň a krupobití, sníh a mlha, vítr bouřlivý, jenž vykonává slovo Jeho; hory a všechny pahorky, stromy, ovocné a všechny cedry; zvěř a všechen dobytek, plazové i ptactvo okřídlené; králové země a všichni národové, knížata a všichni soudcové země; mládenci a panny, starci a chlapci - nechť chválí jméno Hospodinovo, nebo vznešeno jest jméno Jeho samojediné, velebnost Jeho jest nad zem i nebe. On povyšuje roh (sílu) lidi Svému, chválu všem zbožným Svým, synům Izraele, lidu Jemu blízkému. Halelujah!

Halelujah! Zpívejte Hospodinu píseň novou, chválu Jeho ve shromážděních zbožných. Nechť raduje se  Izrael ze stvořitele svého; synové Siona plesají nad králem svým! Ať chválí jméno Jeho rejem, na buben a citeru hrají Jemu! Neb zalíbení má Hospodin v lidu Svém, ozdobuje pokorné spasením. Nechť zajásají pobožní nad slávou, zaplesají na loži svém! Velebení Boha jest v hrdle jejich, a meč dvousečný v ruce jejich, - aby vykonali pomstu nad pohany, pokárání národů; aby spoutali krále jejich řetězy, a šlechtice jejich pouty železnými, aby vykonali na nich právo napsané. Ozdobou jest všem zbožným Svým. Halelujah!

Halelujah! Chvalte Boha ve svatyni Jeho, chvalte Ho v nebi moci Jeho! Chvalte Ho pro mocné skutky Jeho, chvalte Ho dle nesmírné velikosti Jeho! Chvalte Ho zvukem šofaru, chvalte Ho žaltářem a citerou! Chvalte Ho bubnem a rejem, chvalte Ho strunami a flétnou! Chvalte Ho cymbály hlasitými, chvalte Ho cymbály zvučnými! Vše, co dech má, chval Hospodina! Halelujah!

Pochválen budiž Hospodin na věky! Amen i Amen. Pochválen budiž Hospodin ze Siona, jenž sídlí v Jeruzalémě! Halelujah! Pochválen budiž Hospodin Bůh, Bůh Izraele, Jenž činí divy sám, a pochváleno budiž jméno Jeho slavné na věky; a naplněna budiž slávou Jeho všechna země! Amen a Amen!

/Říkáme vestoje/

I velebil David Hospodina před očima celého shromáždění, a řekl David: Pochválen budiž Hospodine, Bože Izraele, otce našeho od věčnosti! Tvá jest, Hospodine, velikost a síla a sláva a vítězství a velebnost, jakož i všechno na nebi a na zemi; Tvá jest, Hospodine, vláda, a Ty jsi povýšen nade všechno jako hlava. A bohatství a čest od Tebe pochází, a Ty panuješ nade vším, a v ruce Tvé jest moc a síla, a v ruce Tvé to jest, zvelebiti a posilniti všechno. A nyní, Bože náš, děkujeme Tobě, a chválíme jméno slávy Tvé. Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, Ty jsi učinil nebesa nebes i všechen zástup jejich, zemi a vše, co na ní jest, moře i vše, co v nich jest, a Ty obživuješ je všechny, a zástup nebes Tobě se klaní. Ty jsi Hospodin Bůh, Jenž jsi vyvolil Avrahama a vyvedl ho z Ur-Kasdim, a dal jsi mu jméno Avraham. A shledal Jsi srdce jeho věrné před Sebou.

A učinil Jsi s ním smlouvu, že dáš zemi Knánského, Chetejského, Amorejského a Prizijského a Jevusijského a Gergašijského, že dáš ji potomstvu jeho, a stvrdil Jsi slova Svá, nebo spravedlivý jsi Ty. A viděl Jsi bídu našich otců v Egyptě, a nářek jejich slyšel Jsi u Rudého moře. A činil Jsi znamení a zázraky na Faraonovi a na všech služebnících jeho i na všem lidu země jeho; neboť Jsi věděl, že svévolně jednali proti nim, a učinil Jsi Sobě jméno, jakéž tento den jest. A moře rozdělil Jsi před nimi, tak že přešli středem moře po suchu; a stihatele jejich uvrhl Jsi do hlubin, jako kámen do proudů mohutných. 

A tak pomohl Hospodin v ten den Izraeli z ruky Egyptské mrtvé na břehu mořském; i viděl Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských, i bál se lid Hospodina, a důvěřovali v Hospodina a v Mošeho, služebníka Jeho. 

Tehdy zpíval Moše a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neb vysoko se povznesl - koně i jezdce uvrhl do moře! Mé vítězství a oslava jest Hospodin, On byl mé spasení. Onť jest Bůh můj, slaviti Ho budu; Bůh otce mého - budu Ho vyvyšovati! Hospodin jest Pánem války, „HaShem” jest jméno Jeho. Vozy Faraonovy a vojsko jeho uvrhl do moře. Propasti přikryly je; sklesli do hlubin jako kámen. Pravice Tvá, Hospodine, proslavena silou, pravice Tvá, Hospodine, poráží nepřítele. U veliké vznešenosti Své rozdrtil Jsi protivníky Svoje; pustil Jsi hněv Svůj - strávil je jako strniště. A dechem nosu Tvého srazily se vody, stály jako stěna proudy, strnuly propasti uprostřed moře. Pravil nepřítel: Stíhati budu, dohoním, rozdělím kořist, nasytí se jimi duše má, vytasím meč svůj, zahladí je ruka má! - Povanul Jsi dechem Svým - přikrylo je moře, zapadli jak olovo do proudů mocných. Kdo jest jako Ty mezi mocnými, Hospodine? Kdo jest jako Ty, proslaven svatostí, hrozný ve chvále, tvůrce divů? - Vztáhl Jsi pravici Svou - pohltila je země. Provázíš milostí Svou lid tento, který Jsi vykoupil, - vedeš ho mocí Svou k příbytku svatosti Své. Slyší to národové - a chvějí se; - úzkost pojala obyvatele Plištinské. I lekají se knížata Edomská; mocné Moavské - pojímá je strach; rozplývají se všichni obyvatelé Knánští. Připadne na ně strach a hrůza; pro velikost ramene Tvého umlknou jako kámen, až přejde lid Tvůj, Hospodine; až přejde lid tento, který Jsi získal. Uvedeš je a vštěpíš je na horu dědictví Svého, na místo, jež sídlem Svým Jsi učinil, Hospodine! Kde svatyni, Pane, upravili ruce Tvé. Hospodin kralovati bude na věky věků! Hospodin kralovati bude na věky věků! Neboť Hospodinovo jest království, a On panuje nad národy. A vstoupí vysvoboditelé na horu Sionskou, aby soudili horu Esav, a bude Hospodinovo království; i bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný, a jméno Jeho jediné! 

Velebeno budiž jméno Tvé na věky, králi náš, všemohoucí vladaři, veliký a svatý na nebi i na zemi! Nebo tobě sluší, Hospodine, Bože náš, a Bože našich otců, píseň a blahoslavení, chvalozpěv a oslava, moc a panování, vítězství, velikost a síla, sláva a velebnost, svatost a vláda, žehnání a díky od nynějška až na věky! Pochválen budiž, Hospodine, všemohoucí králi, veliký ve chvále, všemocný v díky, Pane zázraků, Jenž zalíbení má v písních oslavy, králi všemohoucí, žijící na věky!

(Kantor:) Chvalte Hospodina, všemi chváleného!

(Obec:) Pochválen budiž Hospodin, všemi chválený, na věky věků!

/Můžeme se posadit/

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž způsobil světlo a stvořil tmu, činí mír a tvoří všechno. 

Jenž skýtá světlo zemi a bydlícím na ní v milosrdenství, a v dobrotivosti Své obnovuje každým dnem stále dílo počátku. Jak četná jsou díla Tvá, Hospodine; všechna v moudrosti učinil Jsi; plna jest země statků Tvých! Ó králi, Jenž jsi vznešený sám jediný odedávna, veleben a slaven a povýšen ode dnů věčnosti. Bože světa, v milosrdenství Svém velikém smiluj se nad námi! Pane síly naší, skálo hradby naší, štíte spasení našeho, záštitou budiž nám! Všemohoucí - pochválen budiž, veliký v důmyslu, upravil a utvořil paprsky sluneční. Dobrotivý způsobil slávu jménu Svému; světla rozestavil kol moci Své. - Vůdcové zástupů Jeho jsou posvátní, povznášení Všemohoucího; stále vypravují slávu Boha i svatost Jeho. Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, pro výbornost díla rukou Svých; a pro světla jasná, jenž stvořil Jsi, oslavují Tebe. Séla. 

Pochválen budiž, skálo naše, králi náš a vykupiteli náš, Jenž stvořil svaté (anděle)! - Velebeno budiž jméno Tvé na věky, králi náš, jenž utvořil služebné (anděle), a Jehož služebníci všichni stojí na výsosti světa a hlásají v uctivosti, jednomyslně, hlasitě, slova Boha živého a krále světa. Všichni jsou líbezní, všichni vykonávají v bázni a uctivosti vůli stvořitele svého; a všichni otvírají ústa svá v posvátnosti a čistotě, s písní a zpěvem, a chválí a velebí a blahoslaví a vynášejí a světí a holdujíce opěvují. - Jméno Všemohoucího, krále velikého, silného a hrozného, Jenž svatý jest. - A všichni berou na sebe jho vlády nebeské - jeden od druhého - a dávají svolení jeden druhému, světiti Tvůrce svého v pobožné mysli, řečí skvělou a lahodnou; s posvěcením všichni jednomyslně počínají a volají v uctivosti: Svatý, svatý, svatý jest Hospodin zástupů; plna jest všechna země slávy Jeho!

A Ofanim a Chajot svatí hlukem velikým vznášejí se naproti Serafům; jim naproti velebí a volají!

Pochválena budiž velebnost Hospodinova na každém místě!

Všemohoucímu - pochválen budiž - líbezné zvuky věnují; králi, Bohu živému a trvajícímu, písně zpívají a chvalozpěvy pronášejí. Neboť On sám jediný koná mocné skutky, tvoří nové věci, jest Pánem války, rozsévá símě spravedlnosti, dává vzejíti spasení, přivodí uzdravení, jest hrozný ve chvále, Pánem zázraků, Jenž obnovuje v dobrotivosti Své každým dnem stále dílo počátku, jakož praveno: „(Děkujte) Tomu, Jenž stvořil světla veliká; nebo věčně trvá milost Jeho!" - Světlo nové nad Sionem nech zářiti, abychom účastni byli my všichni brzy světla jeho. Pochválen budiž, Hospodine, Tvůrce světel!

Láskou neskonalou miloval Jsi nás, Hospodine, Bože náš, slitování velikým a nezměrným slitoval Jsi se nad námi. Otče náš, králi náš, pro otce naše, kteří důvěřovali v Tebe a jež naučil jsi zákonům života, i nám buď milosti a pouč nás! Otče náš, Otče všeslitovný, milosrdný, smiluj se nad námi a dej nám v srdce, bychom porozuměli a pochopili, poslouchali, učili a vyučovali, ostříhali a vykonávali a zachovávali všechna slova učení zákona Tvého, v lásce. Osvětli oči naše v učení Svém a dejž, aby se přidržovalo srdce naše příkazů Tvých, a sjednotiž srdce naše, abychom milovali a ctili jméno Tvé a nebyli zahanbeni na věky! Neboť ve jméno Tvé svaté, veliké a hrozné důvěřujeme; plesati a radovati se budeme nad spasením Tvým. Přiveď nás v míru ode čtyř končin země, a uveď nás vzpřímené do země naší! Neboť Bohem, Jenž působí spásu, Ty jsi, a nás vyvolil Jsi ze všech národů a jazyků, a přiblížil Jsi nás ke jménu Svému velikému navždy v pravdě, abychom děkovali Tobě a vyznávali jedinost Tvou v lásce. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž vyvolil lid Svůj Izrael v lásce. 

/Zakryjeme si oči pravou rukou a říkáme:/  Shema Yisrael, Adonai Eloheinu, Adonai echad! (Slyš, Israeli, Hospodin jest Bůh náš. Hospodin jest jediný!) 

/Potichu:/ Baruch šem kevod malchuto leolam vaed! (Pochváleno budiž jméno Jeho vznešené říše na věky věků!)

Milovati budeš Hospodina, Boha svého, z celého srdce svého za celé duše své a ze vší síly své! Nechť jsou slova tato, kteráž Já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém. Vštěpuj je dětem svým a rozmlouvej o nich, když sedneš v domě svém a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. Připevni je jako znamení na ruku svou a nechť jsou pamětní páskou mezi očima tvýma. A napiš je na veřeje domu svého a na brány své.

I stane se, když poslouchati budete přikázání mých, kteráž Já přikazuji vám dnes: milovati Hospodina, Boha svého, a Jemu sloužiti z celého srdce svého a z celé duše své -  pak dám déšť zemi vaší časem svým, déšť ranní a pozdní, a sklízeti budeš obilí své a víno své a olej svůj. Dám trávu na poli tvém pro dobytek tvůj, a budeš jísti a nasytíš se. Chraňte se tedy, aby nezbloudilo srdce vaše, a vy se odvrátili a sloužili bohům cizím a klaněli se jim. I vzplanul by hněv Hospodinův proti vám, že by uzavřel nebesa, aby nebylo deště, a země by nedávala úrody své, a zahynuli byste brzy s povrchu země dobré, kterouž Hospodin vám dává. Protož chovejte tato slova má v srdci svém a v duši své, a připevněte je jako znamení na ruku svou, a nechť jsou pamětní páskou mezi očima vašima. A vyučujte jim děti své, by rozmlouvaly o nich, když sedneš v domě svém a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. A napiš je na veřeje domu svého a na brány své. 

Aby rozmnoženi byly dnové vaši a dnové dětí vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že ji dá jim, dokud trvá nebe nad zemí. 

I pravil Hospodin Moše mu řka: Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať udělají sobě třepení na koncích oděvů svých pro pokolení svá, a nechť připojí ku třepení na každém konci šňůrku blankytnou. I bude vám třepení k tomu, abyste hledíce na ně pamatovali se na všechna přikázání Hospodinova a činili je, a nepouštěli se podle srdce svého a podle očí svých, kterých vy tak rádi následujete. Abyste pamatovali a činili všechna přikázání má a byli svatí Bohu svému. Já jsem Hospodin, Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás ze země Egyptské, abych vám byl Bohem. Já jsem Hospodin, Bůh váš!

Ado-naj E-lohechem emet. (Hospodin, váš Bůh, je pravda.)

Pravdivé a stálé, pevné a trvající, přímé a věrohodné, milostné a rozkošné, příjemné a líbezné, vznešené a mocné, osvědčené a vítané, dobré a krásné jest slovo to pro nás na věky věků. Jest pravda, Bůh světa, jest králem naším, skála Jákobova štítem spasení našeho. Od pokolení do pokolení On trvá, a jméno Jeho trvá, a trůn Jeho jest pevný, a vláda Jeho a věrnost Jeho na věky trvající. - A slova Jeho jsou živá a trvající, věrohodná a příjemná navždy a do věčných věků, jak pro naše otce tak pro nás, pro naše děti a pro naše pokolení a pro všechna pokolení potomstva Izraele, služebníky Tvé.

Pro první i pro nejposlednější jest to slovo dobrým a trvajícím na věky věků - pravdou a věrou, zákonem, jenž se nemění. Pravda jest, že Ty jsi, Hospodine, Bůh náš a Bůh otců našich, král náš, král otců našich, vykupitel náš, vykupitel otců našich, stvořitel náš, skála spasení našeho, vysvoboditel náš a ochránce náš, od věčnosti jest jméno Tvé, není Boha kromě Tebe!

Pomocí našich otců Tys byl od věčnosti, štítem a ochráncem jejich dětem po nich v každém pokolení. Na výsosti světa jest sídlo Tvé, a právo Tvé a spravedlnost Tvá sahají až ke koncům země. Blaze člověku, jenž poslušen jest přikázání Tvých, a zákon Tvůj a slovo Tvé a připustí k srdci! Jest pravda, Ty jsi první, Ty jsi poslední, a kromě Tebe nemáme krále, vykupitele a ochránce. Z Egypta Jsi nás vykoupil, Hospodine, Bože náš, a z domu poroby Jsi nás vysvobodil; všechny prvorozené jejich Jsi pobil, a Svého prvorozeného Jsi vykoupil, Rudé moře jsi rozdělil, svévolné potopil a miláčky převedl; i pokryly vody nepřátele jejich, ani jednoho z nich nezůstalo. Proto velebili milovaní a vyvyšovali Všemohoucího, a věnovali miláčkové písně, zpěvy a pochvaly, blahoslavení a díky králi, Bohu živému a trvajícímu, Jenž vysoký a vznešený, veliký a hrozný jest, Jenž ponižuje pyšné a povyšuje ponížené, vyvodí spoutané a vysvobozuje potlačené, pomáhá chudým a vyslýchá lid Svůj, když modlí se k Němu. Sláva budiž Bohu Nejvyššímu, pochválen budiž a veleben! Moše a synové Izraelští Tobě zapěli píseň v radosti veliké, a pravili všichni:

Kdo jest jako Ty mezi mocnými, Hospodine? Kdo jest jako Ty, proslaven svatostí, hrozná ve chvále, tvůrce divů?

Píseň novou zapěli vykoupení jménu Tvému na břehu mořském; jednomyslně všichni děkovali a holdovali Tobě a pravili: „Hospodin kralovati bude na věky věků!" 

Skálo Izraele! Povstaniž ku pomoci Izraele, a vysvoboď Judu a Izraele! Vykupitel náš - Hospodin zástupů jest jméno Jeho, Svatý Izraelský! Pochválen budiž Hospodine, Jenž vykoupil Izraele!

AMIDA

/Modlíme se ji ve stoje, v naprostém tichu, bez přerušování, s koleny a kotníky u sebe, tváří k Jeruzalému./
/Uděláme 3 kroky dozadu a 3 kroky dopředu/

Pane, rety mé otevři, by ústa má hlásala slávu Tvou.

Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme se/, Bože náš a Bože našich otců, Bože Avrahamův, Bože Jicchakův a Bože Jakobův, Bože veliký, mocný a hrozný! Bože Nejvyšší! Jenž prokazuje milosrdenství dobrotivá a jest Pánem všeho; Jenž pamětliv jest pobožnosti otcův a přivede vykupitele potomkům jejich pro jméno Své v lásce.

(V deset dní pokání: Pomni nás životem, ó králi! Jenž zalíbení máš v životě; zapiš nás do knihy života pro Sebe samého, Bože života!)

Králi, pomocníku, ochránce a štíte! Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme se/, štíte Avrahamův!

Ty jsi mocný na věky, ó Pane! Oživuješ mrtvé, Tys nesmírný v pomoci.

(V zimě, od Šmini Aceret do první dne Pesach, se doloží: Jenž dává větru váti a přivádí déšť.)

Jenž zachovává živé v milosti, oživuje mrtvé v milosrdenství hojném, podpírá klesající a uzdravuje nemocné, uvolňuje spoutané a splní předpověď Svou dřímajícím v prachu. Kdo jest jako Ty, pane mocných činů? A kdo rovná se Tobě, ó králi, Jenž usmrcuje a oživuje a vzejíti dává spasení?

(V deset dní pokání: Kdo jest jako Ty, Otče milosrdenství, jenž pamatuje na tvory Své životem v milosrdenství?)

A věrohodný Jsi, že oživíš mrtvé. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž oživuje mrtvé!

Ty jsi svatý a jméno Tvé jest svaté a svatí každého dne velebí Tebe, Séla. Pochválen budiž, Hospodine, Bože svatý!

(V deset dní pokání: Králi svatý!)

Ty oblažuješ země syna poznáním a učíš člověka důmyslu. Oblaž nás z milosti Své poznáním, důmyslem a rozumem! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž oblažuje poznáním!

Navrať nás, Otče náš, k učení Svému, a přibliž nás, králi náš, ke službě Své a uveď nás opět v pokání úplném k Sobě. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž má zalíbení v pokání!

Odpusť nám, Otče náš, neb hřešili jsme; promiň nám, králi náš, neb jsme se provinili; neboť Ty promíjíš a odpouštíš. Pochválen budiž, Hospodine, Milostivý, jenž častokrát odpouštíš!

On shlédni na bídu naši a veď náš spor, a vykup nás brzy pro jméno Své; neboť vykupitel mocný Jsi. Pochválen budiž, Hospodine, vykupiteli Izraele!

Uzdrav nás, Hospodine, a budeme uzdraveni; pomoz nám, a bude nám spomoženo; nebo chlouba naše Jsi! A přivoď uzdravení úplné na všechny rány naše; neboť, všemohoucí králi, lékařem věrným a milosrdným Jsi. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž uzdravuje nemocné lidu Svého Izraelského!

Požehnej nám, Hospodine, Bože náš, rok tento, a všeliké druhy plodu jeho ku blahu a dej požehnání (od 3. nebo 4. prosince až do Pesach: a dej rosy a deště u požehnání) na povrch země a nasyť nás z dobroty Své, a žehnej roku našemu, jako rokům nejlepším! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž žehná rokům!

Dej zazněti šofaru velikému k osvobození našemu, a pozdvihni prapor ku shromáždění vyhnanců našich, a shromáždi nás vespolek ode čtyř končin země. Pochválen budiž, Hospodine, jenž shromažďuje rozptýlené lidu Svého Izraelského!

Dosaď nám soudce naše jako dříve a rádce naše jako z počátku, a odvrať od nás zármutek a vzdychání, a panuj nad námi Ty, Hospodine, sám jediný v milosti a milosrdenství a ospravedlni nás při soudu. Pochválen budiž, Hospodine, králi, Jenž miluje spravedlnost a soud! (V deset dní pokání: „Králi soudu!")

A pomlouvačům ať nekyne naděje a všichni pachatelé bezpráví jak okamžik ať pominou, a všichni ať brzy jsou vyhubeni. A svévolné brzy podvrať a znič a svrhni a pokoř brzy za našich dnů. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž ničí nepřátele a pokořuje svévolné!

Nad spravedlivými a pobožnými a nad staršími lidu Svého, domu Izraele, a nade zbytkem učenců jejich a nad cizinci zbožnými a nad námi kéž pohne se milosrdenství Tvé, Hospodine, Bože náš! Dejž odměnu dobrou všem, kteří důvěřují ve jméno Tvé v pravdě, a uděl účast nám s nimi na věky, abychom zahanbeni nebyli, neboť v Tebe důvěřujeme. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž jsi podporou a důvěrou spravedlivým. 

A do Jeruzaléma, města Svého, v milosrdenství se navrať a přebývej v něm, jak Jsi připověděl; a zbuduj je co nejdříve za našich dnů jako stavbu věčnou, a trůn Davidův brzy v něm upevni! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž zbuduješ Jeruzalém!

Potomku Davida, služebníka Svého, brzy popřej vzrůstu a roh (síly) jeho pozdvihni pomocí Svou; neboť pomoci Tvé očekáváme každého dne. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž dává vyrůsti rohu spásy!

Slyš hlas náš, Hospodine, Bože náš, ustrni se a smiluj se nad námi, a přijmi v milosrdenství a zalíbení modlitbu naši, neboť Ty, Všemohoucí! Slyšíš modlitby a prosby. Od obličeje Svého, králi náš, na prázdno nenech nás odejíti, neboť Ty, slyšíš modlitbu lidu Svého Izraelského v milosrdenství. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž slyší modlitbu!

Měj zalíbení, Hospodine, Bože náš, v lidu Svém Izraelském a v modlitbě jeho, a uveď zase bohoslužbu do síně do domu Svého, a zápalné oběti Izraele a modlitbu jeho v lásce přijmi v zalíbení, a budiž Tobě zalíbením stále bohoslužba Izraele, lidu Tvého.

O Roš Chodeš, Pesach a Sukkot: Bože náš a Bože otců našich! Nechať vystoupí a přijde a dospěje k Tobě, a budiž povšimnuta, se zálibou slyšena, připomenuta a v paměti uchována památka naše a vzpomínka naše, a památka Pomazaného, syna Davida, služebníka Tvého, a památka Jeruzaléma, města Tvého svatého, a památka veškerého lidu Tvého, domu Izraelského, před Tebou k ochraně, ku blahu, přízni, milosti a milosrdenství, k životu a míru v tento den (O Roš Chodeš:) novolunní! (O Pesach:) svátku nekvašených chlebů! (O Sukkot:) svátku podzelené!

Buď pamětiv nás, Hospodine, Bože náš, o něm ku blahu, a vzpomeň si na nás o něm ku požehnání a pomoz nám o něm k životu! A pro slovo spásy a milosrdenství ustrni se a buď nám milostiv, a smiluj se nad námi a pomoz nám; nebo k Tobě oči naše pohlížejí ježto, Všemohoucí králi, milostivý a milosrdný Jsi.

Kéž spatří oči naše, jak vrátíš se na Sion v milosrdenství. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž se vrátí sídlem Svým na Sion!

Děkujeme Tobě /pokrčíme kolena, pokloníme se, narovnáme se/, Jenž jsi Hospodin, Bůh náš a Bůh otců našich na věky věků. Skála života našeho, štít spasení našeho, Tys od pokolení do pokolení; děkujeme Tobě a hlásáme chválu Tvou za život svůj, jenž spočívá v ruce Tvé, a za duše své, jež poručeny jsou Tobě, a za divy Tvé, jež každým dnem pro nás konáš, a za Tvé zázraky a dobrodiní Tvá, jež prokazuješ nám v každé době, večer a ráno a v poledne, Všedobrotivý! Neboť neskonalé jest milosrdenství Tvé; Všeslitovníku! Neboť bez mezí jsou milosti Tvé, odjakživa doufáme v Tebe.

O Chanuka se vkládá: Za divy a za vysvobození, za mocné skutky a za pomoc a za boje, jež konal Jsi za otce naše a za oněch dnů v této době. Za dnů Matitjahu, ben Jochanan Kohen Gadol, Hasmoneje a synů jeho, když povstala říše řecká bezbožná proti lidu Tvému Izraelskému, nutíc je, aby zapomněli učení Tvého a odstoupili od zákonů vůle Tvé. Ty však v milosrdenství Svém hojném přispěl jsi jim v době soužení jejich, vedl Jsi spor jejich, hájil Jsi právo jejich, vykonal Jsi pomstu jejich: dal Jsi silné v moc slabých, četné v moc malého hloučku, nečisté v moc čistých, bezbožné v moc spravedlivých a svévolné v moc těch, jenž zabývali se učením Tvým. Sobě však způsobil Jsi jméno veliké a svaté po světě Svém, a lidu Svému Izraelskému způsobil Jsi pomoc velikou a vysvobození až po tento den. Potom vešli synové Tvoji do síně domu Tvého, vyklidili chrám Tvůj, očistili svatyni Tvou a rozžhni světla v nádvořích Tvých posvátných a ustanovili těch osm dní Chanuka, aby děkovali a chválu pěli jménu Tvému velikému.

O Purim se vkládá:  Za divy a za vysvobození, za mocné skutky a za pomoc a za boje, jež konal Jsi za otce naše a za oněch dnů v této době. Za dnů Mordechaje a Ester v Šušan, hradu královském, když povstal proti nim Hamán bezbožný, smýšleje zahubiti, zavražditi a vyhladiti všechny Židy od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, třináctého, měsíce dvanáctého, to jest měsíc Adar, a jmění jejich uloupiti. Ty však v milosrdenství Svém hojném zrušil Jsi záměr jeho a zmařil Jsi úklady jeho a dal Jsi mu jeho odplatu na hlavu jeho, i oběsili jeho i syny jeho na šibenici.

(V deset dní pokání: Zapiš k životu blaženému všechny děti smlouvy Své!) 

A všichni živí budou děkovati Tobě, Séla! A velebiti jméno Tvé v pravdě, ó Bože spasení našeho a pomoci naší! Séla.- Pochválen /pokrčíme kolena/ budiž /pokloníme se/, Hospodine /narovnáme se/, Všedobrotivý jest jméno Tvé a Tobě sluší děkovati!

Uděl mír, blaho a požehnání, přízeň a milost a milosrdenství nám a veškerému Izraeli, lidu Svému! Žehnej nám, Otče náš, všem vesměs světlem tváři Své; nebo ve světle tváři Své dal Jsi nám, Hospodine, Bože náš, zákon života a lásku ke ctnosti, jakož i spravedlnost a požehnání a milosrdenství a život a mír. Kéž zalíbí se Tobě, žehnati lidu Svému Izraelskému v každý čas a v každou hodinu mírem Svým!

(V deset dní pokání: V knize života, požehnání a míru a výživy dobré nechať jsme zaznamenáni a zapsáni před Tebou, my i všechen lid Tvůj, dům Izraele k životu blaženému a k míru! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž způsobuje mír!)

Pochválen budiž, Hospodine, Jenž žehná lidu Svému Izraelskému mírem!

Bože můj! Zdržuj jazyk můj od zlého, a rety mé od mluvení lstivého. Vůči těm, kteří mně zlořečí, nechť duše má jest klidnou, a duše má jako prach pokorná ke všem buď. Otevři srdce mé zákonu Svému, a po příkazech Tvých ať snaží se duše má. A všem těm, kteří zamýšlejí proti mně něco zlého, rychle zruš záměr jejich a zmař úklady jejich! Učiň to pro jméno Své, učiň to pro svatost Svou, učiň to pro učení Své, aby zachráněni byli miláčkové Tvoji; pomoz pravicí Svou a vyslyš mne! Kéž jsou k libosti slova mých úst a myšlení srdce mého Tobě, Hospodine, skálo má a vykupiteli můj! /Uděláme 3 kroky dozadu/ Jenž činí mír na výsostech Svých, On uděl mír nám a všemu Izraeli. Na to pravte: Amen! /Uděláme 3 kroky dopředu/

Budiž vůle Tvá, Hospodine, Bože náš a Bože otců našich, aby zbudován byl chrám svatý brzy na našich dnů, a uděl účast nám v učení Svém! Tam pak sloužiti budeme Tobě v uctivosti jako za dnů dávných a za let dřívějších. A příjemnou budu Hospodinu oběť Judy a Jeruzaléma jako za dnů dávných a za let dřívějších. 

TACHANUN

Tachanun je naše omluva za hříchy a prosba, aby se HaShem i přes naše hříchy, nad námi slitoval a pamatoval si naše zásluhy a zásluhy našich otců.

Tachanun se neříká na Roš Chodeš, dne 15. avu, 15. švatu, po celou Chanuku, po oba dni Purim (tj. i Šušan Purim), po oba dni Purim katan, o Lag ba omer, po celý měsíc nisan, o Tiša be av, ve dnech mezi Jom Kipur a Sukkot, od Roš chodeš sivan až do dne následujícího po Šavuot a v den následující po Sukkot. Vynecháme ho při Mincha před některým z uvedených dní. Při Mincha ho vždy říkáme v den před Roš Chodeš a před Jom Kipur. V den před Roš Hašana se před ranní modlitbou říkají selichot a potom už se neříká Tachanun, a to ani při Mincha.  Neříkáme ho také, je-li v synagoze obřízka a také pokud je přítomen otec obřezávaného, sandak či mohel. Přijde-li ženich do synagogy některý z prvních sedmi dní po svatbě, nezazní Tachanun.

/Modlíme se vestoje/

V pondělí a ve čtvrtek se v synagoze čte z Tóry a i přesto, že nejsme přímo v synagoze, modlíme se tyto dny „Dlouhý Tachanun“.

Neděli, úterý, středu a v pátek se modlíme pouze „Krátký Tachanun“ (začíná na straně 6).

ZDE se začínáme modlit v pondělí a ve čtvrtek!

Onť jest milosrdný, odpouští provinění a nezahubí, častokrát odvrací hněv Svůj a nevzbuzuje vší prchlivosti Své. Ty pak Hospodine, nevzdaluj slitování Svého od nás, Tvá milost a věrnost stále ať nás chrání! Pomoz nás, Hospodine, Bože náš, a shromáždi nás z národů, abychom děkovali jménu Tvému svatému a chlubili se chválou Tvou! Budeš-li ku provinění přihlížeti, ó Bože, Pane, kdož by obstál? – Ale u Tebe jest odpuštění, aby se báli Tebe. Ne podle hříchů našich nakládej s námi, ani podle provinění našich odplácej nám – ó Hospodine, učiň to pro jméno Své! Rozpomeň se na slitování Svá, Hospodine, a na milosrdenství Svá, neboť od věků jsou! Vyslyš nás Hospodin v den soužení, posilniž nás jméno Boha Jákobova! Hospodine, pomoz! Král ať vyslyší nás v den, když voláme. Otče náš, králi náš! Buď nám milostiv a vyslyš nás; byť nebylo u nás skutků zbožných – laskavost projev nám pro jméno Své! Pane náš, Bože náš, slyš hlas prosby naší a vzpomeň nám prosby otců našich a pomoz nám pro jméno Své! Nyní však, Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid Svůj ze země Egyptské a učinil Sobě jméno, jakéž tento den jest – zhřešili jsme, bezbožně jsme činili. Pane, podle veškeré laskavosti Tvé, nechť se odvrátí hněv Tvůj a prchlivost Tvá od města Jeruzaléma, hory Tvé svaté! Neboť pro hříchy naše a provinění otců našich jest Jeruzalém a lid Tvůj v pohanění u všech, kteří jsou vůkol nás. Nyní tedy slyš. Bože náš, modlitbu služebníka Svého a prosbu jeho, a nech zářiti tvář Svou nad svatyní, jež zpustošena jest, - pro Sebe samého (učiň to), Pane!

Nakloň, Bože můj, ucha Svého a slyš! Otevři oči Své a pohlédni na zpustošení naše a na město, nad nímž vysloveno jméno Tvé! Neboť ne pro zásluhy vlastní pronášíme své modlitby před Tebou, ale pro milosrdenství Tvé hojné. Ó Pane, slyš! Ó Pane odpusť! Ó Pane, pozoruj a učiň to, neprodlévej, pro Sebe samého, Bože můj, neboť jméno Tvé vysloveno nad městem Tvým a nad lidem Tvým. Otče náš, Otče všeslitovný! Ukaž nám znamení k dobrému a shromáždi rozptýlené naše ode čtyř končin země; nechť poznají a zvědí všichni národové, že Ty jsi Hospodin, Bůh náš. Nyní pak, Hospodine, Otec náš jsi Ty; my jsme hlína, Ty pak Tvůrce náš, a dílo ruky Tvé jsme všichni. Pomoz nám pro jméno Své, skálo Naše, králi náš a vykupiteli náš! Ustrni se, Hospodine, nad lidem Svým a nevydávej dědictví Svého v pohanění, aby panovali nad nim pohané! Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich? Víme, že jsme zhřešili a nemáme nikoho, kdo by se náš zastával – jméno Tvé veliké zastaniž se nás v době soužení! Víme, že není u nás skutků zbožných – laskavost projev nám pro jméno Své! Jako smiluje se otec nad dětmi, tak smiluj se Hospodine, nad námi a pomoz nám pro jméno Své! Slituj se nad lidem Svým, smiluj se nad dědictvím Svým, ustrni se podle hojného milosrdenství Svého, buď nám milostiv a vyslyš nás; neboť u Tebe jest laskavost, Ty činíš divy v každý čas.

Ó pohleď a smiluj se nad lidem Svým brzy, pro jméno Své v milosrdenství Svém hojném; Hospodine Bože náš, ustrni se a smiluj se a pomoz stádu pastvy Své, nechť nepanuje nad námi hněv, neboť k Tobě oči naše jsou upřeny, - pomoz nám pro jméno Své! Smiluj se nad námi pro smlouvu Svou, pohleď a vyslyš nás v době soužení, neboť u Tebe, Hospodine, jest pomoc; v tebe jest důvěra naše, Bože odpuštění! Ach, odpusť, Bože dobrotivý a odpouštějící; neboť, Všemohoucí králi, milostivý a milosrdný Jsi.

Ó králi milostivý a milosrdný, rozpomeň se a pohlédni na smlouvu mezi kusy! A budiž zjevno Tobě svázání jediného pro Izrael! Otče náš, králi náš, buď nám milostiv a vyslyš nás, neboť jméno Tvé veliké vysloveno nad námi, Ty činíš divy v každý čas! Učiň s námi podle milosti Své, Milostivý a Milosrdný! Pohlédni a vyslyš nás v době soužení, neboť u tebe, Hospodine, jest pomoc. Otče náš, králi náš, útočiště naše, nenalož s námi podle zlých skutků našich; rozpomeň se na slitování Svá, Hospodine, a na milosrdenství Svá, a podle hojné dobrotivosti Své pomoz nám, a slituj se nad námi, neboť duše naše jest stísněna mečem a zajetím a morem a chorobou.

A každého soužení a zármutku vysvoboď nás, neboť v Tebe doufáme. Nezahanbi nás, Hospodine, Bože náš, a nech zářiti tvář Svou nad námi! Vzpomeň nám smlouvy otců našich a pomoz nám pro jméno Své! Pohlédni na soužení naše a slyš hlas modlitby naší, neboť Ty vyslýcháš modlitbu každých úst.

Bože milosrdný a milostivý, smiluj se nad námi a nade všemi tvory Svými; neboť nikdo není jako Ty, Hospodine, Bože náš, Ó promiň  poklesky naše, Otče náš, králi náš, skálo naše a vykupiteli náš, Bože živý a trvající, mocný v síle, laskavý a dobrotivý ke všem tvorům Svým! Neboť Ty jsi Hospodin, Bůh náš, Bůh shovívavý a plný milosrdenství. Učiň s námi podle hojného milosrdenství Svého a pomoz nám pro jméno Své! Slyš králi náš, modlitbu naši a z ruky nepřátel našich vysvoboď nás; slyš králi náš, modlitbu naši a z každého soužení a zármutku vysvoboď nás! Náš Otec, náš král jsi Ty, a jméno Tvé nad námi vysloveno: nezpusť se nás! Neopouštěj nás, Otče náš! A nezapuzuj nás, Stvořiteli náš! a nezapomínej na nás, Tvůrce náš! neboť, Všemohoucí králi, milostivý a milosrdný Jsi.

Není nikdo jako Ty, milostivý a milosrdný, Hospodine, Bože náš; není nikdo, jako Ty, Bože, shovívavý, plný milosti a věrnosti. Pomoz nám v milosrdenství Svém hojném, z bouře a hněvu vysvoboď nás! Rozpomeň se na služebníky Své, Avrahama, Jiccháka a Jákova! Nepřihlížej k naší bezbožnosti a ku hříchům naším! Odvrať se od rozníceného hněvu Svého a polituj neštěstí lidu Svého! Odstraň od nás ránu smrti, neboť milosrdný Jsi; vždyť tak jest způsob Tvůj, že prokazuješ milost zdarma v každém pokolení. Ustrni se, Hospodine, nad lidem Svým a vysvoboď nás z hněvu Svého, a odstraň  od nás ránu morovou a usouzení přísné, neboť Ty jsi Strážce Izraele! U Tebe, Hospodine, jest laskavost, ale u nás zahanbení tváři. Nač smíme si stěžovati? Co máme říci, co mluviti a čím se ospravedlniti? Zpytovati budeme cesty své a zkoumati a navrátíme se k Tobě, neboť pravice Tvá jest vztažena, by přijala kajícné. Ó Hospodine, uděl štěstí! Ó Hospodine, vyslyš nás v den, když voláme! V Tebe, Hospodine, spoléháme! Nechtěj mlčeti, ale vyslyš nás! Neboť praví národové: „Zmizela naděje jejich.“ Každé koleno a každá postava jen Tobě ať se klaní!

Jenž otvíráš ruku při kajícnosti, abys přijal viníky a hříšníky – ustrašena jest duše naše množstvím bolestí našich; nezapomínej na nás navždy, povstaň a pomoz nám; neboť důvěřujeme v Tebe. Otče náš, králi náš, byť nebylo u nás ctnosti a skutků dobrých, vzpomeň nám smlouvy otců našich a našeho vyznání každodenního: „Hospodin jest jediný!“ Pohlédni na bídu naši, neboť četná jsou utrpení naše a soužení srdcí našich! Ustrni se, Hospodine, nad námi v zemi našeho zajetí, a nevylévej prchlivosti Své nad námi, neb jsme lid Tvůj, děti smlouvy Tvé. [Bože, pohlédni, jak poklesla čest naše mezi národy a jak opovrhují námi! Jak dlouho má zůstati sláva Tvá v zajetí a nádhera Tvá v ruce nepřítele? Vzbudiž sílu Svou a horlivost Svou proti nepřátelům Svým, aby zahanbeni a svrženi s moci své a neměj za nepatrné nesnáze naše.] Rychle nechť nám přijde vstříc milosrdenství Tvé v den soužení našeho; a když ne pro nás – pro Sebe samého to učiň a nevyhlaď památky zbytku našeho! Buď milostiv lidu, jenž vyznává jedinost jména Tvého dvakrát každého dne stále v lásce, a praví: /Zakryjeme si oči pravou rukou a říkáme:/  Shema Yisrael, Adonai Eloheinu, Adonai echad! (Slyš, Israeli, Hospodin jest Bůh náš. Hospodin jest jediný!) 

ZDE se začínáme modlit v neděli, úterý, středu a v pátek!

I řekl David Gadovi: Teskno jest mi velmi; nechať upadneme v ruku Hospodinovu, neboť hojné jest milosrdenství jeho, ale v ruku lidskou ať neupadnu!

Milosrdný a Milostivý! zhřešil jsem před Tebou; Hospodine, plný milosrdenství, smiluj se nade mnou a přijmi prosbu mou!

Žalm Davidův pro předního zpěváka za doprovodu na negilot, pro hluboký hlas. Bože, netrestej mě ve svém hněvu a nekárej mě v rozhořčení svém. Smiluj se, Bože, nade mnou, neboť ubohý jsem. Uzdrav mě, Bože, neboť strach zmrazil kosti mé. I duše má je velmi vystrašená. Ty však, Bože: Jak dlouho ještě budeš váhat? Vrať se, Bože, vysvoboď duši mou, spas mne pro své milosrdenství. Neboť ve smrti Tě nikdo nevzpomene, a kdo by ze záhrobí ti ještě díky vzdával? Už samým nářkem vysílen jsem a svoje lože potem zvrhlé noc co noc slzami smáčím. Mé oči slábnou, žalem hynou, úzkostmi zamlžené stárnou. Vzdalte se ode mne všichni, kdo pácháte nepravosti, neboť slyšel Bůh mé hlasité naříkání. Vyslyšel Bůh mou úpěnlivou prosbu. Bůh modlitbu mou přijme. Nechť stud se zmocní všech mých protivníků, nechť hrůzou naplní je strach. Nechť zahanbeni v okamžení k útěku se obrátí.

(Kantor:) Hospodine, Bože Izraelský, odvrať se od rozníceného hněvu Svého a polituj neštěstí lidu Svého!

(Obec:) Pohlédni s nebes a viz, jak se nám rouhají a posmívají mezi národy; pohlížejí na nás jako na ovce, jež na porážku jsou vedeny, k usmrcení a vyhlazení, nebo k výprasku a pohanění.

(Obec a kantor:) A při tom všem jména Tvého jsme nezapomněli. – Ó, nezapomenut také na nás!

(Obec:) Cizinci praví: „Není pro ně očekávání ani naděje,“ – buď milostiv lidu, jenž ve jméno Tvé doufá! Nejjasnější, spásu naši přivoď brzy! Jsme unaveni, a není popřáno odpočinku nám; milosrdenství Tvé nechať zadrží hněv Tvůj od nás!

(Obec a kantor:) Ó, odvrať se od prchlivosti Své a smiluj se nad vlastnictvím, jež Jsi vyvolil!

(Obec:) Ustrni se, Hospodine, nad námi v milosrdenství Svém a nevydej nám v ruce ukrutníků! Proč mají říkati národové: „Kde pak jest Bůh jejich?“ Pro Sebe samého projev nám milost a neprodlévej!

(Obec a kantor:) Ó, odvrať se od prchlivosti Své a smiluj se nad vlastnictvím, jež Jsi vyvolil!

(Obec:) Hlas nás vyslyš a buď milostiv, a neuvrhni nás v ruku nepřátel našich, aby zahladili jméno naše! Pomni, co Jsi s přísahou zaslíbil otcům našim: „Jako hvězdy nebeské rozmnožím potomstvo vaše!“ a nyní zůstalo nás málo ze mnohých.

(Obec a kantor:) A při tom všem jména Tvého jsme nezapomněli. – Ó nezapomenut také nás!

(Obec:) Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro čest jméno Svého, a vysvoboď nás a odpusť hříchy naše pro jméno Své!

(Obec a kantor:) Hospodine, Bože, Izraelský, odvrať se od rozníceného hněvu Svého a polituj neštěstí lidu Svého!

Strážce Izraele, opatruj zbytek Izraele, a nedej zahynouti Izraeli, jenž praví: „Slyš Izraeli!“

Strážce národa jediného, a nedej zahynouti národu jedinému, jenž vyznává jedinost jména Tvého, řka: „Hospodin jest Bůh náš, Hospodin jest jediný!“

Strážce národa svatého, opatruj zbytek národa svatého, a nedej zahynouti národu svatému, jenž třikrát pronáší trojnásobné „ Svatý!“ Největšímu.

Jenž necháš se uprositi vroucí modlitbou a usmířiti prosbami – nech se uprositi a usmířiti od pokolení ubohého, jež nemá spomocníka jediného!

Otče náš, králi náš! buď nám milostiv a vyslyš nás; byť nebylo u nás skutků zbožných, projev nám laskavost a milost a pomoz nám!

My nevíme, co bychom činit měli, toliko na Tebe hledí oči naše. Rozpomeň se na slitování Svá, Hospodine, a na milosrdenství Svá, neboť od věků jsou! Budiž milost Tvá, Hospodine, nad námi, jakož doufáme v Tebe! Nevzpomínejž nám provinění dřívějších, rychle nechť nám přijde vstříc milosrdenství Tvé, neboť jsme zuboženi velmi. Buď nám milostiv, Hospodine, buď nám milostiv, neboť už dosti jsme nasyceni potupou! Ve hněvu na milosrdenství se rozpomeň! – Onť zná utvoření naše, v paměti má, že prach jsme. – Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro čest jména Svého, a vysvoboď nás, a odpusť hříchy naše pro jméno Své!

ALEJNU

/Modlíme se vestoje/

Nám přísluší vychvalovati Pána veškerenstva, vzdáti úctu Stvořiteli počátku, že neučinil nás jako pohany zemí a nepostavil nás na roveň s kastovními kmeny země, že neurčil nám podíl jako jim a osud náš jako všemu množství jejich. My pak se koříme a klaníme /pokloníme se/ a s díky vyznáváme před králem všech králů. Nejsvětější, pochválen budiž, že On rozestřel nebesa, a trůn Jeho velebnosti jest v nebesích nahoře a sídlo všemocnosti Jeho na výsostech nejvyšších. Onť jest Bůh náš, žádný jiný; opravdu jest král náš, nikdo mimo Něho, jakož psáno v učení Jeho: Tedy poznej dnes a uveď si to k srdci, že Hospodin sám jest Bůh v nebi nahoře i na zemi dole, žádný jiný!

Proto doufáme v Tebe, Hospodine, Bože náš, že spatříme brzy nádheru všemocnosti Tvé, že sprovodíš ohavnosti se země a všechny modly úplně vyhubíš; že upevněn bude svět panováním Všemohoucího. A všichni zeměsynové budou vzývati jméno Tvé; obrátíš k Sobě všechny bezbožníky země, aby poznali a zvěděli všichni obyvatelé světa, že Tobě má se kořiti každé koleno, přísahati každý jazyk. Před Tebou, Hospodine, Bože náš, budou se kořiti  a v prach klesati, a velebnosti jména Tvého úctu vzdávají a vezmou ochotně na sebe všichni jho panování Tvého, a kralovati budeš nad nimi brzy na věky věků. Neboť království jest Tvé a na věky kralovati budeš ve slávě, jakož psáno v učení Tvém: Hospodin kralovati bude na věky věků! A praveno: I bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný a jméno Jeho jediné!

Žalmy pro všední dny

V neděli se modlíme: Dnes jest den první v týdnu, o němž Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 24.) Žalm Davidův. Bohu patří země a vše, co je na ni, svět i ti, kdo v něm žijí. Neboť On postavil na moři základy země a na řekách ji upevnil. Kdo vystoupí na horu Boží a na místě svatosti Jeho kdo stane? Kdo ruce čisté má, je srdce ryzího, k marnostem duši neobrací a nepřísahá křivě. Ten od Boha dostane požehnání a spravedlnost od Pána, své spásy. To je pokolení těch, kdo hledají Ho, těch, kdo hledají Tvou tvář, Bože Jakobův. Séla. Zvedněte hlavu, vy brány. Zvyšte se, odvěká vrata, aby vámi mohl vejít král plný slávy. Kdo je ten král plný slávy? Bůh síly mocný, Bůh, udatný bojovník. Zvedněte hlavu, vy brány, vy odvěká vrata se zvyšte, a vejde král plný slávy. Kdo je ten král plný slávy? Bůh zástupů. On jen král plný slávy. Séla.

V pondělí se modlíme: Dnes jest den druhý v týdnu, o němž Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 48.) Žalm pro syny Korachovi. Velký je Bůh a mnoho chvály zasluhuje ve městě Božím, kde hora svatosti Jeho stojí. Krásná v krajině, radost vší země je hora Sion, ležící na svazích severních města velikého krále. Bůh v paláci toho města je znám jako ochranná tvrz. Neboť hle, králové spojili se a spolu vytáhli. Při pohledu na město Boží však strnuli údivem, vyděsili se a chvátali odtud pryč. Tu se tam roztřásli strachy a na sobě poznali bolest rodiček. Ve zkázu vháníš lodi Taršiše s pomocí větru východních. Co dříve slýchali jsme, teď jsme viděli ve městě Boha zástupů, ve městě Pána našeho. Uprostřed Tvého chrámu, Bože, o milosti Tvé rozjímáme. Jako Tvé jméno Bože, tak i chvála pronikla do všech koutů země. Plna spravedlnosti je tvoje pravice. Zaraduje se hora Sion, dcery judské budou plesati nad Tvými soudy. Obcházej Sion kolem dokola a spočti jeho věže. Obraťte mysl k jeho hradbám a pozorujte jeho paláce, abyste mohli vyprávět budoucím pokolením, že tento Bůh je Pán náš na věčné časy. Až do smrti jen On nás bude vést.

V úterý se modlíme: Dnes jest den třetí v týdnu, o němž Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 82.) Žalm Asavovi. Hospodin stojí v čele shromáždění mocných a soudí mezi soudci. Dokdy budete soudit křivě a přiznávat právo tvářím zlých? Suďte je ve prospěch ubohých a sirotků a ke spravedlnosti dopomáhejte chudému a utlačovanému. Vysvoboďte chudáka a ubožáka, z rukou zlých ho zachraňte! Nevědí však a nepochopí nic. Jen ve tmách tápou a přecházejí, až samy základy země zakolísají. Řekl jsem: Jste jako bozi, jste všichni synové Nejvyššího. Však jako lidé zemřete a padne každý z vás jak jeden z knížat země. Povstaň, Pane, a suď zemi, neboť Tobě připadne vláda nad všemi národy.

Ve středu se modlíme: Dnes jest den čtvrtý v týdnu, o němž Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 94.) Bože odplaty, Hospodine, Bože odplaty, zjev se. Ó, vstaň, soudce země, a odvetou splať vzpupným. Jak dlouho ještě zlí plesati budou? Do kdy budou vésti řeči honosné a nabubřelí pýchou vzpurně hovořit všichni ti, kdo páchají nepravosti? Do kdy budou, Bože, lid tvůj hubit a ničit dědictví Tvé, vraždit vdovy a cizí hosty a sirotky uvádět v hanbu? I řeknou: Nevidí to Hospodin? A nerozumí snad Bůh Jakobův? Pochopte vy, prosťáčkové z lidu a vy bláhoví, kdy zmoudříte? Ten, kdo ucho zhnětl, že by sám neslyšel? A ten, kdo stvořil oko, že by neviděl? Ten, kdo trestá nevěřící, by neměl napravovat? A ten, kdo učí lidstvo, by neměl vědět sám? Bůh ví, člověk myslí na marnosti. Šťastný je muž, kterého Ty, Pane, vodíš a kterého učíš Svému zákonu. Abys mu zajistil mít od zlých časů, než bude vykopána jáma pro zlosyny. Neboť Bůh neopustí Svůj lid a dědictví Své nenechá na pospas, nýbrž ke spravedlnosti se vrátí soud a všichni srdce poctivého se budou řídit jím.Kdo by mne byl zaslal proti zlosynům? Kdo by se mnou postavil proti těm, kdo páchají nepravosti? Kdyby mi Bůh nebyl stál ku pomoci, scházelo málo, aby duše má navěky byla umlčena. I řekl jsem: Podlomily se nohy mé, tys mne však, Bože, před pádem zachytil. Při mnohém přemýšlení a dumání v srdci mém potěcha Tvá mou duši rozradostnila. Zda budeš mít co společného s trůnem zvrácenosti těch, kdo zákonem násilí nastolují? Hospodin budiž mi však tvrzí ohraženou a Bůh mou skálou a mým útočištěm. On jejich nepravosti proti nim obrátí a jejich vlastním zlem je zahubí. Zahubí je Hospodin, náš Bůh.

Ve čtvrtek se modlíme: Dnes jest den pátý v týdnu, o němž Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 81.) Žalm Asavovi pro předního zpěváka za doprovodu na nástroj gitejský. Pozpěvujte Bohu, neboť On jest naše síla. radostně pějte Bohu Jakobovu. Vezměte píseň, přidejte bubínek a libou loutnu s harfou. O novoluní trubte na šofar v čas určený, v den svátku našeho. Neboť takový je zákon v Izraeli, tak stanovil Bůh Jakovův. Určil to jako svědectví o Josefovi, když procházel zemí Egyptskou. Tam pak slyšel jsem řeč, kterou neznal jsem. Rámě jeho břemena jsem zbavil, řekl Bůh, a ruce jeho zprostil nádob zednických. Volal jsi mne v nouzi a vysvobodil jsem tě. Hlas Svůj jsem v hromu skryl, když jsem ti odpovídal, ve vodách Merivah jsem vyzkoušel tě. Séla. Slyš, lide můj, a svědectví ti vydám. Ó Izraeli, jen mi naslouchej. Nebudeš míti Boha cizího a Bohu jinému se klanět nebudeš. Já jsem tvůj Bůh a Pán, který tě vyvedl ze země Egyptské. Otevři ústa a nasytím je. Můj lid však ponechal je bludu jejich srdcí a ve všem radili se pak, jak sami dovedli. Ó, kdyby lid můj byl mne poslouchal a cestou mou by Izrael byl šel! Jeho nepřátele brzy bych zkrotil a pravici svou bych byl obrátil na jeho protivníky. Ti, kteří Boha nenávidí, by lísali se k nim a čas by navždy pro ně pracoval. Byl bych je krmil nejlepší ze pšenic a medem ze skal jsem je chtěl sytit.

V pátek se modlíme: Dnes jest den šestý v týdnu, o němž Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 93.) Bůh je král. Oděn v důstojnost a moc, silou se opásal Bůh. I střed světa upevnil tak, aby nepohnul se. Odjakživa trůn Tvůj stojí, Ty jsi od věčnosti. Zvedají řeky své proudy, zvedají řeky svůj hlas, vysoko vlny záplav řeky zvedají. Silnější než dunění vod záplav, mocnější než vlnobití v moři, nejmocnější je Bůh na výsostech. Tvá svědectví jsou věru věrná. V domě Tvém, Bože, svátost přebývá na věčné časy.

V sobotu se modlíme: Dnes je den Šabatu svatého, o němž to Levité zpívali ve chrámu svatém:

(Žalm 92.) Žalmová píseň sobotní. Dobré je vzdávati díky Bohu a pět chválu Tvému jménu, Nejvyšší. Každé ráno vzývati Tvou milost a noc co noc se hlásit k víře v Tebe. Na desetistrunné loutně i na harfě se zvukem plným slávy. Neboť Tvé skutky, Bože, mne plní radostí a o díle Tvých rukou budu pět. Jak jsou velké Tvoje skutky, Bože, do jakých hloubek pronikla Tvá mysl! Nic z toho nezná člověk nemyslící, bláhový nic z toho nepochopí. Jak tráva rostou lidé zlí a rozkvétají ti, kdo páchají nepravosti, jen aby byli navěky jak plevel vyhlazeni. Ty však, Nejvyšší, jsi Bůh na věčné časy. Neboť, běda Tvým nepřátelům, zahynou tvoji nepřátelé, běda, a ti, kdo páchají nepravosti, budou rozprášeni. Můj roh však pozvedls jako roh jednorožce, pomazán byl jsem čerstvým olejem. Mé oči uvidí pád těch, kdo pád mi chystali, uši mé potěší slyšet o tom, co potkalo ty, kteří proti mně povstali. Jak palma datlová vzroste spravedlivý a jako cedr libanonský do šíře rozkřídlí se. Ti, kdož byli zasazeni v domě Božím, dojdou k rozkvětu na nádvořích našeho Pána. I ještě v šedinách ovoce ponesou. Budou i pak ještě krásní a čerství. Aby všem bylo pověděno, jak upřímný je náš Bůh, má skála, a že nich nerovného v něm není.