Ranní Požehnání - Birkot Hashachar

Každý Jehudy, a to i malé děti, mají povinnost se každé ráno pomodlit Ranní požehnání neboli Birkot Hashachar, po kterém následuje i Shacharit.

Přeloženo a napsáno v češtině pro zásluhy Rabbi Jisrael Baal Šem Tov a Rabbi Nachum Sofer

BIRKOT  HASHACHAR

Jak líbezné jsou stany Tvé, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli! A já - pro hojné milosti Tvé přicházím do domu Tvého, klaním se ve svatém chrámě Tvém v uctivosti před Tebou. Ó Hospodine, já miluji pobyt v domě Tvém a místo, kde sídlí velebnost Tvá! - A já - se klaním a kořím, klekám před Hospodinem, stvořitelem svým. - Modlím se k Tobě Hospodine, v čas milosti Tvé. Ó Bože, v hojném milosrdenství Svém vyslyš mne pro pravdu spasení Svého! Amen.

Chvalozpěv obsahující 13 článků víry:

Buď veleslaven živý Bůh, 

nechť zazní sláva Jeho!

1) On jest a bude na věky, 

byl před počátkem všeho.

2) Jest jediným a jednotným,

krom Něho Boha není;

a jednotnost Jeho vznešena

nad každé pomyšlení.

3) On nemá  s tělem podoby,

ni tvaru tělesného

a nikdo se Mu nerovná

co do svatosti Jeho.

4) On dříve byl než každý tvor,

jenž na světě byl zrozen;

On první jest, bez počátku,

neb nikdy nebyl stvořen.

5) Hle, On jest Pánem vesmíru

i tvorů bez rozdílu;

všem projevuje laskavost,

Svou velikost a sílu.

6) On v milosti své udělil

dar ducha prorockého

těm mužům, kteréž vyvolil

ku slávě jména Svého.

7) Však prorok, jakým Moše byl,

již v Izraeli nepovstal;

o Bohu jasný názor měl 

a přesně jeho vůli znal.

8) A zákon pravdy mravnosti,

Bůh lidu svému zvěstoval

skrz proroka, jejž Hospodin

Svůj důvěrníkem jmenoval. 

9) Bůh nezjinačí zákona, 

za jiný nezamění;

neb zákon Jeho platnost má

pro všechna pokolení.

10) On vševidoucí jest a ví,

co v tajnosti jen chováme;

on vidí konec věcí dřív,

než původ jejich poznáme. 

11) On splácí muži zbožnému

dle díla záslužného,

a hříšníku dá odplatu

dle skutku bezbožného.

12) On sešle spasitele nám,

až přijde konec času,

By vykoupil kdož čekají

Na pravou jeho spásu.

13) A mrtvé zase oživí

Bůh v milosti Své hojné;

buď pochváleno, svěceno vždy jméno jeho slavné.

                 Třináct článků stručně:

1.          Jest Bůh; Jeho jsoucnost není časem omezena.

2.          Bůh jest jediný.

3.          Bůh jest netělesný.

4.          Bůh jest původcem všeho.

5.          Jen k Bohu sluší se modliti.

6.          Bůh se zjevil.

7.          Moše jest a zůstane největším prorokem.

8.          Tóra jest zjevením Božím.

9.          Tóra jest nezměnitelná. 

10.       Bůh jest vševědoucí.

11.       Bůh jest nejvýše spravedlivý.

12.       Bůh sešle někdy spasitele.

13.       Bůh vzkřísí mrtvé. (Nesmrtelnost duše lidské.)

Bůh všemocný již panoval,

dřív než byl tvorům život dán;

Svým pokynem svět zbudoval,

A „králem” byl pak nazýván.

Až dokoná vše na zemi,

On panovníkem bude Sám;

On byl a jest bez skončení,

i věčný Jeho slávy chrám.

Jest jediným Svou bytostí,

a nikdo se Mu nerovná;

bez počátku, do věčnosti

jest vláda Jeho všemocná.

Můj Bůh jest, živá spása má

a štít můj v době soužení;

můj prapor jest a hradba má,

zdroj spásy mé v den prošení.

Já v ruku Jeho poroučím 

své tělo, celou duši svou;

když spím i když se probouzím,

Bdí oko Páně nade mnou!

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž jsi nás posvětil příkazy Svými a nám nařídil umývání rukou.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž utvořil člověka v moudrosti a stvořil mu četné otvory a dutiny. Zjevno a známo jest před trůnem velebnosti Tvé, že, kdyby se otevřela jedna z nich, aneb uzavřel se jeden z nich, nebylo by možno obstáti před Tebou.

Pochválen budiž, Hospodine, Jenž uzdravuje všeliké tělo a divuplně tvoří.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nás posvětil příkazy Svými a nám nařídil, zabývati se slovy zákona Jeho.

Učiň příjemnými, Hospodine, Bože náš, slova zákona Svého v ústech našich a v ústech lidu Svého, domu Izraele, abychom my i potomci naši a potomci lidu Tvého, domu Izraele, všichni poznali jméno Tvé a učili se zákonu Tvému. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž udělil  zákon lidu Svému Izraeli.

Pochválen budiž Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž vyvolil nás ze všech národů a dal nám zákon Svůj. Pochválen budiž, Hospodine, dárce zákona!

Žehnejž tobě, Hospodin a opatruj tebe; ozářiž Hospodin tvář Svou tobě a buď milostiv tobě; obratiž Hospodin tvář Svou k tobě a dejž tobě pokoj!

Tyto jsou věci, jež nemají (zákonem) určené míry; okraj pole (ponechávaný chudým); první plody, oběť sváteční, skutky milosrdenství a učení se zákonu. Tyto jsou věci, které člověku poskytují požitek na tomto světě, a základ mu zůstane pro svět budoucí. Tyto jsou: Ctění otce i matky, skutky milosrdenství, pilná návštěva školy a modlitebny ráno i večer, pohostinnost, opatrování nemocných, výbava nevěst, průvod zemřelých, pobožnost při modlení a způsobení míru mezi člověkem a soudruhem jeho - avšak učení se zákonu jde nade všechno. 

Bože můj! Duše, kterou Jsi mi dal, čistá jest. Tys ji stvořil, Tys ji způsobil, Tys mi ji vdechl, a Ty ji opatruješ ve mně, a Ty časem ji vezmeš ode mne, ale zase mi ji vrátíš v čase příštím. - Pokud jest duše ve mně, vzdávám díky Tobě, Hospodine, Bože můj a Bože otců mých, Mistře všech stvoření, Pane všech duší! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž navrátíš duše tělům mrtvým!

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, jenž dal kohoutu smysl, rozeznávat den a noc. 

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž mne neučinil Gojem. 

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž mne neučinil otrokem. 

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž mne /Muž praví:/ neučinil ženou. /Žena praví:/ stvořil dle vůle Své.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž vidoucími činí slepé.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž odívá nahé.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž uvolňuje spoutané.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž pozdvihuje snížených.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž rozprostřel zemi nad vodami.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž opatřuje mi vše, čehož mi třeba.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž řídí kroky muže.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž opásá Izrael silou.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž zdobí Izraele slávou.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž dává zemdlelému sílu.

Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž snímá spánek z očí mých a dřímotu z mých víček.

Budiž vůle Tvá Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, abychom nabyli zběhlosti v učení Tvém a přidržovali se příkazů Tvých. Nedej nám příležitosti ku hříchu, ani ku přestupku a neuvoď nás v pokušení, ani v potupu a zahanbení. Ať nevládne námi náruživost hříšná! Vzdaliž nás od lidí špatných a společnosti špatné; upevni nás v náklonnostech dobrých, bychom konali skutky šlechetné, a přemáhej v nás všelikou vášeň, bychom se podrobili jenom Tobě! - Dejž, abychom dnes a každý den nalezli přízeň, milost a slitování před očima všech, kteří nás vidí, a prokaž nám milosrdenství dobrotivá. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž prokazuješ milosrdenství dobrotivá lidi Svému Izraeli.

Budiž vůle Tvá, Hospodine, Bože můj a Bože otců mých, uchrániti mne dnes a každý den všeliké drzosti a nestoudnosti, lidí špatných a společnosti špatné, souseda zlého a příhody zlé, svůdníka zhoubného, soudu přísného a žalobníka zatvrzelého, ať přísluší nebo nepřísluší ku svazku našemu. 

Stále budiž člověk bohabojným i ve skrytosti; nechť vyznává vždy pravdu a mluví pravdu, jak ji chová v srdci, a vstávaje ráno nechť praví:

Pane všech věků! Ne pro své zásluhy vlastní pronášíme své modlitby před Tebou, ale pro milosrdenství Tvé hojné. Nebo co jsme my? Co jest život náš? Co zásluhy naše? Co jest pomoc naše? Co naše síla a zdatnost? Co máme říci před Tebou, Hospodine, Bože náš a Bože našich otců? Nejsou-li všichni rekové jako nic před Tebou? A mužové slavní jako by tu nebyli, a moudří jako bez vědění, a rozumní jako bez rozumu? Nebo četné činy jejich jsou nicotné, dnové jejich života jako marnost před Tebou; a přednost, kterou má člověk před zvířetem, není ničím, nebo všechno jest marnost.

Ale my jsme lid Tvůj, příslušníci smlouvy Tvé, děti Avrahama, jenž Tě miloval, a jemuž Jsi lásku přísahal na hoře Morija; potomstvo Jicchaka, jeho jediného, jenž byl svázán před Tebou na oltáři! Obec Jakova, syna Tvého prvorozeného. Pro lásku, kterou jsi miloval, a pro radost, kterouž Jsi z něho měl, nazval Jsi jméno jeho Izrael (bojovník Boží) a Ješurun (spravedlivý).

Protož my povinni jsme děkovati Tobě, vychvalovati a slaviti Tebe, velebiti a světiti, vzdávati chválu a díky jménu Tvému. Blaze nám! Jak dobrý jest podíl náš, jak líbezný osud náš a jak krásné dědictví naše! Blaze nám, že my časně a pozdě, večer i ráno vyznáváme dvakrát každý den: 

/Zakryjeme si oči pravou rukou a říkáme:/  Shema Yisrael, Adonai Eloheinu, Adonai echad! (Slyš, Israeli, Hospodin jest Bůh náš. Hospodin jest jediný!) 

/Potichu:/ Baruch šem kevod malchuto leolam vaed! (Pochváleno budiž jméno Jeho vznešené říše na věky věků!)

Milovati budeš Hospodina, Boha svého, z celého srdce svého za celé duše své a ze vší síly své! Nechť jsou slova tato, kteráž Já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém. Vštěpuj je dětem svým a rozmlouvej o nich, když sedneš v domě svém a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. Připevni je jako znamení na ruku svou a nechť jsou pamětní páskou mezi očima tvýma. A napiš je na veřeje domu svého a na brány své.

I stane se, když poslouchati budete přikázání mých, kteráž Já přikazuji vám dnes: milovati Hospodina, Boha svého, a Jemu sloužiti z celého srdce svého a z celé duše své -  pak dám déšť zemi vaší časem svým, déšť ranní a pozdní, a sklízeti budeš obilí své a víno své a olej svůj. Dám trávu na poli tvém pro dobytek tvůj, a budeš jísti a nasytíš se. Chraňte se tedy, aby nezbloudilo srdce vaše, a vy se odvrátili a sloužili bohům cizím a klaněli se jim. I vzplanul by hněv Hospodinův proti vám, že by uzavřel nebesa, aby nebylo deště, a země by nedávala úrody své, a zahynuli byste brzy s povrchu země dobré, kterouž Hospodin vám dává. Protož chovejte tato slova má v srdci svém a v duši své, a připevněte je jako znamení na ruku svou, a nechť jsou pamětní páskou mezi očima vašima. A vyučujte jim děti své, by rozmlouvaly o nich, když sedneš v domě svém a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. A napiš je na veřeje domu svého a na brány své. 

Aby rozmnoženi byly dnové vaši a dnové dětí vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že ji dá jim, dokud trvá nebe nad zemí. 

I pravil Hospodin Mošemu řka: Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať udělají sobě třepení na koncích oděvů svých pro pokolení svá, a nechť připojí ku třepení na každém konci šňůrku blankytnou. I bude vám třepení k tomu, abyste hledíce na ně pamatovali se na všechna přikázání Hospodinova a činili je, a nepouštěli se podle srdce svého a podle očí svých, kterých vy tak rádi následujete. Abyste pamatovali a činili všechna přikázání má a byli svatí Bohu svému. Já jsem Hospodin, Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás ze země Egyptské, abych vám byl Bohem. Já jsem Hospodin, Bůh váš!

Ado-naj E-lohechem emet. (Hospodin, váš Bůh, je pravda.)

Pochváleno budiž jméno Jeho vznešené říše na věky věků!

Ty jsi byl Týž, dříve než stvořen byl svět, Ty jsi také Týž i po stvoření světa; Ty jsi týž na světě tomto a Ty budeš Týž na světě budoucím. Posvěť jméno Své při těch, kteří světí jméno Tvé, a posvěť jméno Své ve světě Svém a spasením Svým povyš a povznes roh náš (sílu naši)! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvěcuješ jméno Své v četném shromáždění. 

Ty jsi Hospodin, Bůh náš, v nebi a na zemi a v nebesích nebes nejvyšších. Jest pravda, Ty jsi první a Ty poslední, a kromě Tebe není žádného Boha! Shromáždi doufající v Sebe ode čtyř končin země, Nechť poznají a zvědí všichni obyvatelé světa, že Ty sám jsi Bohem všech království země; Ty jsi učinil nebe i zemi, moře i vše, co v nich jest. A kdo ze všech stvoření rukou Tvých, nahoře nebo dole, směl říci Tobě: Co činíš? Otče náš v nebesích! Projev nám milost pro jméno Své veliké, jež vysloveno bylo nad námi, a splni nám, Hospodine, Bože náš, co napsáno: V ten čas přivedu vás: nebo dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země, když zase přivedu zajaté vaše před očima vašima, dí Hospodin. 

Hospodin mluvil k Mošemu, říkaje: 

„Přikaž synům Izraele a řekni jim: Mou oběť mého chleba k zápalné celooběti libé vůně mi hleďte obětovat v jim určený čas! A řekni jim: Zápalnou celoobětí, již budete obětovat Hospodinu, budou denně dvě bezvadné roční ovce ke stálé celooběti. Jednu ovci udělej ráno a druhou udělej odpoledne. A jako moučnou oběť dej desetinu éfy jemné mouky napuštěné čtvrtinou hinu lisovaného oleje. Stálá celooběť, jak byla připravena na hoře Sinaj, je libou vůni zápalné celooběti Hospodinu.  A úlitbou k oběti bude čtvrtina hinu na jednu ovci, úlitbu ulij na svatém místě jako nápoj Hospodinu. Druhou ovci udělej odpoledne, moučnou oběť jako ráno, a stejně udělej úlitbu, to je zápalná oběť libé vůně.” „Zařízne ho u severního boku oltáře a kněží, Aharonovi synové, jeho krví pokropí dokola oltář.” Hospodin řekl Mošemu: „Vezmi ve stejné váze vonné látky: balzám, nehtík, galbaník, vonné látky a čistou pryskyřici kadidlovníku,

a připrav jako zkušený lékárník směs vonného kuřidla, smíchaného v čistotě a svatosti.

Najemno je rozmělni a předkládej z něho ve stanu setkání před truhlu svědectví, kde se s tebou setkávám, budiž vám nejsvatější svátostí!”

/ZDE KONČÍ BIRKOT HASHACHAR A POKRAČUJE SHACHARIT/