Již v některých předchozích článcích jsme zmínili, že nic není náhoda, vše je navigováno ze shora a že všechno je dobré. V článku o narozeninách jsme vysvětlili, jak spolu se zrozením získáme duši. V Talmudu a i v Zoharu je vysvětleno, jak má čas a místo vliv na to, kterou duši dostaneme. Například ten, co se narodí odpoledne by měl být teoreticky chudší než ten, který se narodil ráno. Určité časy a místa rozhodnou i o tom, jestli bude spravedlivý, chytrý, v čem bude úspěšný nebo naopak apod. Samozřejmě mají vliv i hvězdy, které určují první energii, kterou dostaneme ve chvilce našeho narození. A teď si položme otázku… Může člověk, u kterého bylo takto rozhodnuto, že bude např. chudý, změnit svůj osud? V Talmudu se píše: “Ein Mazal Le Jisrael”, což znamená, že Jehudi do “kola štěstí” nemusí patřit. Když Bůh tvořil svět, musel ho postavit z celého systému a nastavení, aby mohl fungovat a lidé měli i schopnost poznat podle hvězd, co je čeká. A je tomu tak i dnes. Mnoho lidí sleduje svůj horoskop a zajímá se astrologii. Zajímá je, co jim přinese další den, měsíc nebo rok. Co na to judaismus? HaShem nám ve Starém zákoně říká, že to je naše moudrost mezi národy. Ano, judaismus počítá s astrologií a bere ji vážně. Židé byli první, kteří měli nastaveno 12 znamení zvěrokruhu, které jsou nyní známé, akorát že přes židovský kalendář a ne podle nového gregoriánského.
Když Rabi Akiva chtěl provdat svou dceru, byl neklidný z informace, kterou se dozvěděl díky astrologii. V den svatby měla totiž jeho dcera zemřít. Takže opravdu zemřela? Příběh říká, že Rabi Akiva věděl díky astrologii, že má jeho dcera zemřít v den své svatby, ale samozřejmě to své dceři neřekl. Rabi Akiva ale také věděl že provdat dceru je povinný skutek a že Bůh je nade vším. Svatbu tedy nezrušil a se vší radostí ji provdal. Ceremonie a Chupa proběhla tak, jak měla a všichni hosté seděli u svatební večeře. V té době nebylo tak lehké uspořádat velkou slavnost s množstvím jídla. Nebyly k tomu prostředky, jaké známe dnes a každá porce měla svého majitele. V judaismu má nevěsta s ženichem půst celý den před svatbou a svatba proběhne až večer. I dcera Rabiho Akivi byla hlady celý den a těšila se tedy na sváteční večeři. Než ale zasedla ke stolu, všimla si jednoho hladového chudáka, který měl hlad a protože viděl, že je příležitost se na svatbě najíst, tak přišel. Samozřejmě ani jedna porce navíc nezbyla, takže se snažil alespoň získat nějakou almužnu. Dcera Rabiho Akivi, které byla spravedlivá, nezmeškala chvilku, kdy může učinit dobrodiní, tak jak na Židovku sluší a bez rozmyslení mu dala celou svou porci k večeři.
Když se druhý den ráno po svatbě vzbudila a chtěla si dá do vlasů svou sponu, kterou měla zastrčenou mezi kameny ve zdi, byla v šoku! Špička sponu byla zapíchnuta do hlavy nebezpečného hada. Když pochopila, jaký zázrak jí Bůh učinil, hned běžela za svým otcem. Rabi Akiva byl nadšen , když pochopil, že jeho dcera byla zachráněna od předpovězené smrti a řekl jí: “Drahá dcero, ani nevíš, že jsi měla ve svůj svatební den zemřít. Ale určitě jsi musela udělat velký dobrý skutek, kterým jsi zapůsobila v nebi, aby se tvůj osud změnil. A teď mi prosím řekni, co to bylo za skutek!” Čerstvá nevěsta mu pověděla mu celou příhodu s žebrákem a tím už bylo všechno jasné.
Tento příběh, který známe z Talmudu, vlastně i vysvětluje verš “Ein Mazal Le Jisrael”, což znamená, že Jehudi může svými dobrými skutky změnit svůj osud. To i vysvětluje, že i když naši nepřátele schválně volili atrologicky nevýhodná data pro Israel, aby mu ublížili, často jim to nevyšlo jen proto, že nepočítali s tím, že pomocí Tšuva, modliteb a dobrých skutků může člověk nebo i celý národ změnit svůj osud. Dodnes probíhají velké modlitby za stát Israel pro mír, zdraví apod. a v judaismu je zvykem, že když je někdo nemocný, celá synagoga se za něj modlí a koná dobré skutky v za jeho jméno, aby změnili jeho osud.
Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim
Žádné komentáře:
Okomentovat
Těším se na vaše dotazy a komentáře. Jediné, o co vás žádám, je slušnost. Váš Jair