Světlo Všude - 21. Díl - Jednota

Tajnosti Duhy

1656 let od tvoření světa přinesl Bůh potopu, která zničila celý svět. Byl to trest za morální pokles celého lidstva. 

Tóra (Starý zákon) praví: 

"Lidstvo se začalo rozmáhat po zemi a rodily se jim dcery. A vidouce synové těch soudců, že jsou lidské dcery dobré, brali ženy každému, koho si vybrali." (Výklad: Každý, kdo měl trochu moc, si myslel, že může s ženami zacházet dle libosti.)

"A Hospodin viděl, že se na zemi rozmohla lidská špatnost a zlo je sklonem myšlenek lidského srdce po celý den. A Hospodin litoval, že udělal člověka na zemi, a rmoutil se kvůli jeho srdci. Hospodin řekl: "Poněvatž jsem litoval, že jsem je udělal, setřu člověka po dobytek, po plazy a po nebeské ptactvo, s povrchu země!""

"A Bůh viděl tu zemi, že byla úplně zkažena, jelikož každé tělo na zemi porušilo svou cestu."

"A já, já to jsem, kdo na zemi přivádí potopu vod, abych pod nebesy zničil každé tělo, v němž je dech života, všechno na zemi zahyne!"

Zohar říká, že nejhorší hříchy, kvůli kterým dostalo lidstvo trest bylo to, že měli "zakázané vztahy" (neboli "giluj arajot") a "vylévali semeno na zem" (stejně jako Er a Onan) , a to všechno veřejně. Znamená to tedy, že na veřejnosti schválně masturbovali a souložili, aby odháněli Boží přítomnost ze světa a takto ničili celou zemi. 

Jediný, kdo potopu světa přežil, byl Noach (Noe) a jeho rodina. O Noachovi Tóra říká, že byl jediný spravedlivý v očích Boha. Hned potom, co opadla voda a Noach vyšel ze své archy, obětoval Hospodinu čistá zvířata, a proto, jak popisuje Tóra, vzal také víc čistých zvířat s sebou na archu, konkrétně vždy sedm párů, přičemž z nečistých vždy jen dva páry. Zároveň Noach dostal 7 příkazů pro CELÉ budoucí lidstvo, aby svět fungoval tak, aby už nikdy nemusel být potrestán. O 7 Noachidských přikázáních si můžete přečíst ZDE a záleží na každém z nás, abychom dělali neustále Tšuva. 

Co se událo potom? Tóra praví: "Bůh řekl Noachovi a s ním i jeho synům: "Hleďte, uzavírám s vámi z ptactva a z dobytka, se vší zemskou zvěří s vámi ze vší zemské zvěře vycházející z té archy! Uzavřu s vámi smlouvu a již nikdy nebude vymýceno všechno tělo vodami potopy, již nikdy nebude potopy, aby zničila zemi!" A Bůh řekl: "Toto je na věčná pokolení znamení smlouvy mezi mnou a mezi vámi a mezi věškerou živou duší, která s vámi je. Za znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí jsem dal do mraku svůj luk. Kdykoliv budu stahovat mračno nad zemí, ukáže se v mračnu duha. A já si připomenu svou smlouvu, jež je mezi mnou a vámi a mezi věškerou živou duší v každém těle, a pro potopu, jež by zničila všechno tělesné, už nebude vody. V mračnu bude duha, a já ji uvidím, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a mezi veškerou živou duší v každém těle, které je na zemi!" A Bůh řekl Noachovi: "To je znamení smlouvy, již jsem uzavřel mezi mnou a mezi každým tělem, které je na zemi!" Z toho plyne, že Bůh nám dal slib, že už nikdy neudělá takovou potopu, která by zničila celý svět a pokaždé, když uvidí, že lidé hřeší a že by si potopu opět zasloužili, tak nám ukáže duhu v mracích jako upomínku na slib, který světu slíbil. 

Když se objeví duha, musíme především děkovat Bohu za to, že nám neuloží trest potopy i přesto, že tolik hřešíme. Požehnání, které musíme říci je: "Pochválen budiž Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž pamětiv jest smlouvy, věrným jest Své smlouvě a splní slovo Své!" ("Baruch atah Adonai, Eloheinu melech haolam, zocher hab’rit v’neeman biv’rito v’kayam ma-amaro.")

Duha symbolizuje hříchy lidí a generace, ve které se duha vůbec neobjeví znamená, že se jedná o generaci, která je duchovně a morálně obzvlášť vysoká. Víme o několika generacích, ve kterých žili natolik spraveliví, vyjímeční a morální lidé, že se duha vůbec neukázala. Je to například generace krále Ezechiáše-  krále judského, pak také v generaci Anšej Kneset Ha-Gdola, v generaci Rabi Šimon bar Jochaj (proto je také na jeho výročí Lag Ba-Omer zvykem střílet z luku, který tvarem připomíná duhu) a i v generaci Rabi Jehošua ben Levi. 

Víme, že duha je vědecky vysvětlený jev a k tomu také víme, že duhu Bůh tvořil spolu s tvořením světa a tím pádem se ptáme, co se změnilo po potopě, když Bůh rozhodl, že duha bude výstraha a slib, který se týká hříchu. Během několika generací jsme dostali i několiv vysvětlení. Ramban (Rabi Moše ben Nachman) říká, že duha byla už před potopou, ale až po potopě Bůh rozhodl, co bude symbolizovat. Rabi Avraham ben Meir ibn Ezra a také Abrabanel přidali k tomuto tvrzení, že po potopě se staly na světě fyzické změny, které umožnily, aby duha vůbec mohla existovat. Podle Rabi Avraham ben Meir ibn Ezra zesílilo světlo Slunce a Abarbanel říká, že po potopě se mraky staly mnohem řidší. Rebe Lubavitch to vysvětluje podle světla Chasidutu, že i když potopa přinesla destrukci světa, bylo v tom ale i požehnání. Bůh přečistil svět tak, že nyní i sami lidé mohou přinést duchovnost do světa a jsou schopni zjemnit materiálno. Mraky se tvoří z páry, která jde ze země a proto se po potopě staly mraky řidší a symbolizují práci člověka, která přečistí a zjemní svět.

Máme se tedy na duhu dívat nebo ne?  Talmud i Kabala praví, že na duhu by se člověk neměl dívat, ale když už se na ni dívá, měl by požehnat. Duha nám nepřipomíná jen hřích, ale je v ní i něco pozitivního, protože je to svatý jev, ke kterému bychom měli chovat úctu. Prorok Ezechiel popisuje své vidění, ve kterém viděl vysokou Šchinu: (=„Přítomnost“, přebývání. Šchina představuje Boha sestupujícího, přítomného mezi lidmi. Boží přítomnost je jedinou skutečnou „přítomností“, která je právě „tady“ a „teď“ - zažívat stav blízkosti šchiny znamená zažít absolutní vyrovnanost a harmonii. Říká se, že Šchina, která přebývala v Chrámu až do jeho zničení, nikdy neopustila západní zeď Chrámu, která díky tomu zůstala stát.) "Vypadalo to jako duha, která bývá v mračnu za deštivého dne, tak vypadala ta záře dokola; byl to vzhled a podoba Hospodinovy slávy."

Protože duha reprezentuje krásu Šchiny, je psáno v Talmudu (Traktát Megila), že není vhodné se dívat na duhu, která odhalí úctu Boha na světě, ale jak už jsem psal, smí se na ni požehnat.
V Zoharu je psáno, že něž přijde Mašiach, objeví se duha, která bude svítit obzvlášť silně a jasně. Kéž bychom si tuto duhu zasloužili vidět už v těchto dnech! 

Symbol duhy je, asi né jen tak náhodou, v dnešní době symbolem pro homosexuály, kteří činí nejhorší hřích v očích Hospodina kvůli kterému taky potopa světa nastala. Všechno na světě je propojeno a nic není jen tak náhodou. Všechno je řízeno Bohema všechno je jím navigováno a spojeno 24/7. I pokud čtete tento článek, není to jen tak náhodou, o čem už jsem psal zde.

Autor článku: Rabi Jair Jirmijahu Jerochim

Svátek Týdnů

Jako každý rok, tak i tento, slavíme svátek Šavuot, který nese jméno od slova "Šavua", což znamená hebrejsky týden, v množném čísle týdny- "Šavuot". Naší povinností, kterou nám ukládá Tóra je, počítat 49 dní, tedy 7 týdnů od svátku Pesach až do Šavuot. 

A co se stalo na Šavuot? Na Šavuot svět dostal to nejcennější, co mohl dostat. Dostal na hoře Sinaj skrze Mošeho před zraky stů tísíc lidí Desatero. Byly to sta tisíce, které viděly ten okamžik plný emocí a zázraků, hlasů, zvuků, světel, ohně...  A také viděli, jak se Bůh objevil na hoře Sinaj, když řekl první dvě přikázání Desatera přímo svým hlasem. Když ale Bůh viděl, že lidé nemohou jeho hlas zvládnout, protože byl až moc silný a omdlívají, protože jejich duše chce odejít z těla, nechal zbytek Desatera říci skrze Mošeho. Desatero bylo tesáno do kamene přímo Boží rukou, jak je psáno "prstem Božím". Desky pak dostal Moše musel je schoval do Archy úmluvy. 

Co je vlastně Desatero? Jsou to příkazy Boha, které pochází přímo z vnitřku Boha, tedy z toho nejsvatějšího, co může existovat. Když se tady dole učíme Tóru, tak se s Bohem propojíme nejsilnějším možným způsobem. Tóra jsou přímo myšlenky Boha, mohli bychom říci, že přímo Jeho "mozek". To znamená, že ve chvíli, kdy se snažíme naším mozkem pochopit to, co vycházelo z "mozku" Boha, se s ním nejlépe spojíme. Náš svět je nejnížší svět, který existuje. Je až na dně čtyř světů a 4x deseti sfér. Jsme ve sféře Malchut ve světě Asija. Ale Tóra, kterou jsme dostali na hoře Sinaj - přímo ty desky, kde je psáno Desatero, přišly až ze světa Acilut, kde je největší koncentrace Boha. Tóra je Bůh a to, že dal kus sebe přímo na fyzický kámen znamená, že poprvé Bůh spojil náš materiální svět se svou svátostí. Od té doby máme možnost náš dolní svět posvětit tím, že používáme materiální věci a fyzický svět, abychom dělali "světlo" a ve všem sloužili Bohu. Musíme zvedat náš svět a dělat v něm pro Boha místo, což nebylo před darováním Tóry vůbec možné. 

Na svátek Šavuot posloucháme každoročně v synagoze znovu Desatero. Vypráví se příběh o Rabi Eljašiv, který byl litváckým rabínem a proto u něj byla kabala a mystické myšlení veřejnosti neznámé, ale o to je tento příběh zajímavější.... Jednou za ním přišel člověk, který byl starý, nemocný a strašně mu to bylo líto. Rabi Eljašiv mu řekl, že teď bude Šavuot a měl by vědět, že chvilku před tím, než byla darována Tóra, tak Bůh všechny nemocné uzdravil a proto ať, až bude v synagoze, ať velmi pozorně poslouchá, jak čte Chazan Desatero a představuje si, že stojí pod horou Sinaj a patří mezi ty, kteří byli zázrakem uzdraveni. Pár dní po Šavuot tento člověk přišel a říkal, že se mu stal velký zázrak a že je zdraví tak, jako by nikdy žádnou nemoc ani neměl! Takovéhle příběhy známe spíše od chasidských Rabanim, Admorim a Mekubalim, ale tím, že se tento zázrak stal právě u Rabi Eljašiv vidíme, jak velkou sílu má svátek Šavuot a že ho nesmíme jen tak zanedbat. A musíme myslet na to, že každý Šavuot přijímáme Tóru znova.

ZDE máte odkaz na Desatero přímo v češtině a TADY také odkaz na další článek o Šavuot, kde najdete další informace o tomto svátku. 

Přeji vám všem, abyste chodili po cestách Tóry, což se netýká jen Židů, protože ta stejná Tóra, která nám byla darována obsahuje i 7 Noachidských přikázání, které patří celému světu a všem národům a kdyby byly dodržovány, náš svět by vypadal úplně jinak... 

Je psáno, že dříve, než přijde Mašiach, dostane se svět poprvé do takového stupně duchovní nečistoty, ve kterém by dřív ani nemohl existovat. Je to konečná padesátá brána Tum-a (duchovní nečistoty). Brána 49 byla v době, kdy jsme byli jako otroci v Egyptě, a to Bůh musel rychle udělat předčasné vykoupení, abychom nepadli do brány 50. Těsně před Mašiach je svět v 50 bráně proto, aby Mašiach mohl přijít právě kvůli těm Cadikim (spravedlivým), kteří dokáží udržet svou svátost i přesto, že Tum-a je už úplně všude. Najdeme ji v telefonech, televizi, na internetu, v časopisech, na ulicích mezi lidmi... Ale stále jsou lidé, kteří se nedívají kam nemají, nechodí tam kam nemají, nespojují se se špatnými lidmi, zůstávají stále duchovně čistí a morální, jsou věrní svému Stvořiteli a tím opravují náš svět a jen díky nim přijde Mašiach a světlo bude znovu všude!

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Světlo Všude - 20. Díl - Dokonalé Božské Tvoření

Šavuot

Tuto sobotní noc, ihned po Šabatu, následuje důležitý poutní svátek Šavuot. Šavuot připadá každoročně na sedmý týden po druhém dni Pesachu na konec období Omeru, což je 6. Sivan. Svátek trvá v Izraeli jeden den, ale v nás (v diaspoře) ho slavíme dva dny. 

Proč dostali Tóru právě Židé?

Midraš praví… Když chtěl Bůh zjevit Tóru, ukázal se všem národům na zemi. Potomci Esava (dnešní Evropané, Američané, Rusové) se ho zeptali: “Co stojí psáno v Tóře?” Bůh jim odpověděl: “Nesmíš vraždit!” Oni na to, že ale Tóru nemohou přijmout, protože jejich předek Ezau už vraždil. Bůh se tady obrátil na potomky Amonovy a Moábovy (dnešní Afričané a Asiaté, Indiáni, Maurové apod.), ale ti také chtěli vědět, co v Tóře stojí. A Bůh jim řekl: “V Tóře stojí, že se nemáte dopouštět manželské nevěry.” Ani oni nemohli Tóru přijmout, protože oba národy vzešly z nemanželského vztahu. Poté šel Bůh za potomky Išmaelovými (Arabové), aby znal i jejich názor a přitom jim vysvětlil, že nesmí krást. Jenže oni odvětili: “Náš národ žije jenom z krádeží a loupeží.” 

Každý národ našel důvod, který se mu nelíbil a proč Tóru od Boha nechce. Nakonec šel Bůh za syny Israele. Bůh už věděl, co mu řeknou, protože on zná odpovědi na otázky ještě dřív, než jsou vyřčeny. Židé mu hned odpověděli: “Budeme konat i naslouchat!” A proto Bůh daroval Tóru našemu Israelskému národu. Židy nezajímalo, co se v Tóře píše, ale protože odjakživa věřili v jednoho Boha (už od dob Avraháma), věděli, že je to dar od Boha a takový dar se neodmítá! A kdo jsme my, abychom odmítli Boha. 

Až jednou přijde Mašiach, a bude to velice brzo, přijdou ostatní národové a budou si stěžovat a budou se chtít zachránit, přežít a také dostat věčný život. Nikdo z nich nebude moct říct: "To není fér! My jsme nedostali Tóru a nevěděli jsme, co smíme a nesmíme!" Ale oni ji přece nechtěli! Měli tu možnost a řekli Bohu, že nemají zájem a že jim to nevyhovuje při jejich stylu “života”. 

Tradice a zákony

1. V noci ze soboty na neděli celou noc nespíme, ale učíme se Tóru a těšíme se, až dostaneme desatero. Spát můžeme jít až ráno ve 4:19. Týká se to hlavně mužů a žen, které nemají děti. Každý rok je na světě stejná energie jako před více než 3327 lety! Ten, kdo ještě v tomto životě Tóru nepřijímal, (záměrně píšu v tomto životě, protože všechny naše duše stály spolu pod horou Sinaj a dostaly společně Tóru) má jedinečnou příležitost tak učinit ještě před příchodem Mašiach!
2. V neděli má každý Jehudy (i ty nejmenší děti) povinnost poslouchat desatero! Můžete jít buď nebo do Chabadu, do Jeruzalémské či Staronové synagogy.
3. Jíme převážně mléčné produkty, protože Tóra je přirovnávána k mléku. Tím, že jsme dostali Tóru a zákony Kašrutu, se okamžitě staly všechny nádoby a maso, které Israel měl, NEkošer! Než Jehudim dostali Tóru, dodržovali 7 Noachidských přikázání a mezi ně patří "ever min ha-chaj" - Zákaz pojídání masa z živých zvířat, tento zákaz se vztahuje na všechny formy krutostí páchaných na živých tvorech. Do tohoto zákazu patřilo i mléko, které bylo považováno za zakázané. Díky Tóře jsme ale pochopili, jak s mlékem zacházet a že ho jen nesmíme míchat s masem a také používat jen mléko z určitých druhů zvířat. V Tóře je také popsána země Israel jako země plná mléka a medu. Další důvod je, že stejně jako mléko stačí pro výživu našeho těla (miminko přežije jen na mléce), Tóra dokonale vyživí naši duši. Zajímavé je, že podle Gematrie má slovo “Chalav” (hebrejsky mléko) hodnotu 40, což je stejný počet dnů, kdy byl Moše na hoře Sinaj a sepisoval Tóru, kterou ho Bůh učil. 40 generací dělí Mošeho, který Tóru psal a ty, kteří psali Talmud a ten obsahuje to, co se ústně předávalo a všechny detaily Tóry. V Tóře je popsáno 613 Micvot (příkazů). 248 z nich musíme dělat a 365 nesmíme. Podle knihy Zohar, kterou napsal Rabi Šimon Barjochaj, každý den v roce musíme opravit jeden zákaz, protože dnů v roce máme také 365 a na den 40 vychází právě zákaz míchání mléka a masa! „Nebudeš vařit mládě (kůzle) v mléce jeho matky“ (Ex 23, 19; 34, 26; Dt 14, 21). Vidíte jak má všechno dokonalou souvislost? :)

Jak jsem již zmiňoval, svátek Šavuot začíná ihned po Šabatu, proto je to možná o něco náročnější než v jiné roky, kdy Šavuot začíná po běžném dni. Dny svátku nazýváme Jom tov a pro tyto dny jsou určité příkazy a zákazy, které každý Žid MUSÍ dodržovat. Shrnu vám alespoň ty základní a budu čerpat  hlavně z “Kicur Šulchan Aruch”. 

1. Činnosti, které jsou zakázány pro Šabat, nesmíme vykonávat ani o Jom tov. Rovněž za nás nesmí pracovat Goj (nežid). Musíme nechat odpočívat i naše zvířata.
2. Rozdíl mezi Šabatem je ten, že na Jom tov můžeme vykonávat činnosti, které jsou spojeny s přípravou jídla. Ale musíme připravit jen to, co dokážeme i o Jom tov sníst. Rozhodně si nebudeme připravovat jídlo na běžný den. 
3. Můžeme přenášet i oheň. Ale jen ze svíčky, která byla zapálena už před tím - v tomto případě před Šabatem! Stačí si prostě pořídit jednu velkou svíčku, která bude hořet po celou dobu svátku a všechen oheň brát z ní. Je přísně zakázáno dělat oheň nový! Stejně tak se nesmí oheň hasit. Samozřejmě to neplatí v ohrožení života! Život je vždy na prvním místě.
4. Pokud vaříme, nesmíme používat žádné odměrky, ale všechno dělat jen odhadem.
5. Jestli doma vaříme na elektrickém sporáku, musíme nechat sporák zapnutý už od doby před Šabatem a můžeme teplotu pouze zvýšit, ale nikdy ne sporák vypnout! Plynový sporák můžeme podpálit jen pokud použijeme oheň ze svíčky, která byla zapálená před Šabatem a opět můžeme oheň jen zvýšit. Pokud máte sporák digitální nebo indukční, nesmíte vařit vůbec! Existují ale ohřívače na vodu, ve kterých se voda ohřívá bez přestání a tak si můžeme bez problémů uvařit čaj nebo kávu.
6. Nesmíme používat mobilní telefon, počítač, čtečku knih ani žádné jiné elektronické přístroje. Světla si můžeme rozsvítit už před Šabatem tam, kde je třeba a nebo si na světla dát časovač. V dnešní době to opravdu není problém a dá se to zvládnout, to mi věřte. Takže světla nerozsvěcujeme a ani nezhasínáme. 
7. Je přísně zakázáno obchodovat, jak fyzicky, tak virtuálně. Nesmíme na peníze ani myslet, natož na ně sahat. Prostě si nakoupíme před Šabatem. Na chalupu si také nakoupíte dopředu a dá se to zvládnout. :) 
8. Můžete mýt nádobí, které využijete ještě ten den a samozřejmě studenou vodou. Jen kartáčkem a nikdy ne houbičkou (protože ta saje, což je zakázáno).
9. Pokud máte doma plynový kotel, logicky nesmíte pouštět teplou, protože jakmile to uděláte, zapnete tím v kotli oheň. 
10. Na Jom tov můžeme, na rozdíl od Šabatu, nosit venku věci, ale samozřejmě to nesmí být mobil, peněženka nebo jakékoliv další věci, které se týkají financí a elektroniky! 
11. Nesmíme vařit a péct pro jiné národy, které Šavuot neslaví! 
12. Nesmíme jezdit autem, autobusem, tramvají, ani jiným dopravním prostředkem. Pokud někam jdeme pěšky, může to být jen do vzdálenosti 4km.
13. Všechny věci, kterých se nesmíme dotýkat o Šabatu (Mukce), jsou zapovězeny i pro Jom tov. Nesmíme se dotýkat věcí, jídla či zboží, které běžně nepoužíváme k osobní potřebě. Takže třeba najednou nezačneme stěhovat nábytek a nebo vařit složitá jídla, které běžně nevaříme. Také nesmíme sahat na věci, které jsou odporné, např. na odpadky, nekošer jídlo, kočičí záchod apod. 

 Jom tov má samozřejmě mnohem víc zákonů, ale zmínil jsem alespoň úplný základ.

Celý svátek končí v pondělí v noci ve 22:22.

Všechno, co jsem tady napsal nebereme jako nějakou zátěž, ale snažíme se tím potěšit Boha a udělat dobré skutky. Šavuot je velmi veselý svátek, kdy jsme se díky Tóře naučili, jak z obyčejných materiálních věcí dělat věci svaté. Budu rád, když si z tohoto článku všichni Jehudim vezmou nějaké informace a budou se snažit udělat co nejvíce skutků.


Autor článku: Rabi Jair Jirmijahu Jerochim