Sukkot

Sukkot - svátek jistoty v nestabilním světě. "Sedm dní budete bydlet v Sukka....", přikazuje Tóra. Je to z důvodu, že si máme vzpomenout na roky, které jsme trávili v poušti, když jsme jako národ Israel vyšli z Egypta. Sukky, které jsme měli po východu z Egypta byly jiné než dnes, ale Bůh je vytvořil z mraků. Představte si 40 let bloudit pouští a pořád se cítit jako doma. Nic nám nescházelo, protože oblečení i boty rostly s námi. K jídlu jsme měli Manu, kterou jsme každý ráno sbírali na pokrývce z rosy a která chutnala, jak si kdo přál. K večeři přilétly křepelky, které v poušti běžně rozhodně nenajdete. A takto to bylo celých 40 let až do doby, kdy jsme se dostali do země zaslíbené - do Izraele, protože tam už tyto zázraky nebylo třeba. Dostali jsme se do země, která je požehnaná "mlékem a medem". Země požehnaná sedmi druhy ovoce a obilí. Tam už jsme všechno museli dělat sami. Pracovat, dávat desátek z vypěstovaných plodin a výdělku. Dávat část chudým, dávat část kněžím do chrámu atd atd. A tam už jsme si postavili pevné stabilní domy, ve kterých jsme trávili třeba i celý život. Teď máme stavět Sukku. Zrovna teď, když už se venku ochlazuje a my v ní máme žít stejně jako doma. Máme tam sedět, jíst, zpívat, bavit se s přáteli a rodinou, modlit se, studovat Tóru.... Sukku postavíme minimálně ze tří stěn, které musí být stabilní, se střechou, která je vytvořena z přírodních materiálů - větví, listů nebo i ovoce. V Sukka bývá často velice chladno, některé roky dokonce i sněžilo a my začínáme svátek večer, kdy už je hodně zima a my sedíme v Sukka zabalení v zimních bundách. Stavíme ale Sukku proto, protože nám to přikázal Bůh a proto, abychom posílili svou víru. Sukka je totiž velice duchovní místo a stačí do ní pouze vstoupit a už to je skutek. Je to místo plné svátosti a Boží přítomnosti, proto se tam nesmíme hádat a musíme se tam chovat velice slušně. Jeden známý chasidský Admor slyšel, jak někdo v Sukka trochu zvýšil hlas a řekl rozzlobenému člověku, že se musí hned Sukka za svůj čin omluvit a prosit odpuštění od "Schach" (= střecha z přírodních materiálů). "Schach" se urazil, protože je velice svatý. Slušné chování v Sukka je základ a i důvod, proč Chasidim v Sukka nikdy nespí. Sukka je až příliš svaté místo a v dnešní generaci nejsme tak svatí, abychom si mohli 100% jistí, že se v noci nestane něco nečistého. Dřív, když jsme mohli ovládat náš mozek a neviděli jsme tolik erotiky i běžně na ulici, je nebezpečné riskovat, že se v noci něco nestane zrovna uvnitř Sukky. 

Normální běžný člověk, který nemá tak silnou víru má vždy jistotu v tom, kde bydlí, ať už je to luxusní vila, rodinný dům, chata nebo malý byteček v paneláku. Je to místo, kde to zná, kde má své věci, oblečení, nádobí, kde ví, že je v bezpečí. Když je nám venku špatně, v práci se něco děje, ve škole se něco děje, vždy najdeme jistotu doma. Ale abychom se nespletli, kde je ta opravdová jistota, tak právě ve chladném a nepříjemném počasí jdeme do Sukka, kde si připomeneme, že jediná naše jistota je Bůh. Bůh, který dal Egypťanům 10 ran, který otevřel moře, vysvobodil nás z otroctví a vyvedl nás z Egypta. Bůh, který se o nás v poušti staral, daroval nám Tóru a ničil naše nepřátele. Do Sukky může někdy i pršet, může tam být strašná zima. Sukka není ani bezpečná a teoreticky se do ní může dostat úplně každý, protože to není zamčené místo z pevného materiálu. Ale my tam i přesto jdeme a máme jasný příkaz. Příkaz, který nemáme celý rok, ale jen 7 dní Sukkot - být veselí! Je psáno: "Vesamachta bechagecha vehayita ach same'ach". Je důležité být veselý i v nepříjemných a nebezpečných podmínkách, hlavně v době, kdy byly pogromy, zloději a vrazi, a stejně se dokázat upřímně radovat, protože máme Boha, který nám všechno dal, kterému věříme a který je stále s námi! Právě tohle je důkaz víry v Boha. Tento svátek je hlavně symbolem spojení, kdy všichni jdeme do Sukky. V Izraeli je tradicí, že do Sukky pozveme všechny své sousedy nebo přátele i přesto, že jsme předtím měli nějaké neshody. Říkáme tomu "Sukkat Shalom". "Shalom" znamená mír a je psáno, že až přijde Mašiach, že budeme mít jednu velikou Sukku, která ponese jméno "Sukkat Shalom", kde budeme jíst velkou rybu, která nás všechny nasytí, červeného býka a víno, které vzniklo v období tvoření světa a které je tajně hlídáno právě pro tuhle hostinu. Tam kde není mír ani nemůže přijít vykoupení a Sukka je právě symbolem pro mír mezi všemi, proto také používáme "arba'a minim", česky "Čtyři druhy". Jsou to 4 druhy rostlin, které musíme podle Tóry spojit. Je to palmová ratolest z datlovníku, větve vrby, snítky myrty a citrus etrog. Nejedná se o zvyk nebo tradici, ale o přímý příkaz od Boha ze Starého zákona. V Midraši je popisována symbolika podle chutě a vůně, kterou mají jednotlivé druhy...

Vrba - Nemá ani vůni, ani chuť. Kdybyste z ní chtěli udělat čaj, byl by velice hořký. Připomíná tedy lidi, kteří nemají ani dobré skutky, ani neznají Tóru a nechovají se dobře.

Myrta - Krásně voní, ale nemá žádnou chuť. Z myrty se dokonce dělají parfémy. Připomíná nám lidi, kteří jen voní. Dělají dobré věci, ale vědomosti tolik nemají. Ale alespoň se snaží dělat něco pro druhého.

Datlovník - Vůbec nevoní, ale datle moc dobře chutnají. Je to připomínka lidí, kteří všechno umí, hodně se učili, ale je to vlastně k ničemu, když ty skutky přímo nekonají. Je to jako lidé, kteří jsou celý den jen v ješivě, kde studují Tóru, ale bohužel pak zapomínají věci, co se naučili, přímo dělat. A proto Chasidut dává hodně prostoru lidem, aby šli do světa a aby mohli pomáhat ostatním.

Etrog - Je to ovoce, které krásně citrusově voní a ještě lépe chutná. Není lepší marmeláda, nežli z etrogu! Je velice vzácný a je těžké ho najít v obchodě. Je jako lidé, kteří se učili Tóru a všechno dělají tak, jak se má. Dodržují Šabat, mají Mezuzot, jedí košer, dodržují svátky a celou Tóru, jsou spravedliví a spojení s Bohem. 

Na Sukkot všechny tyto druhy lidí z našeho národa spojíme a jsme spolu, protože chápeme, že máme jenom jednoho Otce v nebi, jednoho Boha, který nás vyvedl z Egypta a on je i ten, který nás zachrání příchodem Mašiach. Chce nás zachránit všechny spolu a není nic hezčího pro Boha, než když nás vidí všechny pospolu! V tu chvíli totiž ti spravedlivější lidé zachraňují i ty, co úplně v pořádku nejsou. Pokud i ty, kteří nejsou úplně v pořádku, dokážeme přijmout k sobě do Sukky, vytvoříme "Sukkat Shalom" a proto jedině potom můžeme přijímat i třetí chrám. Je to velice silný svátek a vhodný třeba i pro příchod Mašiach a začátek nového světa! Teprve potom bude světlo všude! :)

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Na trhu při nákupu čtyř druhů

Lulav a etrog

Ovocný strop v Sukka

Stavění Sukka

Sukky na izraelský balkónech

Sukky všude :)

Pojízdné Chabad Sukky, které pomáhají plnit micvu i lidem, kteří Sukku nemají. 

GPS

Je psáno, že když Bůh tvořil prvního člověka, že do něj vdechl živou duši a od té doby je v každém z nás něco navíc, čímž se lišíme od zvířat. Máme ve své duši součást Boha - Nešama. Hebrejsky je k tomu podobné slovo "Nešima", což je v překladu "nádech/výdech". Jsou to stejná písmena, akorát v "Nešama" je navíc písmenko "jud". Písmeno "jud" vždy představuje Boha. Když chceme psát Bůh, napíšeme jedno nebo dvě písmenka "jud" vedle sebe. Takže co vlastně dýcháme? Dýcháme Boha. Nešama je něco, co do nás Bůh vdechl a od té chvíle jsme se stali jeho součástí. Sice velmi zmenšenou, ale ne oddělenou! Má nad námi přímou kontrolu, jako když loutkář vede svou loutku a má kontrolu nad každým jejím krokem. Bůh nás vždy vede cestou, která nás má vést k tomu, že existuje jen jeden Bůh. Pokud se necháme navigovat, tak velice snadno uvidíme, že je Bůh stále s námi a že nás vede správnou cestou. Cestou pravdy, spravedlnosti, spokojenosti, blahobytu... Pro tohle všechno používáme hebrejský výraz "Hašgecha Pratit", česky můžeme říct "soukromá navigace ze shora".

Dneska ráno jsi vstala a měla jsi v plánu jít do práce. Věděla jsi, že v 7:45 ti pojede autobus a když ho podle plánu stihneš, dostaneš se do práce v 8:30, takže přijdeš akorát včas. Přijdeš na zastávku, ale vidíš, že autobus odjel o 3 minuty dříve, takže ti ujel. Rozhodla jsi se, že pojedeš s kamarádkou autem a po cestě vidíš právě ten autobus, který ti ujel, že měl autonehodu nebo poruchu a všichni ti lidé uvnitř jsou buď zranění nebo opravdu přijdou pozdě do práce. A to je jen jeden malý příklad, kde je výsledek "Hašgechapratit" vidět téměř okamžitě. Ale často má Bůh delší plány a my se dozvíme, proč se něco stalo až za týden, měsíc nebo za i několik let. 

Někdo přijde o práci, je nešťastný a myslí si, že skončí na úřadu práce, protože se nemá jak dál živit. Zatím se ale rozhodne, že pojede někam pryč, uklidnit se, vyčistit si hlavu... Na své cestě potká zajímavého člověka, se kterým má společnou řeč a vymění si telefonní číslo. Náš člověk se vrátí zpátky domu a jde na úřad práce, kde mu nabídnou místo v jedné firmě. Jde tam tedy hned druhý den na pracovní pohovor a zjistí, že majitel té firmy je člověk, kterého potkal na své cestě a že práce v téhle firmě je mnohem lépe placená a mnohem zábavnější než jeho staré zaměstnání. Všechno se to stalo proto, aby si náš člověk uvědomil, že je navigován ze shora a že všechno je dobré. 

Na každé z našich cest je třeba si všímat všech detailů. A například se nerozčilovat se kvůli zácpám nebo objížďkám. Protože i ty mají svůj důvod a pokud věříme, že je Bůh stále s námi, tak víme, že se nás snaží od něčeho zachránit nebo naopak nám něco dobrého umožnit. Třeba bychom potkali někoho, koho potkat nechceme nebo naopak máme potkat někoho, koho bychom bez určitého zdržení v zácpě jinak nepotkali.... 

Někdy nám může připadat naprosto nepochopitelné, co může být dobrého na tom, že se nám třeba rozbilo auto a nemohli jsme dojet do práce. Ale třeba právě ten den měl šéf opravdu špatnou náladu a rozhodl se kontrolovat pracovní nasazení svých zaměstnanců a třeba právě ten den bychom to odnesli vyhazovem. A nebo třeba díky rozbitému autu v autoservisu potkáme našeho kamaráda z děctví, na kterého jsme už dávno ztratili kontakt a s kým si i teď po letech tolik rozumíme. Občas se ani nedozvíme, že nám Bůh svou navigací zachránil život. V Talmudu je psáno, že stačí jen abychom překročili práh a už máme několik zázraků! Talmud nám dává i příklad... Jeden muž vyšel z domu a hned šlápl na jedovatého hada a ani si toho nevšiml, díky Bohu ho ale neuštknul a jemu se nic nestalo, což je zázrak, o kterém se ale nikdy nedozví. 

Takové případy se nám stávají dnes a denně! Ale ta víra a pochopení, že je Bůh stále s námi a všude nás naviguje nás musí uklidnit a dát nám pocit bezpečí. Také nám musí být jasné, že pokud si budeme dělat své vlastní plány a nenecháme Bohu prostor, nemůžeme se pak divit, když se nám věci nedaří. Tam, kde není místo pro Boha, tak nikdy nemůže být ani úspěch a požehnání.  Čím větší víru budeme mít a čím více mu dáme prostoru, tím více nám ukáže správné cesty a potěší nás jejich výsledky. Postupem času začnete Boha cítit kolem sebe a nepochopíme, jakto, že jste ho předtím neviděli! Dalším krokem potom bude, že uvidíme, jak se v každé věci a situaci, kterou každý den prožijeme, skrývá zpráva a poselství, co nám tím vlastně Bůh chce naznačit. Třeba nám najednou zmizí boty a nebo nám spadne telefon a rozbije se. Proč se to stalo? Už víme, že to je dobré, protože Bůh nám nic zlého nepřeje, ale jaký to má význam a co se v tom skrývá za zprávu pro nás? Abychom Boha lépe pochopili, je dobré studovat jeho Tóru a zákony. Ano, některé situace máme i za trest, protože je psáno, že dokud nahoře v nebi není soud, tak ani u nás dole není soud. A že zlo ze shora nikdy nejde. Bůh je plný dobra a milosti. Trest je pro nás také dobro, protože je pro nás výchovnou lekcí, abychom příště svou chybu neopakovali a mířili jen dopředu. Představme si dítě, které dostane trest od rodičů za to, že chtělo sáhnout na horkou plotnu a nebo že chtělo vběhnout do silnice. Pokud dítě není dost chytré, uvidí jen trest, ale pokud je inteligentnější a nebo starší, pak už chápe, že ho rodič chtěl zachránit. Bůh je náš Otec, který chce jen naše dobro a občas nás potrestá, abychom pochopili, co jsme udělali špatně a abychom se příště nevrhli ještě do většího problému. Pokud ho nezklameme, budeme mít již brzy právo vejít do nového světa, který se již brzy odhalí. Člověk, který nedostává tresty je člověk, nad kterým už Bůh zlomil hůl a je u něj jisté, že příští svět na něj nečeká. Což je i důvod, proč vidíme zlé lidi bez problémů a hodné lidi s problémy (výchovnými tresty), protože oni mají ještě šanci. Lidé, kteří se sami odtrhnou od svého Otce, už nejsou navigováni a třeba i bez trestů, ale je jisté, že jejich život velmi brzy končí. Dobrý bezchybný život mají jen dokonalí spravedliví nebo ti, kteří mají dokonalý život jen na oko a jen teď a to jsou ti nejhorší lidé. A ti, co stojí někde mezi tím, tak dostávají znamení, zkoušky a výchovu, což znamená, že Bůh na ně má stále trpělivost. Důležitá je ale opravdová víra jen v jednoho Boha! Držte se... Váš Jair

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Konec Světa - Nový Začátek

Dnes je předvečer Jom Kipur, což je den, který definitivně rozhodne o našem osudu v příštím roce. O zdraví, financích, nemocech, životu nebo smrti. Jestli život, tak jaký a jestli smrt, tak jakým způsobem.

Před pár dny jsme se dostali do roku 5776, který je počítám ode dne stvoření světa. Židovský kalendář dává všechny významné datumy do přesné časové roviny za pomoci kombinace slunečního a lunárního kalendáře.

Tím pádem jsou židovské datumy naprosto přesné. Chci tím říci, že když jsme oslavili rok 5776, bylo to přesně po 5776 letech ode dne, kdy byl stvořen první člověk - Adam. 

Když Eva utrhla jablko ze zakázaného stromu poznání, byli jsme vyhnáni ze zahrady Eden a dostali jsme od Boha tresty, které máme dodnes. Je to například krátký život, dlouhé těhotenství, těžký porod, těžká práce pro výdělek a jídlo apod. Svět byl stvořen na 7 tisíc let. Ale tisíc let je u Boha jako 1 den. Z toho si můžeme všimnout symboliky sedmého dne odpočinku, tedy Šabatu. V judaismu je prvním dnem týdne neděle a sedmým sobota od slova "sabat". Sedmé tisíciletí bude pro nás odměnou ještě větší, než dnešní Šabat, který je pro nás největším duchovním požitkem a odpoutáním se od dnešního přetechnizovaného světa. Jíme jen ta nejlepší jídla, celý den se zabýváme Tórou a modlitbami. Šabaty jsou pro nás nyní jako ochutnávka příštího světa a proto se sedmé tisíciletí nazývá "věčný den Šabat". Podle Kabaly má být po příchodu Mašiach minimálně 200 let, kdy budeme žít v takovém světě jako před prvním hříchem. Z toho plyne, že právě nyní se nacházíme v době, kdy má přijít vykoupení. Šabat totiž také vždy začíná chvilku před západem Slunce a né až se setměním. Teď je časově "pátek odpoledne". Mašiach už klepe na dveře a zbývá opravdu velice krátká chvíle do vykoupení.

Po příchodu Mašiach bude přítomnost Boha zcela zjevena, nebudou žádné nemoci, problémy, války, hlad, nenávist, závist a budeme se zabývat jen učením Tóry a jejími skrytými částmi, které jsou nyní známy jen pro nejspravedlivější. Bůh nám otevře oči a zaktivuje celý mozek, protože nyní používáme pouhá 2% z celkové kapacity! To nám umožní cítit, vidět a konat nyní neuvěřitelné věci. Kabala nám do detailů vysvětluje, jak je svět tvořen, jaké má stupně a sféry a jak se do takových míst dostat.

Ale jediná cesta je, dělat to, co po nás Bůh chce. Je to jako kdyby malé děti přesně věděly, co po nich jejich rodiče chtějí. Jako kdyby rozuměly a nebo se se alespoň snažily pochopit dospělé uvažování a výsledky svých činů. To, že něco je nebezpečné, nezdravé nebo špatné. My se teď snažíme jako ty děti, snažíme se pochopit Boha a dělat to, co po nás chce. On je náš Otec, který nás stvořil a nechce, aby nám bylo špatně a proto nám dal pravidla, podle kterých chce, abychom se řídili - dal nám Tóru. Dal nám tím návod na svět, protože i jako nejnovější moderní přístroje potřebují návod k použití, tak i tento svět ho má, protože jinak ho můžeme špatným zacházením "rozbít", k čemuž bohužel už v této generaci dochází a to hlavně porušováním základních 7 Noachidských přikázání. 

Je psáno, že Bůh před stvořením tohoto světa tvořil a zbořil mnoho předchozích světů. A tento svět, který nyní známe, je plný mnoha tajností, at' už jsou materiální nebo duchovní. Dnes neexistuje ani jeden vědec, který by byl schopen vytvořit něco z ničeho. Ale Bůh stvořil tento svět z úplného nic jen za pomocí slov. Dal nám život a prostředí pro žití i s návodem (Tórou/Starým zákonem), který zůstal neměnným po stovky generací. Návod, který nás správným používáním dovede až ke dni konce světa s tím, že ho přežijeme! Ale konec je i nový začátek, je to nový začátek věčného Šabatu a nekonečné nádhery! Bude to doba, kdy náš chrám bude opět stát a bude krásnější než kdy dříve. Máme to jedinečné štěstí, že právě my můžeme být součástí nového světa, protože na příchod Mašiach a vykoupení čekalo mnoho generací před námi. 

Ale je na každém, aby se upřímně zamyslel a aby zvážil své činy. Protože, jestli nesplňujete minimálně 7 základních přikázání a nebo jako Židé 613, tak pro nás konec bude koncem opravdovým... Už velice, ale velice brzo nastane konečný soudný den. Den, co už si nikdo nebude moct hrát na něco, co není. Den, kdy materiální statky, které mnohé lidi činí "lepšími", než doopravdy jsou budou naprosto k ničemu. Boha totiž nezajímá jestli máte nové auto nebo luxusní kabelku, zajímá ho, jestli jste dodržovali jeho příkazy. Všechny činy, lži, pomluvy, podvody vyjdou najevo a všem velkým křivdám a nespravedlivostem bude jednou pro vždy konec! Za jeden jediný den se vše změní.... 

Díky Kabale víme mnoho, ale největší vodítka nám dali už naši proroci, kteří předpověděli přesný den. I samotné nebe nám dává znamení - poloha hvězd, Měsíce, Slunce... Dokonce už i nežidovští vědci a jiná náboženství se odkazují na židovské svátky, proroctví a Starý zákon. Všichni už tuší, že se má něco stát. Ale já vás rozhodně nechci strašit, ale chci vám dát světlo a naději! Naději, že dny, kdy bude všechno spravedlivé už se blíží. Takže pokud chcete být součástí nového světa, je třeba udělat rychlý restart, udělat OPRAVDOVÁ Tšuva a být doopravdy lepším člověkem a ne jen na oko pro lidi. Protože HaShem vidí vše a je ve všem. On slyší, když k němu promlouváme a opravdu rád uslyší, když zapomeneme na své ego a přijdeme k němu s upřímnou omluvou. Zapomeňte na ironii, která je tak typická pro český národ, protože i ten, kdo se bude vysmívat tomuhle článku, tak je už na tak nízké úrovni, že on součástí příštího světa rozhodně nebude. Zkuste si najít vzor, někoho, kdo je opravdu dobrý, nepomlouvá, nelže, zkuste být jako on a pokuste se ještě naskočit do rozjetého vlaku s cílovou stanicí "Nový svět"!


Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Jak na Nový rok, tak po celý rok

Nacházíme se v posledním týdnu před Dnem soudu - Jom Kipur a Novým rokem - Rosh Hashanah. Na Rosh Hashanah nás bude v nebi soudit Bůh a rozhodne, jak bude vypadat náš příští rok. Kvůli tomu, už tento týden, celý národ Israel vstává každý den brzo ráno na Slichot, kde se omlouvá za všechny hříchy, které jsme celý rok páchali. Také se snažíme získat milost od Boha, připomínáme velké skutky našich předků, snažíme se vzpomenout na různé časy, kdy Israel trpěl a také na slib od Boha, kde nám řekl, že jednou přijde veliká milost a den vykoupení od zla a nepřátel. Sefardští Židé dělají Slichot už od Roš Chodeš Elul (nový měsíc), Aškenázi až poslední týden před Novým rokem. Proč je Slichot tak důležitý? V nebi se stane velká věc, protože kvůli Slichot přerušíme spánek, který je pro nás příjemný, ale Bůh a jeho odpuštění, je pro nás mnohem důležitější. V Kabale je psáno, že láska ke spánku je velmi silná, ale i přesto vstaneme a potěšíme HaShem, který pak na nás bude mít velkou milost. Ale samozřejmě musí být vše spravedlivé a pokud někdo nedělá Slichot upřímně, tak nejen, že ho to nezachrání od pekla po smrti, ale tento člověk si prožije peklo ještě v tomto světě! Jak se má vstávat na Slichot? Brzo ráno, rituálně si umýt ruce a pak odejít do synagogy a číst Slichot, kde budete myslet na každé slovo, které čtete. Ve Slichot se píše "Nechapsa Drachejnu Venachkora Venašuva Elejcha", což znamená, že budeme hledat na našich cestách, co jsme udělali špatně, abychom našli skutky, na které je třeba udělat Tšuva a opravit je. Je mnoho lidí, kterým vůbec nedojde, že by měli udělat Tšuva a zvlášť teď před Rosh Hashanah a Jom Kipur. U HaShem jsou v Den soudu 3 knihy. Jedna je pro Cadikim - lidé spravedliví, kteří nehřeší a konají dobré skutky. Druhá je pro Bejnonim - to jsou ti, kteří mají i dobré skutky, i nějaké hříchy. A třetí je pro Rašajim - což jsou lidé plni hříchů a neznabozi. Na Rosh Hashanah probíhá něco jako inventura a každý člověk musí být zapsán v jedné knize a to se samozřejmě týká i nežidů! V knize Cadikim jsou lidé zapsáni pro dobrý rok a dobrý život ihned, ale takových Cadikim je dnes jen velmi málo a mimo Israel téměř žádní. Je ale minimálně 36 Cadikim, kteří do této knihy patří každoročně a díky nim ještě svět může existovat. Většinou jsou to lidé, o kterých to ani netušíte... V knize Rašajim jsou všichni psáni na smrt a do pekla. Mohou dostat nemoc, mít autonehodu, mohou se udusit, utopit, uhořet, být zavražděni apod. Bůh rozhodl o smrti lidí, kteří zemřeli tento rok, už před rokem - na Rosh Hashanah 5775. Každý se snažíme patřit alespoň do knihy Bejnoni. Ale do této knihy rozhodně nemohou patřit lidé, kteří nedodržují 7 Noachidských přikázání. Především se musí vyvarovat 3 nejhorším hříchům: 1) Avoda Zara - modloslužebnictví, které se může projevit i tak, že vám doma na zdi visí nebo na sebe nosíte symbol modloslužba, čímž říkáte, že existuje další "bůh", kromě našeho Nejvyššího. 2) Šfichut Damim - to je především zabití, ale může to znamenat i pomluvu nebo to, že někomu uděláte ostudu, čímž mu znemožníte dál normálně žít! 3) Giluj Arajot - v této zemi je to hřích nejčastější, protože se jedná o zákaz sexuální nemorálnosti, tedy i homosexualitu a především problém většiny českých mužů - onanii! 

Občas vidíme, že hodný člověk zemře a naopak zlému a hnusnému se daří velice dobře a je zdravý jako rybička. Ale je třeba si uvědomit, že jde jen o život a smrt tělesné schránky. Dobrý člověk jde do nebe, kde se bude koupat v paprscích Boha, pro toho zlého by bylo i peklo až moc dobré a proto skončí jako duch.
Slovo Slichot je odvozeno od "Slicha", což znamená "promiň" nebo "odpusť mi". Nemůže dojít k usmíření mezi člověkem a Bohem, pokud se člověk neusmíří nejdříve s lidmi kolem sebe. To, že se hádáme s našimi přáteli je také hřích. Pokud jsme někoho pomlouvali, je třeba jít přímo za tím člověkem a říct mu: "Promiň, mluvil jsem o tobě špatně, mrzí mě to, byla to chyba, prosím odpusť mi."  Nejdřív uděláme mír kolem sebe a pak můžeme přijít k Bohu a říct mu, že jsme se snažili a nyní je odpuštění jen na něm.
Na Rosh Hashanah Bůh soudí každého tvora. Chasidut říká, že nejlepší Tšuva uděláme pomocí radosti. Jedině, když naší mysl nehalí smutek, můžeme dělat správná rozhodnutí. Radost se nazývá "svět volnosti a vykoupení".
Přeji vám všem, abyste udělali dobrá Tšuva před Rosh Hashanah. Na Rosh Hashanah budeme troubit na šofar, budeme jíst jídla, která symbolizují rozhodnutí v nebi, budeme se modlit a vesele půjdeme k soudu k nejvyššímu Králi, protože jsme si jistí, že budeme mít SLADKÝ NOVÝ ROK!

Autor článku: Rabi Jair Jirmijahu Jerochim

Slichot v Kotli v Jeruzalémě