Proč Neslavím Silvestr?

Hned ze začátku bych vás chtěl poprosit, abyste tento článek brali pozitivně. Do ničeho tady nerýpu a přeji vám jen veselé dny a úspěch. Jenomže myslím, že je důležité, vám sdělit následující informaci - a tedy kdo byl ten, kterého mnoho lidí oslavuje bez toho, že vůbec ví, o koho se jedná. Je to svátek pojmenován po jednom z prvních papežů, který byl zvolen v roce 314 a byl papežem až do jeho smrti, která byla 31. prosince 335. Ve škole se většinou o něm nedozvíme nic a dalších informací je jen málo, což značí, že nešlo o někoho, kým by se měla církev chlubit. Žil v období císaře Konstantina Velkého a nynější "Silvestr" se slaví právě na počest tohoto Silvestra, neboli Silvestra I., což zmiňuji hlavně proto, že v historii byl i Silvestr II., který se narodil až kolem roku 950! Silvestr I. byl známý antisemita. Byl první, který šířil křesťanství pomocí násilí a neváhal kvůli tomu zabít mnoho Židů, ale i dalších lidí, kteří jen nesouhlasili s jeho názory. Za jeho života se rozhodlo, že se sobota (šabat) přesune na neděli, aby se odlišil od židovské víry, která je vlastně i původní víra křesťanů (Ježíš byl Žid). Tento Silvestr dostal od císaře Konstantina "Edikt milánský", který zneužíval k tomu, aby se stal hlavním církevním představitelem a jako hlava církve psal nové brutální zákony proti Židům a zároveň jim sebral všechna práva. Víte, že právě tyto zákony, které pokračovaly i po pádu Římského impéria, byly šířeny po celém světě a byly základem antisemismu a pogromů v období inkvizice a také všech dalších známých pogromů? Víte, že den v kalendáři "Silvestr" byl tradiční den pro pogromy v křesťanské tradici? Víte, že například 31. prosince roku 1400, kdy se všichni křesťané na oslavu "Silvestra" opili, byl největší organizovaný pogrom v historii? Probíhal zároveň v Anglii, Francii i Německu a zemřelo tisíce Židů, a to i u nás v Praze. Víte, že 31. prosince 1941 nemečtí vojáci zabili za jednu noc více jak 600 židovských žen, dětí a starých nemohoucích lidí ve Varšavě, aby oslavili "Silvestr"? Věděli jste, že o rok později 31. prosince 1942 fungovaly za příkazu Adolfa Eichmanna stoje na smrt (plynové komory atd.) mnohem intenzivněji než jiné dny, a to právě na oslavu "Silvestra"? Mimochodem jde také o svátek, který označujeme jako modloslužbu, protože Silvestra I. v 16. století prohlásili za svatého. Jde tím pádem o jeden ze 3 nejhorších hříchů, což se týká všech světových národů, které by měly správně dodržovat Sedm Noachidských přikázání (více o tom tady). Pořád máte chuť slavit "Silvestr"? Mimochodem to nemá s novým rokem nic společného, protože rok 5776 jsem již oslavil v září (více tady).

Ještě jednou vás prosím, ať můj článek neberete jako provokaci. Není to proti nikomu z vás, ale myslím, že je důležité dobře znát historii. Přeji vám, abyste měli důvod k oslavě každý den. :)

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Mašiach

V článku Konec světa- Nový začátek jste dostali obecné informace o novém světě, který přijde pomocí odhalení krále Mašiach a konečného vykoupení (hebrejsky "Geula"). 

Pojďme ale začít od začátku, abychom to pochopili trochu více do hluboka a detailně. Tento svět, ve kterém se nacházíme, není tím světem, který Bůh zpočátku vytvořil. Podle toho, jak popisuje Tóra a podle toho, co říkají naši moudří, víme, že původní svět byl mnohem duchovnější, a to až takovým způsobem, že i materiálno bylo na mnohem vyšší duchovní úrovni. Znamená to, že svět netrápily nemoci, omezená životnost lidí, zvířat nebo rostlin. Proto například vědci určili u mnohých hornin a kamenů stáří několik milionů let a přitom je to jen proto, že jejich věk nebyl omezen a byly vytvořenystromy na jiné úrovni a kvalitě, než je tomu dnes. Ještě je třeba doplnit, že Bůh tvořil svět už hotový s dospělými stromy, lesy, zvířaty, stromy, kameny apod. To je i důvod, proč čteme v Tóře (Starý zákon), že lidé na počátku světa žili mnohem déle a bylo to naprosto normální a běžné. Život se postupně generačně zkracoval. Jelikož byl svět na mnohem vyšší duchovní úrovni, tak mnohé problémy a těžkosti dnešního světa, dříve neexistovaly. Ale tím, že Adam hřešil, Bůh byl nucen svět proklít a proto svět dramaticky padl a změnil se do světa dnešního, nízkého, i když pro nás běžného.

Dny příchodu Mašiach jsou návratem světa do počátku jeho stvoření. Víme, že celý smysl a cíl naší práce v této době je přinést úplnou a kompletní opravdu prvního hříchu. Až bude oprava dokončena, vrátí se svět do svého původního stavu, který byl před prvním hříchem a před následným pádem do nižšího stavu. Maimonides příchod Mašiach popisuje, mimo jiné, i větou: "Dny po příchodu Mašiach budou Olam Keminhago Noheg", což znamená - "Běh světa bude řízen tak, jak bylo zvykem". Rabi Jicchak Abarbanel to vykládá, že nebudou na světě nadpřirozené věci mimo své hranice. Ale to, že se svět vrátí do svého počátečního stavu před úpadkem jak bylo zvykem, což nám bude připadat nadpřirozené. Tím pádem pochopíme, co říkají naši moudří. Například v traktáru Ktuvot: "I neovocné stromy budou plodit ovoce." "Pšenice bude vysoká jako datlovník a bude převyšovat vrcholky hor." "Každé pšeničné zrno bude velké jako dvě ledviny obřího býka." Všechny tyto dokonalé věci nebudou zázraky, ale "jen" návrat světa to jeho přirozeného stavu. Tóra sama nám slibuje, že jestli národ Izrael bude chodit po cestách Tóry, zaslouží si všechna úžasná požehnání a hojnost. Jeden z těchto slibů můžeme vidět ve III. Knize Moše, Kapitola 26, Verš 4: "...budu vám já dávat deště v jejich období, země bude vydávat svou úrodu a strom v sadě své plody." Naši moudří požehnané paměti o tom říkají: " Ne tak, jak se chová země teď, ale tak, jak se chovala v období prvního člověka. V ten den, co se něco zaselo, tak se to také sklidilo. Ovocné stromy plodily v den, ve který byl zasazeny. I dřevo všech ovocných stromů bylo jedlé." Tím pádem je jasné, že v období Mašiach, když se svět vrátí do svého původního stavu, uvidíme, jak se všechny tyto sliby uskuteční.

Záleží jen na nás a našich zásluhách, jak rychle to bude celé probíhat. Jsou dvě základní možné cesty. "Chudák, který jede na oslu" a  nebo "Nebeská oblaka". To první znamená zdlouhavý způsob, kdy bude stát třetí Chrám, národ Izrael bude moct žít ve své zemi v klidu, ostatní národy uznají, že je jen jeden Bůh, mrtví vstanou, nebudou války a svět bude ve stavu, kdy bude možné naplno konat zákony Tóry. Ta druhá možnost je mnohem lepší, i když těžší, protože je třeba udělat pro ni naprosto vše a zasloužit si jí. V takovém případě se vše stane ráz na ráz a ihned se vrátíme do původního stavu, který jsme už popsali.

I přesto, že se možná nacházíme v první variantě, tedy "Chudák, který jede na oslu", protože svět se jen za posledních 100let masivně změnil k nepoznání, Maimonides říká, že musí přijít další fáze "Nebeská oblaka" a uvidíme všechno, co nám slibuje.

Je jen na nás, jakým způsobem se vše stane a jak rychle se dostaneme do druhé fáze! Tady je důležité zmínit, že to bude svět bez zla, bez lží a proto je třeba se připravit udělat včas Tšuva, protože ne všichni si pak zaslouží být součástí nového světa.

Jak to celé zrychlit? 

1) Především musíme Mašiach chtít, volat ho a tento fakt zveřejnit! Bůh chce slyšet, že se chceme mít lépe a že se nesmíříme s tím, jaké to je teď.

2) Dávat hodně peníze na dobré věci jako například pro studenty, kteří se učí Tóru, na výbavu chudých nevěst, na šíření Tóry, pro chudé rodiny, pro sirotky a vdovy.

3) A samozřejmě dělat naprostý základ, který po nás Bůh chce - 7 Noachidských přikázání jako nežidé a jako Židé dodržovat celou Tóru a její zákony (základy: Židovský život I. a Židovský život II. a nezapomenout Proč jsme stále tady)

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Narozeniny a Jejich Význam

Každý z nás má jednou za rok narozeniny. Den, kdy víme, že jsme se narodili. Většina lidí ten den nezmešká a snaží se ho aspoň nějak oslavit. Abychom si mohli lépe uvědomit, proč je slavíme a proč je to důležité datum, píšeme pro vás tento článek....

Chasidut vysvětluje, že ve chvíli, kdy se člověk narodí je v nebi rozhodnuto, že svět bez něj nemůže dál existovat. Měli bychom si uvědomit, že ve chvilce, kdy se člověk narodí, je odeslána z nebe dolů určitá duše pro toho člověka. Podle situace, která právě souvisí s oním člověkem a jeho okolím, se rozhodne, kterou duši mu Bůh sešle. Hlavně od roku 1992 (podle židovského data 5752) už jsou převážně posílány duše nové, které neměly žádné předchozí životy. Každopádně většina lidí je na světě už po několikáté. Toto téma se nazývá v Kabale Gilgul Nešamot a je to něco jako "reinkarnace". Pokud vás toto téma zajímá, tak i o něm můžeme napsat další články...

Vraťme se k tématu narozenin. Je to den, kdy naše tělo dostalo, ve chvíli prvního nádechu, duši. Jak je psáno v I. knize Moše: "...vdechl do jeho chřípí dech života a člověk se stal živou duší." Vlastně oslavíme den, který naše duše šla dolů do světa. Žádná duše nejde dolů bez určitého poslání. Nejenom, že staré duše chodí opravit, co nestihly v minulém životě, ale i člověk, který má duši novou, musí splnit své poslání na tomto světě, protože jinak by se nemusel vůbec narodit. 

A co vlastně máme opravit? Na to jsou dvě odpovědi: 

1) Každá duše má individuální opravu, kterou může zjistit pomocí toho, že ví, co mu jde v životě těžko. Dobré skutky, které by měl dělat, ale zrovna se mu do nich ani trochu nechce? To by mohla být jeho oprava. Nebo třeba takový lakomec, co by měl opravit svou duši a být štědrý. Ten, kdo má malou víru a hodně deprese, tak by měl být veselý a pracovat na své víře. Vzteklý člověk by měl pracovat na tom, jak být klidný a příjemný pro ostatní. A takhle bychom měli na sobě každý pracovat, abychom se dostali k dokonalosti. Každopádně abychom si byli jistí a abychom věděli, co je oprava naší duše, je dobré se poradit s velkým spirituálním rabínem jako jsou třeba Admorim a Kabalisté. 

2) Jsou generální opravy, které se týkají každého z nás. Samozřejmě se to týká morálního chování a dodržování 7 Noachidských přikázání nebo v případě Židů, dodržování celé Tóry! 

Cílem tohoto světa je dokonalá oprava všech duší a tím pádem dokonale opravený svět, ve kterém se Bůh může zjevit jako dřív, než svět padl do duchovních nečistot.

Teď už chápeme, proč je den našich narozenin tak významným dnem. V každém roce se energie, která odstartovala náš život a zrození znovu zopakuje v ten samý den! Ale tady je důležité si uvědomit, že pouze židovský kalendář bere v potaz postavení všech nebeských těles a kombinuje sluneční i lunární kalendář, čímž se dostaneme vždy na naprosto stejné datum. Co se týká vašeho spirituálního života, tak se rozhodně neřiďte gregoriánským nebo lunárním kalendářem. Pokud chcete zjistit vaše datum narození, podívejte se ZDE. Je třeba dát pozor na to, že pokud jste narozeni po setmění, jedná se už o druhý den a v odkazu máte možnost to označit. 

Když už chápeme, co to všechno znamená, otázkou je, jak to vlastně oslavit? Jít někam do baru, na diskotéku nebo si snad toho dne vůbec nevšímat? 

Určitě vám dojde, že jenom jít do baru nebo to oslavit jen nějakým nízkým způsobem je velká škoda a vlastně ani nevnímáme duši, kterou v sobě máme a především nejsme vděčni Bohu za to, že jsme se narodili. Proto vám napíšeme pár tipů, jak narozeniny správně oslavit....

1) Určitě to můžeme oslavit s příteli, což je dokonce i doporučeno. Ale raději někde slušně, třeba doma.

2) Zrekapitulujeme si celý předchozí rok, abychom viděli, co jsme vylepšili, co máme vylepšit, na čem zapracovat, od čeho upustit, čímž dáme narozeninám smysl. Je to také vhodný den udělat Tšuva a začít nový život. 

3) Dáme si alespoň 2 předsevzetí, o kterých víme, že je můžeme zvládnout. Sdělíme to přátelům nebo příbuzným, čímž dostanou větší sílu, protože k tomu máme svědky. A na to si třeba připijeme! :)

4) Tento den je doporučeno dávat peníze na dobročinnost (Cdaka).

5) Děkujeme Bohu, že se rozhodl nás poslat do světa.

6) Děkujeme rodičům, že se o nás postarali a vedli nás ke správnému životu.

7) Den, kdy se narodíme dostaneme velkou sílu. Je psáno: "Mazalo Gavar". To znamená, že naše štěstí je mnohem silnější a proto bychom náš den měli využít k tomu, abychom požehnali naše blízké, kamarády a rodinu. Požehnání, která jim ten den dáme, mají větší sílu než dny jiné. 

8) Je to den kdy máme sílu vymodlit a poprosit od Boha cokoliv, co si přejeme (samozřejmě pokud to není proti jeho příkazům!!!). A jak je psáno v Žalmu 2, Verš 7 a 8: " ... Bůh mi řekl: Ty jsi můj syn. Dnes jsem tě zplodil. Požádáš-li mne, dám ti to..." 

Každý, kdo má narozeniny, ať má hodně štěstí a spolu se svými příteli udělá SVĚTLO VŠUDE! :) 

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Světlo Všude - 17. Díl - Chanuka

Světlo Všude - 16. Díl - Měsíc Světla

Světlo Všude - 15. Díl - Předvečer Jom Kipur, ať je z nás kreplach!

Bezpodmínečná Láska

Často se ptáme, co je to vlastně láska? Víme vůbec, co je to láska a nebo jsme si na to slovo prostě zvykli a vypustíme ho z pusy úplně lehce a bez toho, že doopravdy víme, co to slovo znamená? Hebrejsky se láska řekne "Ahava" a je tvořeno písmeny "alef", "hej","bet" a "hej", které mají dohromady gematrickou hodnotu 13. Když se na to podíváme z hlediska Kabaly, na které vlastně stojí celý svět, uvidíme, že 2 x láska, tedy "Ahava", tvoří dohromady hodnotu 26. A co je 26? Jméno Boha, které nesmíme NIKDY ani náhodou vyslovit. Je to "jud", "hej", "vav", "hej", tedy J-H-V-H, což je gematrická hodnota 26. Bůh má nespočet jmen a toto je jedno z jeho hlavních jmen, které používáme v modlitbách (nahrazujeme ho Ado-n-a-j, protože to původní je až příliš svaté) a pokud se modlíme každý den a žehnáme na jídlo, vyslovíme ho více něž 100x za den. Význam toho jména je "bezpodmínečná láska" a podle Kabaly je to vlastnost "Chesed". Bůh věděl, že bez lásky se nedá svět stvořit, i když původně začal svět tvořit pomocí jména "Elokim", které představuje vlastnost "Gvura", tedy soud, moc a síla, ale viděl, že svět by neobstál a proto přidal ještě "J-H-V-H", tedy lásku. Vidíme, že jeho láska k nám je hned dvojnásobná (v Božím jméně, které má hodnotu 26 je 2x13, dvakrát "Ahava"/láska). Ale je v tom ještě další význam... Je psáno, že Bůh má 13 článků milosti. Je tak hodný, trpělivý a milující a když slavíme některé svátky, smíme číst jeho 13 vlastností "Chesed", tedy milosti. Hebrejsky tomu říkáme "Jud Gimel Midot Rachamim". 

Nyní chápeme, že láska je opravdu důležitá a sám Bůh k nám chová obrovskou lásku. Co znamená láska pro nás? Otevřené srdce k druhým lidem. Ten, kdo miluje Boha, tak je naší povinností ho také milovat, ale pak samozřejmě nemůžeme milovat ty, kteří Boha nemilují, schválně ignorují nebo milují jiné "bohy". Představte si, že milujete své rodiče a zároveň milujete i jejich největší nepřátele, kteří vaše rodiče nenávidí. To je přeci nemožné. Lidé, kteří milují Boha vědí jednu věc - není nic kromě Boha a všechno, co je na světě vidět, to je Bůh. Hebrejsky tomu říkáme "Ein Od Milovado". Příroda, která tvoří náš svět, se hebrejsky říká "Hateva" a gematrická hodnota činí 86, což je stejné jako "Elokim" (jedno z Božích jmen). Z toho jasně vyplývá, že svět byl tvořen Bohem. Bůh nás tvořil s velkou láskou, proto nejde, abychom ho nemilovali. Představte si, že máte děti a milujete je. Vaše děti mají mnoho kamarádů a ti tvrdí vašim dětem, že vy nejste jejich rodiče a nebo že jste jejich rodiče, ale jste hrozní. Takové kamarády byste přeci neohli mít rádi. Ale určitě byste měli rádi kamarády svých dětí, kteří o vás hezky mluví. To znamená, že my musíme milovat každého, koho Bůh tvořil, abychom nebyli sami proti sobě. Ale zároveň nemůžeme mít rádi někoho, kdo ignoruje přítomnost JEDINÉHO Boha na světě. Když mezi lidmi bude láska, Bůh bude jedině rád. Pokud někoho máme rádi jen kvůli tomu, že tím něco získáme, že se nám líbí jeho vzhled apod., pak to není láska, ale jen byznys. Proto až se vás někdo bude ptát: "Proč miluješ svého manžela/manželku", správná odpověď zní: "Protože ho miluji". Kdybychom totiž řekli důvod, už by to byl obchod. Právě to je bezpodmínečná láska!

Milujeme všechny, kteří se chovají minimálně podle 7 Noachidských přikázání. 

Z toho všeho plyne, že Bůh nás vytvořil s bezpodmínečnou důvěrou a vírou, že se budeme navzájem milovat, jinak bychom tu na světě ani nebyli... Bůh původně miluje každého z nás, který nechodí proti němu, ale musíme se snažit mu lásku i oplácet a udělat mu prostor v našem životě. A to můžete i pomocí Tšuva! 

Přeji vám všem, abyste šířili lásku všude a né jen proto, že se vám to vyplatí. Začněte příjemným úsměvem na lidi na ulici a takhle vytvoříme opravdu světlo všude! Teď už asi chápete, proč zpívám "Mám vás rád..." :) Váš Jair

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Sukkot

Sukkot - svátek jistoty v nestabilním světě. "Sedm dní budete bydlet v Sukka....", přikazuje Tóra. Je to z důvodu, že si máme vzpomenout na roky, které jsme trávili v poušti, když jsme jako národ Israel vyšli z Egypta. Sukky, které jsme měli po východu z Egypta byly jiné než dnes, ale Bůh je vytvořil z mraků. Představte si 40 let bloudit pouští a pořád se cítit jako doma. Nic nám nescházelo, protože oblečení i boty rostly s námi. K jídlu jsme měli Manu, kterou jsme každý ráno sbírali na pokrývce z rosy a která chutnala, jak si kdo přál. K večeři přilétly křepelky, které v poušti běžně rozhodně nenajdete. A takto to bylo celých 40 let až do doby, kdy jsme se dostali do země zaslíbené - do Izraele, protože tam už tyto zázraky nebylo třeba. Dostali jsme se do země, která je požehnaná "mlékem a medem". Země požehnaná sedmi druhy ovoce a obilí. Tam už jsme všechno museli dělat sami. Pracovat, dávat desátek z vypěstovaných plodin a výdělku. Dávat část chudým, dávat část kněžím do chrámu atd atd. A tam už jsme si postavili pevné stabilní domy, ve kterých jsme trávili třeba i celý život. Teď máme stavět Sukku. Zrovna teď, když už se venku ochlazuje a my v ní máme žít stejně jako doma. Máme tam sedět, jíst, zpívat, bavit se s přáteli a rodinou, modlit se, studovat Tóru.... Sukku postavíme minimálně ze tří stěn, které musí být stabilní, se střechou, která je vytvořena z přírodních materiálů - větví, listů nebo i ovoce. V Sukka bývá často velice chladno, některé roky dokonce i sněžilo a my začínáme svátek večer, kdy už je hodně zima a my sedíme v Sukka zabalení v zimních bundách. Stavíme ale Sukku proto, protože nám to přikázal Bůh a proto, abychom posílili svou víru. Sukka je totiž velice duchovní místo a stačí do ní pouze vstoupit a už to je skutek. Je to místo plné svátosti a Boží přítomnosti, proto se tam nesmíme hádat a musíme se tam chovat velice slušně. Jeden známý chasidský Admor slyšel, jak někdo v Sukka trochu zvýšil hlas a řekl rozzlobenému člověku, že se musí hned Sukka za svůj čin omluvit a prosit odpuštění od "Schach" (= střecha z přírodních materiálů). "Schach" se urazil, protože je velice svatý. Slušné chování v Sukka je základ a i důvod, proč Chasidim v Sukka nikdy nespí. Sukka je až příliš svaté místo a v dnešní generaci nejsme tak svatí, abychom si mohli 100% jistí, že se v noci nestane něco nečistého. Dřív, když jsme mohli ovládat náš mozek a neviděli jsme tolik erotiky i běžně na ulici, je nebezpečné riskovat, že se v noci něco nestane zrovna uvnitř Sukky. 

Normální běžný člověk, který nemá tak silnou víru má vždy jistotu v tom, kde bydlí, ať už je to luxusní vila, rodinný dům, chata nebo malý byteček v paneláku. Je to místo, kde to zná, kde má své věci, oblečení, nádobí, kde ví, že je v bezpečí. Když je nám venku špatně, v práci se něco děje, ve škole se něco děje, vždy najdeme jistotu doma. Ale abychom se nespletli, kde je ta opravdová jistota, tak právě ve chladném a nepříjemném počasí jdeme do Sukka, kde si připomeneme, že jediná naše jistota je Bůh. Bůh, který dal Egypťanům 10 ran, který otevřel moře, vysvobodil nás z otroctví a vyvedl nás z Egypta. Bůh, který se o nás v poušti staral, daroval nám Tóru a ničil naše nepřátele. Do Sukky může někdy i pršet, může tam být strašná zima. Sukka není ani bezpečná a teoreticky se do ní může dostat úplně každý, protože to není zamčené místo z pevného materiálu. Ale my tam i přesto jdeme a máme jasný příkaz. Příkaz, který nemáme celý rok, ale jen 7 dní Sukkot - být veselí! Je psáno: "Vesamachta bechagecha vehayita ach same'ach". Je důležité být veselý i v nepříjemných a nebezpečných podmínkách, hlavně v době, kdy byly pogromy, zloději a vrazi, a stejně se dokázat upřímně radovat, protože máme Boha, který nám všechno dal, kterému věříme a který je stále s námi! Právě tohle je důkaz víry v Boha. Tento svátek je hlavně symbolem spojení, kdy všichni jdeme do Sukky. V Izraeli je tradicí, že do Sukky pozveme všechny své sousedy nebo přátele i přesto, že jsme předtím měli nějaké neshody. Říkáme tomu "Sukkat Shalom". "Shalom" znamená mír a je psáno, že až přijde Mašiach, že budeme mít jednu velikou Sukku, která ponese jméno "Sukkat Shalom", kde budeme jíst velkou rybu, která nás všechny nasytí, červeného býka a víno, které vzniklo v období tvoření světa a které je tajně hlídáno právě pro tuhle hostinu. Tam kde není mír ani nemůže přijít vykoupení a Sukka je právě symbolem pro mír mezi všemi, proto také používáme "arba'a minim", česky "Čtyři druhy". Jsou to 4 druhy rostlin, které musíme podle Tóry spojit. Je to palmová ratolest z datlovníku, větve vrby, snítky myrty a citrus etrog. Nejedná se o zvyk nebo tradici, ale o přímý příkaz od Boha ze Starého zákona. V Midraši je popisována symbolika podle chutě a vůně, kterou mají jednotlivé druhy...

Vrba - Nemá ani vůni, ani chuť. Kdybyste z ní chtěli udělat čaj, byl by velice hořký. Připomíná tedy lidi, kteří nemají ani dobré skutky, ani neznají Tóru a nechovají se dobře.

Myrta - Krásně voní, ale nemá žádnou chuť. Z myrty se dokonce dělají parfémy. Připomíná nám lidi, kteří jen voní. Dělají dobré věci, ale vědomosti tolik nemají. Ale alespoň se snaží dělat něco pro druhého.

Datlovník - Vůbec nevoní, ale datle moc dobře chutnají. Je to připomínka lidí, kteří všechno umí, hodně se učili, ale je to vlastně k ničemu, když ty skutky přímo nekonají. Je to jako lidé, kteří jsou celý den jen v ješivě, kde studují Tóru, ale bohužel pak zapomínají věci, co se naučili, přímo dělat. A proto Chasidut dává hodně prostoru lidem, aby šli do světa a aby mohli pomáhat ostatním.

Etrog - Je to ovoce, které krásně citrusově voní a ještě lépe chutná. Není lepší marmeláda, nežli z etrogu! Je velice vzácný a je těžké ho najít v obchodě. Je jako lidé, kteří se učili Tóru a všechno dělají tak, jak se má. Dodržují Šabat, mají Mezuzot, jedí košer, dodržují svátky a celou Tóru, jsou spravedliví a spojení s Bohem. 

Na Sukkot všechny tyto druhy lidí z našeho národa spojíme a jsme spolu, protože chápeme, že máme jenom jednoho Otce v nebi, jednoho Boha, který nás vyvedl z Egypta a on je i ten, který nás zachrání příchodem Mašiach. Chce nás zachránit všechny spolu a není nic hezčího pro Boha, než když nás vidí všechny pospolu! V tu chvíli totiž ti spravedlivější lidé zachraňují i ty, co úplně v pořádku nejsou. Pokud i ty, kteří nejsou úplně v pořádku, dokážeme přijmout k sobě do Sukky, vytvoříme "Sukkat Shalom" a proto jedině potom můžeme přijímat i třetí chrám. Je to velice silný svátek a vhodný třeba i pro příchod Mašiach a začátek nového světa! Teprve potom bude světlo všude! :)

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Na trhu při nákupu čtyř druhů

Lulav a etrog

Ovocný strop v Sukka

Stavění Sukka

Sukky na izraelský balkónech

Sukky všude :)

Pojízdné Chabad Sukky, které pomáhají plnit micvu i lidem, kteří Sukku nemají. 

GPS

Je psáno, že když Bůh tvořil prvního člověka, že do něj vdechl živou duši a od té doby je v každém z nás něco navíc, čímž se lišíme od zvířat. Máme ve své duši součást Boha - Nešama. Hebrejsky je k tomu podobné slovo "Nešima", což je v překladu "nádech/výdech". Jsou to stejná písmena, akorát v "Nešama" je navíc písmenko "jud". Písmeno "jud" vždy představuje Boha. Když chceme psát Bůh, napíšeme jedno nebo dvě písmenka "jud" vedle sebe. Takže co vlastně dýcháme? Dýcháme Boha. Nešama je něco, co do nás Bůh vdechl a od té chvíle jsme se stali jeho součástí. Sice velmi zmenšenou, ale ne oddělenou! Má nad námi přímou kontrolu, jako když loutkář vede svou loutku a má kontrolu nad každým jejím krokem. Bůh nás vždy vede cestou, která nás má vést k tomu, že existuje jen jeden Bůh. Pokud se necháme navigovat, tak velice snadno uvidíme, že je Bůh stále s námi a že nás vede správnou cestou. Cestou pravdy, spravedlnosti, spokojenosti, blahobytu... Pro tohle všechno používáme hebrejský výraz "Hašgecha Pratit", česky můžeme říct "soukromá navigace ze shora".

Dneska ráno jsi vstala a měla jsi v plánu jít do práce. Věděla jsi, že v 7:45 ti pojede autobus a když ho podle plánu stihneš, dostaneš se do práce v 8:30, takže přijdeš akorát včas. Přijdeš na zastávku, ale vidíš, že autobus odjel o 3 minuty dříve, takže ti ujel. Rozhodla jsi se, že pojedeš s kamarádkou autem a po cestě vidíš právě ten autobus, který ti ujel, že měl autonehodu nebo poruchu a všichni ti lidé uvnitř jsou buď zranění nebo opravdu přijdou pozdě do práce. A to je jen jeden malý příklad, kde je výsledek "Hašgechapratit" vidět téměř okamžitě. Ale často má Bůh delší plány a my se dozvíme, proč se něco stalo až za týden, měsíc nebo za i několik let. 

Někdo přijde o práci, je nešťastný a myslí si, že skončí na úřadu práce, protože se nemá jak dál živit. Zatím se ale rozhodne, že pojede někam pryč, uklidnit se, vyčistit si hlavu... Na své cestě potká zajímavého člověka, se kterým má společnou řeč a vymění si telefonní číslo. Náš člověk se vrátí zpátky domu a jde na úřad práce, kde mu nabídnou místo v jedné firmě. Jde tam tedy hned druhý den na pracovní pohovor a zjistí, že majitel té firmy je člověk, kterého potkal na své cestě a že práce v téhle firmě je mnohem lépe placená a mnohem zábavnější než jeho staré zaměstnání. Všechno se to stalo proto, aby si náš člověk uvědomil, že je navigován ze shora a že všechno je dobré. 

Na každé z našich cest je třeba si všímat všech detailů. A například se nerozčilovat se kvůli zácpám nebo objížďkám. Protože i ty mají svůj důvod a pokud věříme, že je Bůh stále s námi, tak víme, že se nás snaží od něčeho zachránit nebo naopak nám něco dobrého umožnit. Třeba bychom potkali někoho, koho potkat nechceme nebo naopak máme potkat někoho, koho bychom bez určitého zdržení v zácpě jinak nepotkali.... 

Někdy nám může připadat naprosto nepochopitelné, co může být dobrého na tom, že se nám třeba rozbilo auto a nemohli jsme dojet do práce. Ale třeba právě ten den měl šéf opravdu špatnou náladu a rozhodl se kontrolovat pracovní nasazení svých zaměstnanců a třeba právě ten den bychom to odnesli vyhazovem. A nebo třeba díky rozbitému autu v autoservisu potkáme našeho kamaráda z děctví, na kterého jsme už dávno ztratili kontakt a s kým si i teď po letech tolik rozumíme. Občas se ani nedozvíme, že nám Bůh svou navigací zachránil život. V Talmudu je psáno, že stačí jen abychom překročili práh a už máme několik zázraků! Talmud nám dává i příklad... Jeden muž vyšel z domu a hned šlápl na jedovatého hada a ani si toho nevšiml, díky Bohu ho ale neuštknul a jemu se nic nestalo, což je zázrak, o kterém se ale nikdy nedozví. 

Takové případy se nám stávají dnes a denně! Ale ta víra a pochopení, že je Bůh stále s námi a všude nás naviguje nás musí uklidnit a dát nám pocit bezpečí. Také nám musí být jasné, že pokud si budeme dělat své vlastní plány a nenecháme Bohu prostor, nemůžeme se pak divit, když se nám věci nedaří. Tam, kde není místo pro Boha, tak nikdy nemůže být ani úspěch a požehnání.  Čím větší víru budeme mít a čím více mu dáme prostoru, tím více nám ukáže správné cesty a potěší nás jejich výsledky. Postupem času začnete Boha cítit kolem sebe a nepochopíme, jakto, že jste ho předtím neviděli! Dalším krokem potom bude, že uvidíme, jak se v každé věci a situaci, kterou každý den prožijeme, skrývá zpráva a poselství, co nám tím vlastně Bůh chce naznačit. Třeba nám najednou zmizí boty a nebo nám spadne telefon a rozbije se. Proč se to stalo? Už víme, že to je dobré, protože Bůh nám nic zlého nepřeje, ale jaký to má význam a co se v tom skrývá za zprávu pro nás? Abychom Boha lépe pochopili, je dobré studovat jeho Tóru a zákony. Ano, některé situace máme i za trest, protože je psáno, že dokud nahoře v nebi není soud, tak ani u nás dole není soud. A že zlo ze shora nikdy nejde. Bůh je plný dobra a milosti. Trest je pro nás také dobro, protože je pro nás výchovnou lekcí, abychom příště svou chybu neopakovali a mířili jen dopředu. Představme si dítě, které dostane trest od rodičů za to, že chtělo sáhnout na horkou plotnu a nebo že chtělo vběhnout do silnice. Pokud dítě není dost chytré, uvidí jen trest, ale pokud je inteligentnější a nebo starší, pak už chápe, že ho rodič chtěl zachránit. Bůh je náš Otec, který chce jen naše dobro a občas nás potrestá, abychom pochopili, co jsme udělali špatně a abychom se příště nevrhli ještě do většího problému. Pokud ho nezklameme, budeme mít již brzy právo vejít do nového světa, který se již brzy odhalí. Člověk, který nedostává tresty je člověk, nad kterým už Bůh zlomil hůl a je u něj jisté, že příští svět na něj nečeká. Což je i důvod, proč vidíme zlé lidi bez problémů a hodné lidi s problémy (výchovnými tresty), protože oni mají ještě šanci. Lidé, kteří se sami odtrhnou od svého Otce, už nejsou navigováni a třeba i bez trestů, ale je jisté, že jejich život velmi brzy končí. Dobrý bezchybný život mají jen dokonalí spravedliví nebo ti, kteří mají dokonalý život jen na oko a jen teď a to jsou ti nejhorší lidé. A ti, co stojí někde mezi tím, tak dostávají znamení, zkoušky a výchovu, což znamená, že Bůh na ně má stále trpělivost. Důležitá je ale opravdová víra jen v jednoho Boha! Držte se... Váš Jair

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Konec Světa - Nový Začátek

Dnes je předvečer Jom Kipur, což je den, který definitivně rozhodne o našem osudu v příštím roce. O zdraví, financích, nemocech, životu nebo smrti. Jestli život, tak jaký a jestli smrt, tak jakým způsobem.

Před pár dny jsme se dostali do roku 5776, který je počítám ode dne stvoření světa. Židovský kalendář dává všechny významné datumy do přesné časové roviny za pomoci kombinace slunečního a lunárního kalendáře.

Tím pádem jsou židovské datumy naprosto přesné. Chci tím říci, že když jsme oslavili rok 5776, bylo to přesně po 5776 letech ode dne, kdy byl stvořen první člověk - Adam. 

Když Eva utrhla jablko ze zakázaného stromu poznání, byli jsme vyhnáni ze zahrady Eden a dostali jsme od Boha tresty, které máme dodnes. Je to například krátký život, dlouhé těhotenství, těžký porod, těžká práce pro výdělek a jídlo apod. Svět byl stvořen na 7 tisíc let. Ale tisíc let je u Boha jako 1 den. Z toho si můžeme všimnout symboliky sedmého dne odpočinku, tedy Šabatu. V judaismu je prvním dnem týdne neděle a sedmým sobota od slova "sabat". Sedmé tisíciletí bude pro nás odměnou ještě větší, než dnešní Šabat, který je pro nás největším duchovním požitkem a odpoutáním se od dnešního přetechnizovaného světa. Jíme jen ta nejlepší jídla, celý den se zabýváme Tórou a modlitbami. Šabaty jsou pro nás nyní jako ochutnávka příštího světa a proto se sedmé tisíciletí nazývá "věčný den Šabat". Podle Kabaly má být po příchodu Mašiach minimálně 200 let, kdy budeme žít v takovém světě jako před prvním hříchem. Z toho plyne, že právě nyní se nacházíme v době, kdy má přijít vykoupení. Šabat totiž také vždy začíná chvilku před západem Slunce a né až se setměním. Teď je časově "pátek odpoledne". Mašiach už klepe na dveře a zbývá opravdu velice krátká chvíle do vykoupení.

Po příchodu Mašiach bude přítomnost Boha zcela zjevena, nebudou žádné nemoci, problémy, války, hlad, nenávist, závist a budeme se zabývat jen učením Tóry a jejími skrytými částmi, které jsou nyní známy jen pro nejspravedlivější. Bůh nám otevře oči a zaktivuje celý mozek, protože nyní používáme pouhá 2% z celkové kapacity! To nám umožní cítit, vidět a konat nyní neuvěřitelné věci. Kabala nám do detailů vysvětluje, jak je svět tvořen, jaké má stupně a sféry a jak se do takových míst dostat.

Ale jediná cesta je, dělat to, co po nás Bůh chce. Je to jako kdyby malé děti přesně věděly, co po nich jejich rodiče chtějí. Jako kdyby rozuměly a nebo se se alespoň snažily pochopit dospělé uvažování a výsledky svých činů. To, že něco je nebezpečné, nezdravé nebo špatné. My se teď snažíme jako ty děti, snažíme se pochopit Boha a dělat to, co po nás chce. On je náš Otec, který nás stvořil a nechce, aby nám bylo špatně a proto nám dal pravidla, podle kterých chce, abychom se řídili - dal nám Tóru. Dal nám tím návod na svět, protože i jako nejnovější moderní přístroje potřebují návod k použití, tak i tento svět ho má, protože jinak ho můžeme špatným zacházením "rozbít", k čemuž bohužel už v této generaci dochází a to hlavně porušováním základních 7 Noachidských přikázání. 

Je psáno, že Bůh před stvořením tohoto světa tvořil a zbořil mnoho předchozích světů. A tento svět, který nyní známe, je plný mnoha tajností, at' už jsou materiální nebo duchovní. Dnes neexistuje ani jeden vědec, který by byl schopen vytvořit něco z ničeho. Ale Bůh stvořil tento svět z úplného nic jen za pomocí slov. Dal nám život a prostředí pro žití i s návodem (Tórou/Starým zákonem), který zůstal neměnným po stovky generací. Návod, který nás správným používáním dovede až ke dni konce světa s tím, že ho přežijeme! Ale konec je i nový začátek, je to nový začátek věčného Šabatu a nekonečné nádhery! Bude to doba, kdy náš chrám bude opět stát a bude krásnější než kdy dříve. Máme to jedinečné štěstí, že právě my můžeme být součástí nového světa, protože na příchod Mašiach a vykoupení čekalo mnoho generací před námi. 

Ale je na každém, aby se upřímně zamyslel a aby zvážil své činy. Protože, jestli nesplňujete minimálně 7 základních přikázání a nebo jako Židé 613, tak pro nás konec bude koncem opravdovým... Už velice, ale velice brzo nastane konečný soudný den. Den, co už si nikdo nebude moct hrát na něco, co není. Den, kdy materiální statky, které mnohé lidi činí "lepšími", než doopravdy jsou budou naprosto k ničemu. Boha totiž nezajímá jestli máte nové auto nebo luxusní kabelku, zajímá ho, jestli jste dodržovali jeho příkazy. Všechny činy, lži, pomluvy, podvody vyjdou najevo a všem velkým křivdám a nespravedlivostem bude jednou pro vždy konec! Za jeden jediný den se vše změní.... 

Díky Kabale víme mnoho, ale největší vodítka nám dali už naši proroci, kteří předpověděli přesný den. I samotné nebe nám dává znamení - poloha hvězd, Měsíce, Slunce... Dokonce už i nežidovští vědci a jiná náboženství se odkazují na židovské svátky, proroctví a Starý zákon. Všichni už tuší, že se má něco stát. Ale já vás rozhodně nechci strašit, ale chci vám dát světlo a naději! Naději, že dny, kdy bude všechno spravedlivé už se blíží. Takže pokud chcete být součástí nového světa, je třeba udělat rychlý restart, udělat OPRAVDOVÁ Tšuva a být doopravdy lepším člověkem a ne jen na oko pro lidi. Protože HaShem vidí vše a je ve všem. On slyší, když k němu promlouváme a opravdu rád uslyší, když zapomeneme na své ego a přijdeme k němu s upřímnou omluvou. Zapomeňte na ironii, která je tak typická pro český národ, protože i ten, kdo se bude vysmívat tomuhle článku, tak je už na tak nízké úrovni, že on součástí příštího světa rozhodně nebude. Zkuste si najít vzor, někoho, kdo je opravdu dobrý, nepomlouvá, nelže, zkuste být jako on a pokuste se ještě naskočit do rozjetého vlaku s cílovou stanicí "Nový svět"!


Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim

Jak na Nový rok, tak po celý rok

Nacházíme se v posledním týdnu před Dnem soudu - Jom Kipur a Novým rokem - Rosh Hashanah. Na Rosh Hashanah nás bude v nebi soudit Bůh a rozhodne, jak bude vypadat náš příští rok. Kvůli tomu, už tento týden, celý národ Israel vstává každý den brzo ráno na Slichot, kde se omlouvá za všechny hříchy, které jsme celý rok páchali. Také se snažíme získat milost od Boha, připomínáme velké skutky našich předků, snažíme se vzpomenout na různé časy, kdy Israel trpěl a také na slib od Boha, kde nám řekl, že jednou přijde veliká milost a den vykoupení od zla a nepřátel. Sefardští Židé dělají Slichot už od Roš Chodeš Elul (nový měsíc), Aškenázi až poslední týden před Novým rokem. Proč je Slichot tak důležitý? V nebi se stane velká věc, protože kvůli Slichot přerušíme spánek, který je pro nás příjemný, ale Bůh a jeho odpuštění, je pro nás mnohem důležitější. V Kabale je psáno, že láska ke spánku je velmi silná, ale i přesto vstaneme a potěšíme HaShem, který pak na nás bude mít velkou milost. Ale samozřejmě musí být vše spravedlivé a pokud někdo nedělá Slichot upřímně, tak nejen, že ho to nezachrání od pekla po smrti, ale tento člověk si prožije peklo ještě v tomto světě! Jak se má vstávat na Slichot? Brzo ráno, rituálně si umýt ruce a pak odejít do synagogy a číst Slichot, kde budete myslet na každé slovo, které čtete. Ve Slichot se píše "Nechapsa Drachejnu Venachkora Venašuva Elejcha", což znamená, že budeme hledat na našich cestách, co jsme udělali špatně, abychom našli skutky, na které je třeba udělat Tšuva a opravit je. Je mnoho lidí, kterým vůbec nedojde, že by měli udělat Tšuva a zvlášť teď před Rosh Hashanah a Jom Kipur. U HaShem jsou v Den soudu 3 knihy. Jedna je pro Cadikim - lidé spravedliví, kteří nehřeší a konají dobré skutky. Druhá je pro Bejnonim - to jsou ti, kteří mají i dobré skutky, i nějaké hříchy. A třetí je pro Rašajim - což jsou lidé plni hříchů a neznabozi. Na Rosh Hashanah probíhá něco jako inventura a každý člověk musí být zapsán v jedné knize a to se samozřejmě týká i nežidů! V knize Cadikim jsou lidé zapsáni pro dobrý rok a dobrý život ihned, ale takových Cadikim je dnes jen velmi málo a mimo Israel téměř žádní. Je ale minimálně 36 Cadikim, kteří do této knihy patří každoročně a díky nim ještě svět může existovat. Většinou jsou to lidé, o kterých to ani netušíte... V knize Rašajim jsou všichni psáni na smrt a do pekla. Mohou dostat nemoc, mít autonehodu, mohou se udusit, utopit, uhořet, být zavražděni apod. Bůh rozhodl o smrti lidí, kteří zemřeli tento rok, už před rokem - na Rosh Hashanah 5775. Každý se snažíme patřit alespoň do knihy Bejnoni. Ale do této knihy rozhodně nemohou patřit lidé, kteří nedodržují 7 Noachidských přikázání. Především se musí vyvarovat 3 nejhorším hříchům: 1) Avoda Zara - modloslužebnictví, které se může projevit i tak, že vám doma na zdi visí nebo na sebe nosíte symbol modloslužba, čímž říkáte, že existuje další "bůh", kromě našeho Nejvyššího. 2) Šfichut Damim - to je především zabití, ale může to znamenat i pomluvu nebo to, že někomu uděláte ostudu, čímž mu znemožníte dál normálně žít! 3) Giluj Arajot - v této zemi je to hřích nejčastější, protože se jedná o zákaz sexuální nemorálnosti, tedy i homosexualitu a především problém většiny českých mužů - onanii! 

Občas vidíme, že hodný člověk zemře a naopak zlému a hnusnému se daří velice dobře a je zdravý jako rybička. Ale je třeba si uvědomit, že jde jen o život a smrt tělesné schránky. Dobrý člověk jde do nebe, kde se bude koupat v paprscích Boha, pro toho zlého by bylo i peklo až moc dobré a proto skončí jako duch.
Slovo Slichot je odvozeno od "Slicha", což znamená "promiň" nebo "odpusť mi". Nemůže dojít k usmíření mezi člověkem a Bohem, pokud se člověk neusmíří nejdříve s lidmi kolem sebe. To, že se hádáme s našimi přáteli je také hřích. Pokud jsme někoho pomlouvali, je třeba jít přímo za tím člověkem a říct mu: "Promiň, mluvil jsem o tobě špatně, mrzí mě to, byla to chyba, prosím odpusť mi."  Nejdřív uděláme mír kolem sebe a pak můžeme přijít k Bohu a říct mu, že jsme se snažili a nyní je odpuštění jen na něm.
Na Rosh Hashanah Bůh soudí každého tvora. Chasidut říká, že nejlepší Tšuva uděláme pomocí radosti. Jedině, když naší mysl nehalí smutek, můžeme dělat správná rozhodnutí. Radost se nazývá "svět volnosti a vykoupení".
Přeji vám všem, abyste udělali dobrá Tšuva před Rosh Hashanah. Na Rosh Hashanah budeme troubit na šofar, budeme jíst jídla, která symbolizují rozhodnutí v nebi, budeme se modlit a vesele půjdeme k soudu k nejvyššímu Králi, protože jsme si jistí, že budeme mít SLADKÝ NOVÝ ROK!

Autor článku: Rabi Jair Jirmijahu Jerochim

Slichot v Kotli v Jeruzalémě

Proč jsme stále tady

Nic na světě není jen tak. Člověk není na světě jen aby jednou zemřel. To je jako kdybychom si koupili auto, abychom ho hned druhý den nechali sešrotovat. 
Svět má smysl a logiku, kterou by se každý z nás měl naučit pochopit a samozřejmě nejlepším nástrojem pro jeho pochopení je Tóra. 

Jedna z důležitých věcí, kterých je třeba si všimnout je, že jsou na světě lidé. Každý z nás musí mít nějaké předky, protože bez nich bychom na světě nebyli. Máme rodiče, prarodiče, praprarodiče a tak dále, až se dostaneme k Adamovi a Evě.

Než budu pokračovat, je třeba říct, že Bůh nechce, aby se jeden národ povyšoval nad druhé nebo aby svá práva a funkci použil k aroganci a ponížení ostatních. Jako Židé jsme dostali Tóru, stejnou Tóru, kterou znají i křesťané jako Starý zákon a kterou nám Bůh daroval prostřednictvím Mošeho. Vybral židovský národ a i když se ptal i ostatních, jestli Tóru chtějí, zájem neměli, protože pro ně nebylo možné ji zvládnout dodržovat. (Můžete si to zkusit a uvidíte. :-) ) Židovský národ byl také podroben mnoha zkouškám. Avrahám jich měl hned deset, další byl Jicchak, Jakov, jejich potomci v Egyptě... Než jsme dostali Tóru, prošli jsme si mnohým. Jako Židé máme velkou zodpovědnost, ale i nežidé mají obrovskou zodpovědnost! Každý má totiž na světě nějaký úděl a samozřejmě to souvisí i s jeho předky. Náš židovský národ, který je tady už 3500 let, začal někde v poušti Sinaj, pak se dostal do Izraele, kde se dál rozmnožoval, měl hlavní město Jeruzalém, vlastní chrám, byl vyhnán do Babylónu a do dalších míst světa, přišli Římané, obsadili naší svatou zemi a vyhnali nás do všech koutů světa. Dnes neexistuje místo na světě, kde byl nebyl alespoň jeden Žid. At' už je to Afrika, Amerika, Evropa, Asie... Židé jsou i v Jemenu, Sýrii, Libanonu, Bahrajnu a ano, třeba také v Íránu. Můžeme se ptát: "Jakto, že tento národ, který tolik trpěl pogromy, vyháněním ze zemí, antisemitismem, nacismem, komunismem stále čítá miliony?" Ano, chtěli nás zabít všechny a dokonce nás i 6 milionů zabili v holokaustu, ale pořád tady jsme a dokonce máme nejmodernější stát světa, který jsme postavili z ničeho v poušti. Dnes je Izrael příkladem pro ostatní v technologii, zemědělství, psychologii atd atd. Židé dostali nejvíce Nobelových cen.

Ale to všechno nepíšu proto, abychom se pochlubili a ponížili jiné národy. Nemáme to za potřebí a také by to znamenalo, že jsme nedodrželi Boží zákaz- být pyšní. Zároveň nás ale Bůh poprosil, abychom zůstali svatým národem a proto je s námi. Je s námi přes všechny války, katastrofy a vždy jen díky tomu, že jsme nezapomněli, kdo jsme, že jsme nezapomněli na naše tradice, jména a hlavně - každý Žid věděl, že si vezme židovskou dívku a každá židovská dívka věděla, že se vdá za židovského chlapce! Protože jinak není třeba žádná katastrofa a nebo III. světová válka. Náš národ může lehce vymřít jen tak, že poruší zákony proti asimilaci. Je to jednoduché a za 200let už tady nemusí být žádní Židé, stačí k tomu jen asimilace. My víme, že mezi I. a II. světovou válkou takto duchovně zemřely miliony lidí. Kluk vzal nežidovku, narodilo se jim dítě, které už není Žid (židovství se dědí jedině po matce) a všechna snaha jeho předků byla k ničemu. Není to rasismus, ale tyto zákony máme, aby náš národ přežil a nezmizel ze světa! Je to jediný důvod, proč jsme stále tady.

Bohužel moderní svět přinesl pocit úplné svobody, kdy se míchá každý s každým, což znamená, že lidé už nedodržují tradice a mnoho lidí už nechápe, co to vlastně znamená být Židem a prostě se na vše vykašlou. Láska je u nich na prvním místě a zapomenou, že ubližují všem svým předkům. Proč? Protože jejich předci za to, kým jsou, umírali! Dodržovali judaismus přes všechno nebezpečí. Oni to zvládli a neřekli si: "Asimilujeme se a budeme v pohodě." A kdo jsme my, abychom se jim vysmáli a řekli: "Teď už je to všechno jedno, my jsme moderní, láska je na prvním místě." Kdyby u toho byli, nemohli by věřit, že VY jste jejich potomci. Proto prosím každého osobně, aby si vážil svého židovství! Aby si vážil svých předků, kteří bojovali tím, že se neasimilovali. Znovu říkám, není to rasismus, každý národ má své zákony. Není to rasismus, protože my nechceme nikoho jiného zabít. Ani lidi, kteří nás zabíjí, nezabijeme. Zabíjeli nás Němci a nacisti a také jsme je nešli na oplátku zabít, i když jsme pak měli vojenské možnosti a právo jak duchovní, tak lidské a morální. Snaží se nás zničit celý arabský svět a my žádné války proti nim nevedeme, jen se bráníme...

Co znamená judaismus? Velkou zodpovědnost. My máme být příkladem pro ostatní národy a ukázat jim, co je morální, jak se chovat a věřit v jednoho Boha. Je to práce, možná někdy i dřina. Ale pokud zvládneme všech 613 přikázání o tom, co dělat a co nedělat, tak víme, že Bůh má z nás radost a až přijde Mašiach (nebo po smrti, ale Mašiach už přijde zanedlouho - více zde a zde), dostaneme odměnu. Ale neděláme to jenom kvůli odměně, ale hlavně proto, že milujeme našeho Stvořitele, který nám dal všechno, co kolem sebe máme, na což občas zapomínáme. Je nevýhodné být Židem, pokud někdo nechápe, co to znamená, protože jeden den se mu to vrátí zpátky. Buď se po smrti nedostane tam, kam se dostanou jen spravedliví lidé a nebo dostane tvrdý trest ještě v tomto světě. Navíc dělá ostudu Bohu, který ho stvořil, aby byl příkladem pro ostatní národy. Ale opět bez povyšování a přátelsky, aby k nám mohli přijít a ptát se na otázky. A také aby mohli říkat: "Takhle to má být, takhle chceme také žít a poznat, že je jen jeden Bůh, protože proto jsme tady." Protože my už z víme, že Bůh nás všechny stvořil, abychom ho znali (více v článku zde).

I přesto, že se snažím psát články tak, aby byly pro všechny, tento článek byl tentokrát směrován hlavně k židovským čtenářům.

Autor článku: Rabi Jair Jirmijahu Jerochim

Rodina

V tomto článku se budeme bavit o hodnotách, které má jenom rodina. Většina z nás rodinu má, ale ne každý ji má v ideálním stavu. Co mi donutilo napsat zrovna o tom? Procestoval jsem mnoho zemí a vyrůstal jsem v židovské rodině. Vidím, jak to funguje v jinde na světě a došlo mi, že vlastně v celé Americe nebo Anglii je to mnohem lepší než v ČR a chtěl jsem zjistit, proč tomu tak je... 

Co pro vás znamená rodina? 

Když se různí filosofové a profesoři sociálních věd snaží vykládat, co je to rodina, tak je vidět, že rodina vždy existovala a neexistuje generace, ve které rodina nebyla. Nás užší rodinný kruh je tvořen odjakživa minimálně jedním otcem a jednou matkou, kteří mají společné děti a ti jsou pokrevní sourozenci. K tomu můžeme přidat širší rodinu jako jsou prarodiče, teta, strýc, bratranci, sestřenice a další blízcí příbuzní, kteří jsou také naše rodina. Rodina vždy znamená jistotu a finanční zázemí. Rodina vždy byla otec a matka, kteří se starali o své děti. Máma se zabývala hlavně výchovou, starala se o domácnost. V posledních generacích chodí i pracovat. Otec byl ten, co přinesl domu peníze, vychoval děti, učil je, případně se postaral o to, aby měli učitele, který jim dá vědomosti. Od té chvíle, kdy založili rodinu, se začali starat o své děti až do konce života tím, že pro ně sbírali majetek, pozemky, postavili domy nebo šetřili peníze.

Možná to, co čtete, některým z vás připadá nenormální a neznámé, ale možná vás překvapí, že i v dnešní době, teď v tuto chvíli v USA, Argentině, Austrálii, Kanadě, Itálii, Španělsku, Anglii, Izraeli, Švýcarsku, Francii atd. to takhle funguje. (Samozřejmě kromě vyjímečných případů.) Vy z vás, kteří se často díváte na americké filmy a zároveň na ty české, vidíte obrovské rozdíly v morálce. Ve většině amerických filmech uvidíte jako základ dobrou rodinu, která společně žije a funguje a je mi jasné, že to je na celý život. Jejich děti vědí, kdo jsou jejich rodiče a největší strach pro dítě je, když slyší, že jeho spolužák má rodiče, kteří se rozvádí a je to pro něj obrovské trauma, protože miluje oba dva a je zvyklý na to, že má tátu i mámu, se kterými žije a může se na ně spolehnout. Já jsem na těch místech byl, takže vám mohu říct, že to není jen film. Navíc i tyto filmy se zakládají na skutečné předloze.

Proč myslíte, že to takhle je? Jde o základní výchovu a morálku. Rodina je vždy na prvním místě. Lidé jsou pro rodinu ochotni udělat cokoliv, aby fungovala i přes různé problémy. Upřímně, vy, kteří máte rozvedené rodiče, zkuste zjistit, co bylo důvodem pro rozvod. Většina případů v Česku není kvůli něčemu mimořádnému, ale probíhá to takto: 

1) Muž či žena nevěří, že existuje Bůh, který všechno vidí a chovají se podle přísloví "Co oči nevidí, srdce nebolí". To znamená, uděláme všechno, co chceme, budeme krást, zahýbat, lhát a dokud na to někdo nepřijde, tak se to jakoby nestalo. Ale to, že to viděl jediný Bůh, (nehledě na to, že to vidí andělé, duchové a další negativní duchovní síly, které jsou tvořeny právě těmito hříchy), na to už nemyslí. Ale nakonec se vždy všechno provalí a pak už je pozdě. 

2) V ČR úroveň úchylností, touha krást, touha po hodně sexu a extrémní zabývání se pornem patří mezi normální. Reklamy na sexuální služby jsou i na ulici nebo v novinách a může je vidět každé malé dítě. Počet privátů a night clubů je obrovský po celém Česku a bohužel Praha už je známá jako město pro erotickou dovolenou. 

3) To všechno, co jsem psal v bodu 1) a 2) vede k tomu, že lidé, kteří jsou nevěřící a jsou nemorální už od děctví potřebují osobní fyzické uspokojení, které je pro ně na prvním místě. 

V Čechách je víc obchodů než lidé dokážou navštívit. Obchody v poslední době jen krachují, ale postavili je, protože věděli, že česká povaha je nakupování bez mozku. Celá naše země se zabývá dluhy, které má kvůli tomu, že někdo něco chtěl hned teď. Často i takové věci, které lidé v ostatních zemích, i když na to mají, nepotřebují a nemusí někomu dokazovat, "že na to mají". Jsou to pro ně vyhozené peníze, které by raději investovali do své rodiny, na vzdělání svých dětí a hezký život. Kupují normální auta, která jim budou spolehlivě sloužit a nepotřebují nové extravagatní nablýskané modely, které jsou jen začátkem problémů a na které muži v Čechách balí tupé holky. Tato auta z minulé dekády stojí dnes v bazarech a většina z nich byla prodána do Ruska pro mafiány, kteří se potřebují také chlubit. Moje informace jsou skutečností a proto, než budete něco reagovat, tak si nejdříve zjistěte dost informací, jak to opravdu na světě funguje. Turisté, kteří navštíví jenom centrum Prahy, mají falešnou představu, že jsme velmi bohatá země a diví se, jak je možné, že jsou u nás tak luxusní auta, která u nich jen těžko najdete. Jakto, že je u nás tolik obchodů a přitom jsme tak malé město? Sami víte, že na to většina Čechů nemá a to, co má, tak je z půjček, které nemají ani šanci zaplatit. Částečně za tím stojí i to, že po pádu komunismu nebylo nic a najednou si všichni chtěli vynahradit léta, kdy nic neměli, trochu se z toho zbláznili a vytvořili si nereálný obraz o ekonomickém světě a tím, jak nemají víru, tak i morálně spadli dolů. Dnes je mnohem více lidí v depresi, než kdy dříve a každý druhý je nešťastný. Hlavní důvod je závist a to, že už nevědí, čím se uspokojit, jelikož je jejich zvykem se uspokojit pouze materiálně a to nikdy nemůže dlouho vydržet. Stejně jak musíte každý den znova jíst, stejně jak zdravé páry musí mít pravidelně styk, tak jde o fyzično, které je třeba zopakovat. Jenomže takový život nikdo nemůže zaplatit a nebude pak nikdy doopravdy šťastný. Jde o falešnou, chvilkovou radost.

4) A teď o rozvodech... Dejte si dohromady všechny informace, co jste doteď četli a pochopíte, že:

A) I muži i ženy v ČR hledají rychlé uspokojení a protože jsou nastaveni na fyzické uspokojení, tak musí stále hledat něco nového a vede to k tomu, že vztah začne být časem nudný. Nikdy v něm totiž nebyl dostatek opravdové duchovní lásky, ale spíš šlo jen o fyzickou rozkoš a uspokojení. U žen jde často o materiální věci, které jí její partner poskytne. Ve vyspělých zemích, kde je rodina v pořádku žena nehledá partnera podle toho, jaké má auto nebo kolik má peněz na účtě, protože ví, že i nejbohatší lidé mohou krachnout a i ti nejchudší se mohou stát milionáři a stejně jim jde hlavně o to, aby měli život plný harmonie, lásky a pochopení. Taková láska, ať se stane cokoliv, tak na světě budou jeden pro druhého až do smrti. Je mnoho případů, kdy jeden z nich onemocní a nikdy je nenapadne se kvůli tomu rozvést, naopak jim to zlomí srdce a snaží se najít za každou cenu způsob, jak druhému pomoci. 

B) "Co oči nevidí, srdce nebolí" a uspokojení je u nemorálních lidí na prvním místě a právě tam začínají podvody. A teď už je vám jasné, proč někteří nemají problém tajně zahybat a dokonce to berou jako něco, čím byse měli pochlubit kamarádům. 

A nyní mě zajímá, jaký byl důvod, který vedl k rozvodu v případě vašem, vašich rodičů nebo známých. Určitě najdeme kořen problému v něčem, co už tady padlo....

ALE tam, kde je víra v Boha, tam, kde lidé nejsou vychováni jako egoisté, tam kde nejsou zvířata důležitější než vlastní děti (paradoxně), tak se tyhle věci vůbec nemusí stát a rodiče dávají svým dětem pocit bezpečí a děti jim to oplatí opravdovou láskou. Rodiče vždy vědí, že se na své děti mohou spolehnout a mohou v klidu zestárnout, protože je jim jasné, že rodina spolu drží až do smrti. Děti vědí, že se vždy mají kam vrátit a rodiče je s láskou přivítají. 

Jeden z důvodů, proč národ Izrael, národ který není velký, ale trpěl největším možným počtem válek, největším počtem pogromů, vyhnání ze země, antisemitismem, je, že vždy drželi spolu a rodina je dodnes základ bezpečí. Bratři a sestry jsou nejlepší kamarádi. Rodiče i prarodiče mají neustále zájem a starost o své potomky a žijí jen pro ně. A naopak děti se starají o své starší příbuzné. Když má někdo radost, všichni se radují spolu s ním. Když má někdo smutek, všichni jsou smutní s ním. Když je někdo nemocný nebo potřebuje pomoct, celá rodina pomáhá. V této rodině není auto něco na chlubení, ale pouze stroj, který má ulehčit život a který si do hrobu nevezmou. 

Věřím, že vy - nová generace, také toužíte po rodině, která má vysoké hodnoty, morální zásady, lásku, harmonii a i když sem tam se někdo pohádá, vždycky je to jen hloupost a za 10 minut vše pokračuje jako před tím.

Tipy pro lepší rodinu:

1) Vychovejte své děti tak, aby věděli, že i když je nevidí policie nebo rodiče, tak nad námi je někdo mnohem vyšší, který vidí všechno.

2) Zkuste se zabývat s věcmi, které vám uspokojí mozek a duši, než jen tělo. Může to být hezké čtení, umění, hudba (nejen populární)... A zkuste si navzájem dělat malé radosti každý den.

3) Nechodťe spát nikdy, než popřejete své rodině, se kterou žijete, srdečně dobrou noc. 

4) Zkuste vidět, jaké zázraky se stanou, když ve své rodině budete šířit radost a nejen závist a hádky.

5) Nezapomeňte se vždy hned omluvit za něco, co jste udělali špatně. Pýcha je kořen všeho zla, protože tam, kde je pýcha, není místo pro Boha a tam, kde je Bůh, je i mír a "mír" je jedno ze jmen Boha - "Shalom".

6) Vždy děkujte i za maličkosti, které už vám možná připadají jako samozřejmost. A to jak děti rodičům, tak rodiče dětem. 

7) Zkuste omezit přehnanou přetechnizovanost, která zabije opravdovou komunikaci a zároveň přinese hodně vulgarity. A dejte pozor na to, na co se díváte vy i vaše děti. Často ve filmech člověk dostane inspiraci, jak se chovat hnusně.

8) Vždy mějte na paměti, že až budete jednou staří, nejbližší co máte je vaše rodina a kamarádi nemusí být navždy. Ale rodina je jedna krev a jedno tělo. Spojená rodina je požehnání na všechno. 

+ A naučte se, jak v budoucnosti najít partnera podle jeho osobnosti a nikdy ne jen podle vzhledu a finančního stavu! Protože budete žít s ním a nejen jeho autem a peněženkou.

Přeji všem opravdový veselý život bez trápení!

Autor článku: Jair Jirmijahu Jerochim